Strjama

Strjama Стряма
Základní informace
Délka toku	110 km
Plocha povodí	1394 km²
Průměrný průtok	8,6 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Stara planina 42°45′0″ s. š., 24°24′10,08″ v. d. 2158 m n. m.
Ústí
u Sadova do Marici 42°9′32,04″ s. š., 24°56′8,16″ v. d. 149 m n. m.
Protéká
Bulharsko Bulharsko (Plovdivská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Egejské moře
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strjama (bulharsky Стряма) je řeka uprostřed Bulharska v Plovdivské oblasti, která pramení na Staré planině a vlévá se do Marici.

Popis toku

Řeka pramení v nadmořské výšce 2158 metrů pod názvem Kamenica na jižním úbočí hory Vežen na Staré planině. Zprvu, až do Klisury, teče na jih v hlubokém údolí s velkým spádem. Poté se stáčí na východ až jihovýchod a širokým a mělkým korytem protéká Karlovskou kotlinou po jejím jižním okraji. U Bani se stáčí na jih a vytváří krátkou (asi 3 km) soutěsku tvořící hranici mezi Săštinskou a Sărnenou Srednou gorou. Na jejím konci se dostává do Hornothrácké nížiny, kterou protéká pomalu širokým a mělkým korytem. U dědiny Ivan Vazovo je část vod odváděna do umělého kanálu Dălga vada, jinak hlavního zavlažovacího kanálu, který se vlévá do Marici samostatně. Hlavní tok, v těchto místech též nazývaný Săštinska Strjama, se vlévá zleva do Marici u Sadova, v katastru dědiny Manole (ve vzdálenosti zhruba 3,2 km) v nadmořské výšce 149 m.

Průměrný spád řeky je 8 %.

Povodí

Plocha povodí je 1 394 km², což jsou 2,6 % povodí Marici. Jeho hranice jsou následující:

• severozápad – povodí řeky Topolnica
• západ – povodí řeky Pjasăčnik
• sever – povodí řek Vit, Osăm a Jantra, tekoucích do Dunaje
• severovýchod – povodí řeky Tundža
• východ – povodí menších řek, levých přítoků Marici

Přítoky

Hlavní přítoky: (→ levý přítok, ← pravý přítok)

• ← Pačarezov dol
• ← Dălga reka
• ← Vărlišnica
• → Suchodolsko dere
• ← Padeš
• → Ravna reka
• ← Belišnica
• → Derindere
• → Bjalata reka (Damlădere)
• → Ibčedere
• → Kjupdere
• ← Selskata reka
• → Kjufdere
• ← Tatlădere
• → Manastirska reka
• ← Kumanica
• → Stara reka
• ← Asmadere
• → Bjala reka
• ← Kavardžiklijska reka

Vodní režim

Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průtok má maximum na jaře – březen až červen, a minimum v létě – červenec až říjen. Průměrný průtok vody na horním toku u Klisury je 0,80 m³/s, na středním toku u Bani 6,62 m³/s^[1] a v dolním toku u ústí do Marici činí 8,56 m³/s.

Hospodářský význam

Hlavním význam řeky je zavlažování Hornothrácké nížiny, které je zajišťováno zavlažovacími kanály napájenými její vodou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Стряма na bulharské Wikipedii.

Literatura

• MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné online. S. 480 – 481. (bulharsky)  Archivováno 30. 7. 2017 na Wayback Machine.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strjama na Wikimedia Commons