Strkov (Planá nad Lužnicí)

Strkov
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecPlaná nad Lužnicí
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′11″ s. š., 14°42′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 053 (2021)[1]
Katastrální územíPlaná nad Lužnicí (21,42 km²)
PSČ391 11
Počet domů269 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce405159
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strkov (německy Sterkow) je část města Planá nad Lužnicí nacházející se na jihu města v mírném kopci. Z většiny je Strkov zastavěn rodinnými domky. Všechny místní části města se nachází v jediném katastrálním území Planá nad Lužnicí. V roce 2011 zde trvale žilo 805 obyvatel.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1375.[4] Jiné zdroje uvádějí, že již v letech 1370 je zmiňován Lev ze Strkova,. Ten byl zmíněn ještě v roce 1391. V roce 1383 je uváděn Vilém ze Strkova. Pečeť Beneše ze Strkova byla připojena v roce 1415 ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. Dalším vlastníkem Strkova byl Oldřich II. z Rožmberka. Ten jej prodal městu Tábor, které si v roce 1542 nechalo zapsat (vložit) Strkov (tvrz, dvůr a ves) do zemských desek. V letech 1548 až 1594 patřil Strkov opět Rožmberkům a v letech 1594 až 1656 opět městu Tábor. V roce 1656 byl Strkov koupen Kryštofem Karlem Přehořovským z Kvasejovic, který jej připojil k panství Želeč.[5] V roce 1903 si ve Strkově nechal postavit zámek, jako své letní sídlo, Otto Nepomuk z Harrachu.

Pamětihodnosti

  • Zámek Strkov, č.p. 1, na jihovýchodním okraji Strkova[6]
  • Tři lípy a dub v zámeckém parku byly roku 1998[7] vyhlášeny památnými stromy jako Strkovské lípy a dub[8]
  • Stavení č. p. 70 s hodinami ve štítě ve stylu selského baroka a korouhvičkou ve tvaru ryby

Zajímavosti

  • V létě 1913 pobýval na strkovském zámku Oskar Nedbal, který zde pracoval na dokončení své operety Vinobraní.[9]
  • Některé zdroje uvádějí, že zámek Strkov mohl být inspirací pro popis zámku v románu Zámek od Franze Kafky,[9][10]
  • Ve strkovské restauraci bývali hosty herci Josef Kemr a Rudolf Hrušínský.[11]
  • Komín bývalé továrny je obýván čápy.

Další fotografie

  • Strkovská ulice
    (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

    Strkovská ulice

  • Ulice Nad Hejtmanem
    (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

    Ulice Nad Hejtmanem

  • Zámecký park
    (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

    Zámecký park

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (V): Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kol.. [s.l.]: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 183. 
  6. ↑ Zamecek Strkov (GC1ZMCH), Jihočeský kraj, Česká republika, Knoflikari [online]. Geocaching.com [cit. 2011-06-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, analytická část koncepce ochrany přírody a krajiny schválená Radou JčK dne 20. 3. 2008 (usnesení č. 256/2008/RK) a návrhová část schválená Radou JčK dne 7. 10. 2008 (usnesení č. 1083/2008/RK), Příloha č. 5 – Seznam památných stromů Archivováno 25. 5. 2015 na Wayback Machine.
  8. ↑ Památné stromy [online]. Sezimovo Ústí [cit. 2011-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-15. 
  9. ↑ a b Vítejte v Toulavě!. www.toulava.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Planá ožije Kafkou, psal tu dílo Zámek. E15.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Tam, kde si podávali dveře Kafka, Masaryk i Hrušínských. Časopis Barbar [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Castle park, Planá nad Lužnicí.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Zámecký park ve Strkově, části Plané nad Lužnicí