Strojírna Ing. Otakar Podhajský
Strojírna Ing. Otakar Podhajský | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 vlevo část administrativní budovy strojírny, vpravo bývalý bytový dům s kinem Sokol | |
Základní informace | |
Architekti | Bohumil Hypšman, Karel Skorkovský |
Výstavba | 1913 |
Přestavba | 1921, 1937 |
Zánik | 2018 |
Stavebník | Ing. Otakar Podhajský |
Poloha | |
Adresa | U Pekáren 233, Praha 10 - Hostivař, Československo |
Souřadnice | 50°3′21,17″ s. š., 14°32′18,09″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strojírna Ing. Otakar Podhajský je zaniklý průmyslový areál v Praze 10-Hostivaři v jižní části ulice U Pekáren, který se rozkládal mezi ulicemi Průmyslová a Dolnoměcholupská. Z jižní strany jej ohraničovala železniční trať 221 do Benešova a nová železniční zastávka Praha-Hostivař. Od trati k němu z východu vedla železniční vlečka.
Historie
Strojírnu založil Otakar Podhajský roku 1913 a v hostivařském areálu ji jako první stavbu postavil architekt Bohumil Hypšman; betonovou halu montovny realizovala firma Karla Skorkovského. Hala, na kterou navazovala přízemní budova dílen, měla segmentovou střechou s prosklenými štíty.
Roku 1921 přistavěla firma Antonína Řeháka patrový kancelářský dům a zastřešila dvůr a roku 1937 stavitel Bohumír Hollmann rozšířil areál o truhlárnu.
Továrna vyráběla obráběcí stroje, kovový nábytek a vzduchotechniku. Mezi nejvýznamnější zakázky patřila vzduchotechnika pro hrobku českých králů v kryptě chrámu Svatého Víta a strojový archív pro Ústřední sociální pojišťovnu na Smíchově.
Otakar Podhajský dal vedle továrny na křižovatce ulic Dolnoměcholupská a U Pekáren vystavět pro své zaměstnance bytový dům s kinem Sokol.[1]
Po roce 1948
Po roce 1948 se znárodněná strojírna sloučila se sousední strojírnou Jiřího Kameníčka do podniku TOS Hostivař. V administrativní budově sídlilo učiliště.
Po roce 1989
Haly byly pronajímány jako sklady a menší výrobny. Roku 2018 měla proběhnout demolice budov a přeměna v logistický park. 8. května 2018 zde vypukl požár a všechny dochované stavby původní strojírny byly zničeny.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Bio Sokol. In: Zpravodaj městské části Praha 15. Zpravodaj. 2019. Ročník 25, číslo 5. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Golis: Je to jen dovršení zkázy, bude se bourat, říká o hořící hale v Hostivaři pravnuk továrníka, který ji postavil. In: iROZHLAS. 9. května 2018. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online.
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 12-Hostivař, Dolní Měcholupy: 261, Strojírna Ing. O. Podhajský, s. 216.
- DRVOTA, Jan. Průmyslová zóna v Hostivaři (1918-1960). , 2012 [cit. 2019-12-17]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hospodářských a sociálních dějin. Vedoucí práce prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.. Dostupné online.
- Národní listy. Praha: Julius Grégr, 1861 - 1941, 7. říjen 1936, roč. 76, čís. 274, s. 5. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strojírna Ing. Otakar Podhajský na Wikimedia Commons
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.60. Městská knihovna v Praze.
- Technické památky: Praha 10, Strojírna Ing. O. Podhajský, ulice U Pekáren. Solvayovylomy.cz. (foto jaro 2007)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Hostivař. U pekáren, z Dolnoměcholupské.