Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne

Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne, též Stronnictwo Demokratyczno-Narodowe (zkratka SDN), česky Národně demokratická strana, byla nacionalistická politická strana působící od roku 1905 mezi polskou populací tehdejšího Rakouska-Uherska, která ideově vzešla z národně demokratického hnutí (Narodowa Demokracja, též Endecja, podle zkratky ND, česky národní demokraté, též všepoláci).

Historie

Národní demokracie byl široký politický směr, který od konce 19. století vyvíjel činnost mezi Poláky ve všech třech regionech rozděleného Polska. Ideově čerpal z názorů Romana Dmowského. Postupně přecházel od volnějších názorových skupin a organizací k formálním stranickým subjektům.[1] Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne vzniklo jako ilegální organizace v ruském záboru Polska již v roce 1897. V roce 1905 byla v Rakousku-Uhersku tato strana ustavena jako legální, oficiální politický subjekt, zatímco v ruském záboru setrvávala v poloilegálním stavu a v pruském záboru byla založena politická strana Polskie Towarzystwo Demokratyczne.[2]

Ke straně Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne v Rakousku-Uhersku se hlásili představitelé buržoazie, maloměšťanstva, střední šlechty a inteligence. V programových otázkách se strana hlásila k nacionalismu, liberalismu a třídní solidaritě.[2] Národní demokraté prosazovali teritoriální program obnovy polského státu nikoliv v etnických ale historických hranicích (tedy včetně rozsáhlých oblastí obývaných Němci, Litevci nebo východními Slovany). V jejich ideologii hrál významnou roli antisemitismus.[1]

Okolo roku 1910 se strana sbližovala s východohaličskými polskými konzervativci (tzv. podolacy). Oba proudy spojoval kritický postoj k osobě Michała Bobrzyńského, tehdejšího místodržícího Haliče, který patřil k politické skupině stańczyků. Předákem Stronnictwa Narodowo-Demokratyczneho v Haliči byl tehdy Stanisław Głąbiński.[3] Strana zásadně odmítala snahy o vznik ukrajinské univerzity ve Lvově.[4] Měla své zastoupení i v celostátním parlamentu, Říšské radě, kde v jistých obdobích náležela do střechového poslaneckého Polského klubu. V květnu 1918 ale předák její parlamentní skupiny Aleksander Skarbek oznámil, že na Říšské radě bude utvořen samostatný národně demokratický klub.[5] V červenci 1918 se k němu hlásilo sedm poslanců.[6]

V meziválečném Polsku Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne vplynulo do celostátního vlivného národně demokratického bloku, který dominoval ve straně Związek Ludowo-Narodowy. Koncem 20. let pak národní demokraté utvořili Stronnictwo Narodowe.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Narodowa Demokracja [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2016-03-30]. Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ a b Stronnictwo Demokratyczno-Narodowe [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2016-03-30]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ Stančici a Podoláci. Národní listy. Červenec 1911, roč. 51, čís. 193, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Všepoláci a maloruská universita v Haliči. Národní listy. Leden 1913, roč. 53, čís. 2, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Oposiční hnutí mezi Poláky na postupu. Národní listy. Květen 1918, roč. 58, čís. 103, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ Parteiverhältnisse im Abgeordnetenhause. Vorarlberger Volksfreund. Červenec 1918, čís. 80, s. 3. Dostupné online. 

Související články