Stroužné

Stroužné Pstrążna
Poloha
Souřadnice	50°28′26″ s. š., 16°16′2″ v. d.
Nadmořská výška	570 m n. m.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Kladsko
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Stroužné
Správa
Vznik	18. století
PSČ	57-350
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stroužné (nebo také Stroužný^[1]; německy Straußeney, 1937–1945 Straußdörfel, polsky od roku 1945 Pstrążna) je vesnice na polské straně česko-polské hranice v Kladském výběžku. Dnes je součástí lázeňského města Kudowa-Zdrój (Lázně Chudoba). Jedná se o jednu z 11 vesnic tvořících tzv. Český koutek, kde se český živel udržel i po roku 1945.

Ves je rozložená na jihozápadním úbočí Boru v nadmořské výšce 510–620 m n. m.

První písemná zmínka o Stroužném je z roku 1477, ves založili zřejmě nedlouho předtím čeští osadníci. Ves byla nedílně propojena se sousedními Machovskými Končinami, od kterých je však Stroužné od roku 1742 odděleno státní hranicí. V obci je silná protestantská tradice – místní evangelíci si v letech 1814–1818 postavili svůj kostel, jenž byl nahrazen novým, kamenným kostelem v roce 1848; ten stojí v obci dodnes.^[2] Vzhledem k tomu, že se pobožnosti vedly v češtině, hojně sem docházeli věřící i z české strany hranice (např. z Machova, Machovské Lhoty či až z Hronova). Stroužné tak bylo jakýmsi centrem českého evangelického života na česko-kladském pomezí.^[3] Velkou zásluhu na rozvoji evangelického sboru měl farář Josef Arnošt (Josef Ernst) Bergman, který vystupuje i v Jiráskově románové kronice U nás.

Ve Stroužném existovala škola, ve které se až do roku 1866 vyučovalo česky. Mezi českými obyvateli Stroužného byla nejčastější tato příjmení: Cvikýř, Ducháč, Houška, Kubeček, Beneš, Širl, Koláčný.^[2] V roce 1905 uvedlo 276 obyvatel Stroužného z celkových 820 (tj. přibližně třetina) jako svůj jediný mateřský jazyk češtinu.^[4] Po druhé světové válce naprostá většina kladských Čechů z Českého koutku a tedy i ze Stroužného odešla. Výjimkou byla Marie Houšková (1928–2015), zřejmě poslední kladská Češka, která ve Stroužném žila až do svého skonu.^[5]

Ve Stroužném se nachází Skanzen lidové kultury sudetských hor (Muzeum Kultury Ludowej Pogórza Sudeckiego).^[6]

• 
  Chalupa ve Skanzenu lidové kultury sudetských hor
• 
  Extreriér kostela ve Stroužném
• 
  Interiér kostela ve Stroužném
• 
  Ulice ve Stroužném
• 
  Evangelický kostel ve Stroužném

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stroužné na Wikimedia Commons