Stružinec (Ždírec nad Doubravou)
Stružinec | |
---|---|
Pod památnými lípami na návsi ve Stružinci dřevěná zvonička (kulturní památka), tzv. Boží muka a pamětní desky na zdi hasičské zbrojnice | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Ždírec nad Doubravou |
Okres | Havlíčkův Brod |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′30″ s. š., 15°50′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 36 (2021)[1] |
Katastrální území | Stružinec (4,1 km²) |
Nadmořská výška | 590 m n. m. |
PSČ | 582 63 |
Počet domů | 30 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Stružinec | |
Další údaje | |
Kód části obce | 172570 |
Kód k. ú. | 772577 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stružinec (německy Struschnetz) je sídelní lokalitou[3] typu vesnice a název katastrálního území o rozloze 411,23 ha[4] s rozsahem poloh přibližně 546–621 m n. m. v krajinné oblasti Železných hor,[5] v rámci administrativně správním část města Ždírec nad Doubravou v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina na území České republiky.[6]
Sídelní lokalita leží přibližně 3 km na severo-severovýchod od centra města Ždírec nad Doubravou,[7] v typické krajině členité pahorkatiny, jejíž pojmenování – Stružinecká pahorkatina (geomorfologický okrsek),[5] bylo odvozeno od názvu vesnice. Celou plochu katastrálního území překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
Katastrálním územím přísluší do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností Chotěboř. Částí severní (od lokality s místním názvem Komárov nad rybníkem Januš) až východní hranice katastrálního území nad korytem potoka Slubice tvoří rozhraní mezi Krajem Vysočina a Pardubickým krajem.[6]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580, v tzv. zemských deskách uvedena její příslušnost ke statku ve Studenci ve vlastnictví Jana z Předboře.[8]
Z hlediska územně správního byl Stružinec v letech 1869–1950 veden jako obec v okrese Chotěboř, v letech 1961–1980 jako část obce Údavy a od 1. ledna 1981 je částí města, Ždírce nad Doubravou.[9]
Demografické údaje
Demografické údaje uvádí z dlouhodobého hlediska pokles počtu trvale žijících obyvatel v sídelní lokalitě, v roce 2017 je Stružinec uváděn v rámci města Ždírec nad Doubravou jako vesnička chalupářů a chatařů.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 160 | 187 | 190 | 166 | 175 | 156 | 164 | 134 | 113 | 97 | 72 | 63 | 51 |
V dalších letech pokračoval pokles obyvatel, k 1. červnu 2007 žilo ve Stružinci 50 osob a v roce 2013 celkem 46 osob, z toho 17 žen, evidováno 30 domů a z toho 16 trvale obydlených.[12]
Památky
- Pamětní desky vsazené do zdi hasičské zbrojnice stojící na návsi, první věnovaná hasičským sborem padlým občanům v I. světové válce 1914–1918 u příležitosti dvaceti let samostatného Československa,[13] druhá věnovaná Jaroslavu Balounovi, zastřelenému v období II. světové války dne 26. ledna 1945 u hájenky v lokalitě Ruda při trestné akci okupačních vojsk a bezpečnostních sil bývalé Třetí říše proti partyzánům operujícím v Železných horách.[14]
- Kulturní památkou je lidová zvonička z 19. století, památkově chráněná od 3. května 1958,[15] malá dřevěná stavba 6 m vysoká stojí na návsi, ze střešní krytiny vystupuje zvonová stolice se zavěšeným malým zvonem krytým jehlancovou stříškou, na ni křížek (krucifix), obklopená památkově chráněnými lípami.
- Malá sakrální stavba, z roku 1858 pocházející tzv. Boží muka, stojí pod památnými lípami před dřevěnou zvoničkou na návsi.[8]
- Památné lípy srdčité, údajně vysazené v roce 1908 k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I., pět stromů více než 100 let starých, s obvodem kmenů 240 – 365 cm a 30 m vysokých, rostoucích uprostřed návsi.[16]
- Památný strom jilm horský, z jara nápadný trsy plodů.[17]
Geografie
Střed vesnice v nadmořské výšce kolem 590 m na svahu vyvýšeniny se zeměpisným názvem Barchanec (624 m n. m.), severo-severozápadně od vrcholu (již na katastrálním území Kohoutov u Ždírce nad Doubravou).
Rozsahem malá zástavba mezi Kohoutovským a Zeleným lesem nad údolím s potokem Barchanecký (levostranný přítok Slubice), s prameništěm bezejmenné vodoteče, pravostranného přítoku Barchaneckého potoka. V lokalitě několik plochou malých rybníčků. V georeliéfu krajiny severo-severozápadní svahy se sídelní lokalitou pod vrchem Barchanec poměrně strmé.
Nejvyšším bodem, na rozhraní s katastrálním územím Kohoutov u Ždírce nad Doubravou, je svahová kupa s vrcholem 621 m n. m., ve vzdálenosti 480 m na severovýchod (28°) od vrcholu Barchanec (624 m n. m.). Nejnižším bodem, na rozhraní s katastrálním územím obce Vítanov, je hladina potoka Slubice zhruba 546 m n. m., ve vzdálenosti asi 200 m nad soutokem s Barchaneckým potokem.[6]
Na Barchaneckém potoku vybudován rybník Januš, též Jánuš, s plochou 13 ha, zaznamenán již na mapách z let 1836–1852, rekreační lokalita.[7]
Doprava
Silniční dopravě slouží silnice III/03711 odbočující ze silnice I/37 v sídelní lokalitě Údavy, části města Ždírec nad Doubravou, vzdálenost 1,9 km, ve Stružinci je pozemní komunikace ukončena. Směrem k silnici I/34 v sídelní lokalitě Benátky, části města Ždírec nad Doubravou, vede pouze lesní cesta Kohoutovským lesem.
V železniční dopravě zastávka na znamení Stružinec v úseku Stružinec – Ždírec nad Doubravou na železniční trati č. 238 (Pardubice – Havlíčkův Brod). Zastávka vybudována na úpatí vyvýšeniny Barchanec v nadmořské výšce cca 554 m n. m., od zastávky vedena silnice III/03711 do centra vesnice (vzdálenost cca 800 m).[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR: Stružinec [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-11.
- ↑ Územně identifikační registr ČR: Katastrální území Stružinec [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-11.
- ↑ a b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2017-12-11]. Aplikace MapoMat. Dostupné online.
- ↑ a b c d Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: kompozice Stružinec a okolí [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa: Stružinec [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Ždírec nad Doubravou. [s.l.]: Městský úřad Ždírec nad Doubravou Tiskovina – Městská knihovna a informační centrum.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 500.
- ↑ Město Ždírec nad Doubravou: část Stružinec [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-15.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí – rok 2013 [online]. [cit. 2017-12-11]. Údaje k 31. říjnu 2013. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo obrany České republiky. Evidence válečných hrobů: pamětní deska ve Stružinci [online]. [cit. 2017-12-14]. Číslo VH: CZE6104-28275. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-15.
- ↑ Ministerstvo obrany České republiky. Evidence válečných hrobů: Jaroslav Baloun [online]. [cit. 2017-12-14]. Číslo VH: CZE6104-28276. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-15.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: zvonička ve Stružinci [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Památné stromy: Lípy ve Stružinci [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Památný strom: Jilm ve Stružinci [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stružinec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Stružinec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Ždírec nad Doubravou, webové stránky města
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Stružinec je vesnička ležící na svahu severo-severozápadně od vrcholu Barchanec (624 m n. m.), v geomorfologickém okrsku s názvem Stružinecká pahorkatina. Zástavba je skryta v zářezu terénu pod vzrostlými stromy, v lokalitě pramene bezejmenného potoka a několika malých rybníčků. Ve vesničce roste šest památkově chráněných stromů (pět lip srdčitých a jeden jilm horský). Z pastvin nad Stružincem, pod lokalitou s názvem Očarovaný palouk, rozhled do krajiny Železných hor. Nejvyšší vrchol se zeměpisným názvem Vestec (668 m n. m.) v Chráněné krajinné oblasti Železné hory je také dobře viditelný – na fotografii na horizontu vpravo. Foto lokace: Česko, Kraj Vysočina, vesnice Stružinec (290°).
Poznámka:
Vestec se nachází na katastrálním území Slavíkov v kraji Vysočina, na území Kameničské vrchoviny (geomorfologický okrsek), jejíž nejvyšší bod je vrchol se zeměpisným názvem "U oběšeného" na katastrálním území Svratouch v Pardubickém kraji.Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: