Stružná (zámek)

Stružná
Základní informace
Slohnovorenesance
Výstavba16. století
Přestavba17., 18. a 19. století
StavebníkLinhart Colona z Felsu
Další majiteléČernínové z Chudenic
Černínové-Morzinové
a další
Poloha
AdresaStružná, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky27725/4-1038 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stružná (též Kysibl) je zámek ve stejnojmenné obciokrese Karlovy Vary. Postaven byl na konci šestnáctého století, ale dochovaná podoba pochází až z novorenesanční přestavby v devatenáctém století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Předchůdcem zámku ve Stružné byla tvrz z patnáctého století, jejíž zbytky se dochovaly v severní části vesnice. Renesanční zámek zde založil někdy před rokem 1598 tehdejší majitel panství hradu Andělská Hora Linhart Colona z Felsu, který patřil k hlavním vůdcům stavovského povstání, za což mu byl v roce 1621 zabaven majetek. Stružnou koupil generál Heřman Černín z Chudenic. Jeho potomci nechali zámek upravit v barokní slohu. Na úpravách se podíleli architekti M. Ceresola v roce 1666, Francesco Caratti (1675–1676) a Giovanni Battista Alliprandi v letech 1700–1701. Černínům zámek patřil až do roku 1734, kdy jej prodali hraběti Leopoldu Hartigovi, který se svým synem zámek rozšířil a vybavil vnitřním zařízením. Dalšími majiteli se stali v roce 1794 hrabě Jan Stiebar z Buttenhaimu, od roku 1810 malostranský měšťan Antonín Hladík, za kterého zámek roku 1811 vyhořel, od roku 1829 hrabě Vilém z Neuberku a v roce 1863 hrabata Černínové-Morzinové. Posledním majitelem, kterému zámek zůstal až do roku 1945, byl Leopold Šternberk.[2]

Tomu byl v roce 1945 zámek zkonfiskován a roku 1948 jej získala armáda, která zámek využívala jako kasárna. Na počátku devadesátých let 20. století koupilo objekt několik pražských makléřů a obratem ho prodali podnikateli financovanému z Běloruska. Zámek prošel částečnou rekonstrukcí, kolem zámeckého parku byl vybudován nový plot, který nahradil původní oplocení z vlnitého plechu. Silně poškozený interiér zámku byl napaden dřevomorkou a zdevastován užíváním armádou.[3] V roce 2023 odkoupily objekty zámku a jeho parku manželé z Chebska. Od té doby probíhá rekonstrukce.[4]

Stavební podoba

Tři zámecká křídla obklopují nádvoří, na kterém se dochovala renesanční kašna se sochou Neptuna nesenou medvědy. Východní křídlo s šestibokou věží v nároží má fasády zdobené bosováním, vlysem s loveckými výjevy a černínským znakem. Zbylá dvě křídla s velkou hranolovou věží jsou vybavena arkádovým ochozem a novogotickou kaplí. V průčelí se nachází portál s lodžií, balkonem a štítem.[2]

Přístup

Zámek ani přilehlý park nejsou volně přístupné. Okolo vede zeleně značená turistická trasaAndělské Hory do Horních Tašovic a nedaleko je po silnici třetí třídy značená cyklotrasa č. 2249 podél jižního okraje Doupovský hor.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 138985 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 323. 
  3. VYČICHLO, Jaroslav. Stružná – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  4. KALINOVÁ, Ivana. Zchátralý zámek ve Stružné křísí manželé z Chebska [online]. Karlovarský deník.cz, 2023-09-13 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stružná - zámek.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: