Stužkovec

Jak číst taxoboxStužkovec
alternativní popis obrázku chybí
Stužkovec Desmodium incanum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
TribusDesmodieae
Rodstužkovec (Desmodium)
Desv., 1813
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stužkovec (Desmodium) je velký rod rostlin z čeledi bobovité. Zahrnuje asi 300 druhů bylin a keřů s drobnými květy, rozšířených v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy mají využití zejména v místní asijské medicíně. Zajímavé jsou ploché článkované poltivé plody, podle nichž mají stužkovce i své jméno.

Popis

Stužkovce jsou byliny, polokeře a keře. Listy jsou trojčetné nebo vlivem redukce postranních lístků pouze jednolisté, s palisty na bázi řapíku i na bázi jednotlivých lístků. Květy jsou spíše drobnější, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových hroznech či latách, řidčeji jednotlivé nebo po 2 v úžlabí listů. U některých druhů je květenství hlávkovitě stažené. Kalich je zvonkovitý, dvoupyský, spodní 3 laloky jsou volné a prostřední nejdelší, horní jsou téměř nebo zcela srostlé. Koruna je bílá, zelenavá, růžová, purpurová nebo fialová. Pavéza je oválná, obvejčitá až téměř okrouhlá. Křídla bývají spojená s člunkem drobným přívěskem, člunek je dlouze zobanitý. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré nebo výjimečně jednobratré. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, s několika až mnoha vajíčky. Lusky jsou zploštělé, obvykle nepukavé, příčně dělené v jednosemenné segmenty.[1][2]

Rozšíření

Desmodium je velký rod, zahrnující asi 280 až 300 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa, v Asii zasahuje také do mírného pásu. Největší druhové bohatství je ve východní Asii, Mexiku a Brazílii. Pro jednotlivé druhy tohoto rodu je charakteristické spíše široké rozšíření, mnohé byly zavlečeny do tropů všech kontinentů (např. Desmodium adscendens, D. barbatum, D. incanum), jiné se zase vyskytují v tropické Americe a Africe (např. D. scorpiurus, D. tortuosum) nebo v tropické Americe a Asii (D. triflorum)[2] Je mezi nimi poměrně málo endemitů (např. D. gracillimum z jižního Tchaj-wanu).[1]

  • Zajímavý vzhled Desmodium pulchellum

  • Rozpadavé plody D. gangeticum

  • Detail květů D. gangeticum

Taxonomie

Rod Desmodium je v taxonomii čeledi bobovité řazen spolu s dalšími asi 30 rody do tribu Desmodieae.

Obsahové látky

Mezi účinné obsahové látky některých druhů stužkovce náležejí mj. tryptaminové alkaloidy.[3]

Význam

Stužkovce jsou oblíbené v místní medicíně zejména v Asii. Používají se vnitřně i zevně. Druh Desmodium heterocarpon z Asie a Austrálie je využíván ke snižování horečky a při ošetřování pohmožděnin a namoženin. Asijský stužkovec D. multiflorum má potopudné účinky a je rovněž používán ke snižování horečky.[1] Pomístní medicínské využití mají v Asii i četné další druhy, např. Desmodium gangeticum, D. triflorum, D. triangulare, D. pulchellum, D. heterophyllum a D. heterocarpum.[3][4][5] V Latinské Americe jsou využívané zejména druhy Desmodium ascendens a D. incanum.[6] Stužkovec Desmodium gangeticum je využíván i v homeopatii.[7]

Některé druhy stužkovců lze pěstovat i v ČR. Jako okrasné rostliny mají stužkovce zcela okrajový význam a pěstují se ojediněle. Doporučuje se výsadba mezi trvalky nebo jako předsadba okrasných keřů.[8] Množí se semeny nebo předjarními řízky. Letorosty zpravidla přes zimu odumírají až k zemi a na jaře vyraší znovu.[9] Některé druhy lze nalézt ve sbírkách našich botanických zahrad, např. Desmodium gangeticum v tropickém skleníku a severoamerické D. glutinosum ve venkovní expozici Pražské botanické zahrady v Tróji.[10]

Reference

  1. ↑ a b c HUANG, Puhua; OHASHI, Hiroyoshi. Flora of China: Desmodium [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  3. ↑ a b Lists of Philippine Herbal Medicinal Plants [online]. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  5. ↑ HAN, Sang Tae et al. Medicinal Plants in Viet Nam. Hanoi: Institute of Materia Medica, 1990. ISBN 92-9061-101-4. (anglicky) 
  6. ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 
  7. ↑ Homeopatie: Desmodium gangeticum [online]. [cit. 2013-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  8. ↑ Dendrologie online: Desmodium [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 
  10. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Desmodium pulchellum 01.JPG
Autor: Vinayaraj, Licence: CC BY-SA 3.0
Desmodium pulchellum
Desmodium gangeticum 2 W2 IMG 2769.jpg
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY 3.0
Desmodium gangeticum (syn. Hedysarum Gangeticum)- Sal Leaved Desmodium • Hindi: ध्रुवा dhruva, दीर्घमूली dirghamuli, पीवरी pivari, सालपानी salpani, शालपर्णी shalparni • Manipuri: পোৰোঙখোক Porongkhok • Marathi: डाय dai, रानगांज्या ranganjya, साळवण salvan • Tamil: புள்ளடி pullati • Malayalam: ഓരില orila • Telugu: గీతనారము gitanaramu • Kannada: ಮೂರೆಲೆಹೊನ್ನೆ murelehonne • Bengali: chalani, salpani • Oriya: salaparni • Konkani: सालपर्णी salparni • Nepali: बन गहत ban gahat, सालीपरनी saliparni • Gujarati: સલવાન salwan • Sanskrit: अंशुमती anshumati, ध्रुवा dhruva, दीर्घमूला dirghamoola, पीवरी pivari, शालपर्णी shalaparni- at Ananthagiri Hills, in Rangareddy district of Andhra Pradesh, India.
Desmodium incanum closeup.jpg
Autor: Tauʻolunga, Licence: CC BY-SA 3.0
Desmodium incanum, Spanish clover, (kihikihi), a weed in Tonga
Desmodium gangeticum 03.JPG
Autor: Vinayaraj, Licence: CC BY-SA 3.0
Desmodium gangeticum