Studánka (Březová)

Studánka
Pozůstatek pomníku obětem 1. sv. války
Pozůstatek pomníku obětem 1. sv. války
Lokalita
Charakterzaniklá obec
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′39″ s. š., 12°35′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 (2021)[1]
Katastrální územíStudánka u Březové (6,13 km²)
Nadmořská výška550–620 m n. m.
Počet domů1[2]
Studánka
Další údaje
Kód ZSJ70491
Zaniklé obce.cz342
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studánka (německy Schönbrunn[3]) je zaniklá obec v severozápadní části Slavkovského lesa v okrese Sokolov. Nacházela se při cestě ze Zlaté do Lazů. Zástavba se rozkládala ve svažitém údolí v délce asi 1,5 km mezi vrchy Slavkovského lesa. Horní okraj obce se nacházel pod bezejmenným vrchem (669 m) u polní cesty do osady Dvorečky.

Samostatnou obcí se stala Studánka roku 1877,[4] jiný zdroj uvádí rok 1886.[5] Český název dostala v roce 1947[3] počeštěním německého názvu Schönbrunn, který připomíná původní pojmenování Krásná studánka.[4] Zanikla vytvořením vojenského újezdu Prameny.

Katastrální území o rozloze 6,13 km2 se nazývá Studánka u Březové.[6]

Historie

V první písemné zmínce z roku 1311 se hovoří o jakémsi Tautu ze Schönbrunu, který byl zemským soudcem v Chebu.[7] Není však jisté, zda se jedná o Studánku. Tento Taut se psal pravděpodobně po stejnojmenné vsi u bavorského Marktredwitz. Jisté je až uvedení Studánky v 2. polovině 14. století.[5] Vlastnické vztahy nebyly jednoduché. V nejstarších dobách bývala leuchtenberským lénem. V době povstání českých stavů proti Habsburkům byla Studánka součástí zboží protestantského šlechtice Jaroslava Hoffmanna z Kamenného Dvora. Hoffmann uprchl po Bílé hoře před trestem ze země a jeho veškeré jmění bylo zkonfiskováno. Studánka a další Hoffmannovy vesnice byly zkonfiskovány a v roce 1630 je koupilo pět bratří Metternichů - Johann Reinhard, Karl, Emerich, Wilhelm a Lothar. V Berní rule v roce 1654 je již Studánka vedena jako součást metternichovského panství Kynšperk. Ves tehdy měla 17 domů, dva mlýny a žilo v ní 96 obyvatel. V držení Metternichů zůstala Studánka až do roku 1726, kdy celé panství převzal svobodný pán z Waterfordu. V dalších desetiletích byli majiteli panství Sitzendorfové, Mulz z Valdova, Felix Lutz ze Stahlenbergu, Georg Adam Dietl a Ernst Fleissner z Vostrovic. Roku 1840 získal celé panství August Euseb Haas s manželkou.[7]

V letech roce 1869 až 1880 byla Studánka vedena jako osada obce Steinhof (dnešní Kamenný Dvůr) v okrese Falknov (dnešní Sokolov), v letech 1890 až 1910 jako obec v okrese Falknov, v roce 1950 jako osada obce Kostelní Bříza.[8]

Roku 1847 měla Studánka 43 domů a 320 obyvatel. Byla tu hospoda, škola a vrchnostenský lesní úřad. Ves byla přifařena ke Smrkovci. Na počátku 20. století měla 48 popisných čísel, ale jen 242 obyvatel. V okolí se pěstoval chmel a obilí, a pokud měli obyvatelé přebytky obilí, prodávali je do Sokolova.[7]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do vyprázdněné obce už nepřišli noví přistěhovalci, ale jen vojáci do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] V době jeho trvání byla obec začleněna do okresu Mariánské Lázně, při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov. K Sokolovsku byla již zaniklá obec znovu připojena až v roce 1954, kdy se stala částí obce Kostelní Bříza. Následně se stala součástí obce Březová. Po zrušení vojenského prostoru převzaly zdejší půdní a lesní fond Sdružené zemědělské a lesní závody, národní podnik Kynžvart a v sousedství zaniklé obce byla vybudována rozlehlá čtyřsethektarová obora Studánka pro daňky a muflony.[7]

Po Studánce nezůstalo téměř nic, ves byla srovnána se zemí. Její existenci připomínají jen tři opravená hospodářská stavení při spodním okraji obce. U dvojice mohutných lip na rozcestí u cesty k zaniklé Krásné Lípě stojí hrubě tesaný balvan, památník obětem první světové války, jenž byl odhalen 7. června 1931. Obdélníková deska se jmény padlých již bohužel chybí. Rovněž chybí oválná deska s reliéfním portrétem německého vojáka. Autorem návrhu i reliéfu byl Eduard Müller z Kynšperka nad Ohří, který ztvárnil více pomníků v regionu. V horní části bývalé obce se kromě dvou kamenných božích muk zachovala ještě výklenková kaplička z 19. století.[7][5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 233 obyvatel, z nichž bylo 229 obyvatel německé národnosti, čtyři byli cizozemci. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel Studánky [10]
Rok186918801890190019101921193019501961
Počet obyvatel281280246212222233233180

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. 
  3. ↑ a b Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  4. ↑ a b BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 87, 88. 
  5. ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 46. 
  6. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  7. ↑ a b c d e BOUDA, Miroslav, et al. Březová – brána do Slavkovského lesa. 3. vyd. Březová: Město Březová, 2006. 157 s. ISBN 80-254-8084-4. S. 51–52. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad 682 s. Dostupné online. S. 546. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönbrunn. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 239. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Studánka pomník obětem 1. sv. války.JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
zaniklá osada Studánka, část obce Březová, pomník obětem 1. sv. války, Slavkovský les, okres Sokolov