Studénka

Studénka
Nový zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Studénka
Obec s rozšířenou působností	Bílovec (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′24″ s. š., 18°4′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 309 (2024)[1]
Rozloha	30,92 km²[2]
Nadmořská výška	239 m n. m.
PSČ	742 13
Počet domů	1 637 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	14
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Republiky 762 Butovice 742 13 Studénka 3 podatelna@mesto-studenka.cz
Starosta	Libor Slavík
Oficiální web: www.mesto-studenka.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Studénka
Další údaje
Kód obce	599921
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studénka (německy Stauding^[4]) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od roku 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška. Žije zde přibližně 9 300^[1] obyvatel. Škola se jmenuje podle Františka kardinála Tomáška, předtím Tomáše Garrigue Masaryka.

Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi:

• Studénka nad Odrou (tj. místní část Studénka) – na severním břehu řeky Odry; téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla ale původně součástí Butovic a tedy Moravy.
• Butovice – původně moravská vesnice na severním břehu Odry, k jejímuž katastru byla ale v poválečném období připojena i řada pozemků na západě původního slezského katastrálního území Studénka nad Odrou. Vedle historického venkovského jádra zde vyrostla také tři novodobá sídliště, Sídliště I, Sídliště II a Sídliště Butovická.
• Nová Horka – leží na Moravě, na jižním břehu Odry.

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Pustějov a od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 také Albrechtičky.^[5]

První písemná zmínka pochází z roku 1436. Za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Po Bílé hoře byla Studénka zkonfiskována a prodána Václavovi z Vrbna a tím připojena k fulneckému panství. Poté ještě patřila k Bravantickému statku.

Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín. Významnou se pro Studénku stala železnice: roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena továrna na výrobu železničních vozů.

Z obcí, které dnes tvoří Studénku, byly do roku 1945 Butovice a Nová Horka převážně etnicky německé, zatímco samotná Studénka byla česká. V letech 1938–1945 patřilo území dnešní Studénky k nacistické Třetí říši v rámci Říšské župy Sudety. Po druhé světové válce bylo obyvatelstvo německé národnosti vysídleno. K 1. lednu 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Studénka roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Rodinný stav obyvatel obce Studénka roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Vzdělání obyvatel obce Studénka roku 2011

Územím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 – Butovice – Nová Horka – Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:

• III/46418 Velké Albrechtice – Butovice (průtah) – II/464
• III/46419 Velké Albrechtice – III/46427
• III/46420 Butovice – Pustějov
• III/46421 Bílov – Pustějov
• III/46427 Bravantice – Studénka – II/464
• III/46428 Nová Horka – Bartošovice
• III/46431 Nová Horka – Albrechtičky

Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 271 Bohumín – Přerov. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Od prosince 2019 zde zastavují také rychlíky RegioJetu ve směru na Brno. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.

Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová. Poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.

Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať.^[6] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.^[7] Na místě zemřelo 6 lidí a 67 bylo zraněno a odvezeno do okolních nemocnic, kde svým zraněním podlehly další dvě osoby.^[8] Na místě byl dne 6. 8. 2011 odhalen pomník obětem neštěstí.^[9]

22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase Bohumín – Františkovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.

• Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
• Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
• Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století
• Fabianův kříž z roku 1841

• Bažantula – přírodní rezervace v katastru města
• Kotvice – přírodní rezervace na území stejnojmenného rybníka

• František kardinál Tomášek, 34. arcibiskup pražský a primas český (narozen ve Studénce), jeden ze symbolů svržení komunistického režimu v r. 1989
• Jan Böhm, kněz a buditel
• Matyáš Reinscher, stavitel
• Adam Smuž, zeměpisec
• Vladimír Svačina, hokejista
• Miloš Holaň (mladší), hokejista
• Miloš Holaň (starší), hokejista
• Oldřich Haluska, fotbalista
• Marek Trval, fotbalista
• Nikola Šobichová, zpěvačka (skupina Holki)
• Radana Labajová, zpěvačka (skupina Holki)
• Martin Adamský, hokejista

• HC Studénka – lední hokej
• Fotbal Studénka – fotbal
• SK Studénka – národní házená
• STC Studénka – tenis
• TJ MSV Studénka – stolní tenis
• TJ MSV Studénka – šachy
• TJ MSV Studénka – volejbal
• FBC Studénka – florbal
• BMX Studénka – BMX
• HOS – horolezecký oddíl
• AS Bizon Studénka – futsal
• Bojové sporty Studénka

• Vagónka Studénka – výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí. Jejím nástupcem na místě je MSV Metal Studénka.^[10]

• Vlastivědné muzeum v Butovicích (1936–1945)
• Vagonářské muzeum, Panská 229

• Dąbrowa Górnicza, Polsko (od roku 2006)

• 
  Starý zámek
• 
  Kostel svatého Bartoloměje a fara
• 
  Kaple Řeplínských z Berečka
• 
  Fabianův kříž
• 
  Pamětní deska na rodném domě kardinála Tomáška
• 
  Pomník COMENIUS
• 
  Hotel Antler
• 
  Náměstí

• Městská autobusová doprava v Moravskoslezském kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Studénka na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Studénka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Studénka ve Wikislovníku
• Studénka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky města