Studená

Studená
Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenném náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Dačice
Obec s rozšířenou působností	Dačice (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Morava + Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′7″ s. š., 15°17′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 205 (2024)[1]
Rozloha	44,96 km²[2]
Nadmořská výška	618 m n. m.
PSČ	378 53, 378 56
Počet domů	867 (2021)[3]
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa obecního úřadu	nám. Sv. J. Nepomuckého 18 378 56 Studená obec@ou-stu.cz
Starosta	Pavel Škoda
Oficiální web: www.studena.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Studená
Další údaje
Kód obce	547263
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studená (německy Studein) je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Obec se rozkládá u historické česko-moravské zemské hranice, téměř celé území obce náleží k Moravě; k Čechám patří jen úzký cíp území na jihu katastrálního území Domašín u Studené, zahrnující severní část samoty Nový Svět. V samotné obci žije cca 1 600 lidí, s devíti připojenými vesnicemi coby místními částmi čítá populace přibližně 2 200^[1] obyvatel. V obci má tradici masný průmysl, po výstavbě nového závodu Masny v sedmdesátých letech dvacátého století se jednalo o největší masokombinát na území Československa. Působí zde továrna na výrobu knoflíků – výrobní družstvo Styl Studená. Od 16. století do roku 1995 fungoval v areálu zámku pivovar.^[4] Z občanské vybavenosti se ve Studené nachází základní škola a mateřská škola, zdravotní středisko s lékárnou, obchody, hostince a bývalý hotel Bartušek.

Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do 13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název.

Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku Studená. Písemně je doložená z roku 1378.^[5]

Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.

Studená původně patřila pánům z Hradce, od nichž ji roku 1365 odkoupil Dětřich z Obratan za sumu 177 kop a 51 grošů. Ten zde také o několik let později vystavěl tvrz. V jejím držení se střídali různí zástupci nižší šlechty. V roce 1446 prodal Studenou a Skrýchov Pavel z Miličína, pozdější olomoucký biskup, Václavovi ze Sedlejova.^[5] Nejpozději za Studenských ze Studené (1445–1558) se ves stala městečkem; takto je prvně označena v roce 1538.^[6] Roku 1558 koupili městečko s tvrzí, dvorem, pivovarem, sladovnou a mlýnem páni Jáchym a Zachariáš z Hradce a připojili jej ke svému telčskému panství.^[5]

Za pánů z Hradce se ve Studené začíná šířit bratrská reformace; po roce 1600 nemá Studená katolického faráře a farnost byla připojena k Mrákotínu, kde poté – po třicetileté válce – prováděli rekatolizační misii jezuité z Jindřichova Hradce.^[7] Po Slavatech, kteří jej drželi od r. 1604, zdědili studenské panství v roce 1702 Lichtenštejnové.^[4] S přispěním Františka Antonína z Lichtenštejna (1679–1761) byla v roce 1716 znovu zřízena dřevěná fara.^[7] V průběhu 16.–18. století byla Studená nazývána také jako Pardubice (Pardowice/Pardowitz),^[8][9] snad na počest pardubických Pernštejnů, stoupenců luterství.^[zdroj?] V letech 1750 a 1840 postihl obec požár;^[10] požární sbor byl založen v roce 1876.^[11] Roku 1934 byla obec elektrifikována připojením na síť ZME Brno.^[5]

V letech 1850–1948 spadala Studená politicky a soudně pod okresní hejtmanství v Dačicích, resp. okresní soud v Telči. V roce 1949 zůstala součástí správního okresu Dačice a nově vzniklého Jihlavského kraje. V roce 1960 byla začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj; od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích.^[5]

K roku 1842 žilo ve Studené 996 obyvatel, 486 mužů a 510 žen.^[12] V roce 1858 čítala obec 1 133 obyvatel (536 mužů, 597 žen); 1 089 se hlásilo ke katolickému vyznání, 40 k evangelickému a 4 k židovskému.^[13]

Studená jako Pardowice na mapě z r. 1758

• František Satrapa (1849–1920), podnikatel
• Vlasta Javořická (1890–1979), spisovatelka
• Pavel Šimek (1917–2003), právník a synodní kurátor Českobratrské církve evangelické
• Jaroslav Moučka (1923–2009), herec
• Jaroslav N. Ondra (1925–2000), teolog, pedagog, evangelický duchovní

• Kostel svatého Prokopa
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Zámek Studená
• Vodní mlýn, před kostelem

• Ačkoli nejznámější scéna patřila dalešickému pivovaru, některé interiérové záběry filmu Postřižiny (1980) byly natočeny také v pivovaru ve Studené.^[15]

Obec Studená se skládá z deseti částí na deseti katastrálních územích. Území obce se skládá ze dvou nesousedících celků.

• Studená (i název k. ú.)
• Domašín (k. ú. Domašín u Studené)
• Horní Bolíkov (i název k. ú.)
• Horní Pole (i název k. ú.)
• Skrýchov (i název k. ú.)
• Sumrakov (i název k. ú.)
• Světlá (k. ú. Světlá pod Javořicí)

Tři části leží na samostatném území a tvoří tak exklávu obce

• Maršov (k. ú. Maršov u Heřmanče)
• Olšany (k. ú. Olšany u Dačic)
• Velký Jeníkov (i název k. ú.)

Od 1. července 1985 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Horní Dvorce.^[16]

• 
  Hlavní silnice
• 
  Obecní úřad
• 
  Kostel sv. Prokopa
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Vodní mlýn (před kostelem)
• 
  Zámek Studená
• 
  Pivovar

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Studená na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Studená v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Studená v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Obecní kronika
• Toulavá kamera na venkově, pořad ČT