Studenec (okres Třebíč)

Studenec
škola ve Studenci
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Náměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působností	Náměšť nad Oslavou (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′ s. š., 16°3′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	625 (2024)[1]
Rozloha	12,61 km²[2]
Katastrální území	Studenec u Třebíče
Nadmořská výška	446 m n. m.
PSČ	675 02
Počet domů	213 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Studenec č. p. 160 675 02 Koněšín info@obecstudenec.cz
Starosta	Jiří Tomešek
Oficiální web: www.obecstudenec.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Studenec
Další údaje
Kód obce	591769
Kód části obce	158291
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studenec (německy Studenetz, Studnitz^[4], starší názvy Studenecz, Studenetz, Studeneitz^[5], nářečně do Studenca, ve Studencu) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů nad mořem. Žije zde 625^[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Studenec sousedí svými katastrálními hranicemi s obcemi Pyšel, Pozďatín, Smrk, Koněšín, Kozlany, Třesov, Okarec a Častotice.

K obci náleží i tři kilometry vzdálené důležité nádraží na železniční trati Brno–Jihlava, odkud odbočuje trať do Velkého Meziříčí a Křižanova.^[4] K nádraží přiléhá několik obytných domů s hospodou, zemědělské a průmyslové objekty a benzínová stanice. Nedaleko se nachází také pobočka Ústavu biologie obratlovců AV ČR a osada zvaná Zelená Hospoda přiléhající k silnici I/23, kde je evidováno 7 adres. V osadě se od hlavní silnice odpojuje jižním směrem komunikace do obce a severně vedlejší silnice ke zmiňovanému vlakovému nádraží. Celá lokalita je administrativně evidována jako ZSJ Studenec-u nádraží.

Obec Studenec v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.^[6]

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Třesov, Koněšín, Pyšel, Pozďatín, Okarec, Kozlany a Zahrádka.

První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1366 získali dvůr ve Studenci Ješek ze Svojanova, v roce 1459 patřil Studenec Bohuši z Lomnice a ze Semtic, ale byla obviněna Markvartem z Lomnice že by mu měla vesnici předat. Následně spory pokračovaly mezi Markvartem a Jaroslavem z Lomnice, v roce 1466 byl nalezen list, který svědčil o tom, že majitelem by měl být Markvart z Lomnice. Poté, co získali Šternberkové třebíčský klášter, tak obsadili Studenec Zdeněk ze Šternberka a posléze i Jaroslav ze Šternberka. Pánové z Lomnice pak obvinili Šternberky, že jim neprávem drží vesnici. Vilém z Pernštejna pak získal v roce 1481 třebíčské panství a vyplatil vesnice v panství, mezi nimi i Studenec, také u Studence pak založil rybník.^[7] Roku 1468 nedaleko studence tábořily vojska Jiřího z Poděbrad, kteří se posléze vydali na obranu Třebíče a vysvobození Viktorína z Poděbrad při bitvě o Třebíč.^[8]

V roce 1556 Ferdinand I. dal dědičně Vratislavovi z Pernštejna a ten obratem prodal vesnice u náměšťského panství Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti.^[7] V roce 1567 pak obec patřila pod majetky Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře byly majetky Žerotínů konfiskovány a Studenec získali páni z Verdenberka, jim patřila obec až do roku 1733, pak náměšťská větev rodu vymřela a náměšťské panství i s obcí patřilo pánům z Enkenvoirtu, ti prodali panství v roce 1752 hraběti Bedřichu Vilémovi Haugwitzovi.^[5] Haugwitzové byli majiteli náměšťského panství a s tím i vesnice až do roku 1945.^[8]

V roce 1821 proběhla ve vsi robotní vzpoura, kdy byl do vsi povolán komisař s vojskem, který měl potlačit robotní vzpouru. Někteří robotníci posléze byli potrestáni ranami a vojska zůstala ve vsi i nadále. Roku 1842 shořela téměř celá vesnice.^[8]

Od roku 1808 se vyučovalo v domě čp. 19, roku 1832 byla postavena školní budova (nynější kaple svatého Václava). V roce 1881 byla škola rozšířena na trojtřídní a byly také rozšířeny byty, v roce 1886 pak byla škola opět dvoutřídní. Nová školní budova byla postavena mezi lety 1930 a 1932, byla trojtřídní s učitelským a ředitelským bytem. V roce 1945 se učilo v dvojtřídce a ve školní budově začala působit i mateřská škola. Škola byla v letech 1974 a 1982 rekonstruována, v roce 1999 byla škola rozšířena na čtyřtřídní školu a mateřská škola byla oddělena.^[9]

Do roku 1849 patřil Studenec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč.^[10] Součástí obce byla do roku 1919 obec Okarec.

Před první světovou válkou byla postavena silnice ke studeneckému nádraží. V roce 1920 byl ve vsi odhalen památník obětem první světové války, celkem padlo 22 občanů obce, v druhé světové válce padlo 5 občanů a jejich jména byla na pomník doplněna. Po první světové válce pak byly postaveny i silnice do Okarce a Třesova. V roce 1934 pak byl vybudován rybník Studený, v roce 1950 pak bylo vybudována koupaliště. V roce 1969 byla vesnice kanalizována a roku 1993 plynofikována.^[8]

V obci byl založen v roce 1906 hasičský spolek, v roce 1911 Národní jednota, v roce 1921 Sokol a v roce 1923 Domovina.^[4] V roce 1989 ve vsi byla založena společnost a odchovna slepic s názvem Dominant CZ.

V letech 2017 až 2019 proběhla rekonstrukce osmdesát let staré budovy školy. Byl rekonstruován interiér i exteriér budovy.^[11] V roce 2020 byl rekonstruován rybník Studený.^[12] V roce 2021 byla také rekonstruována náves, bylo nově vybudováno stanoviště autobusů a provedena výsadba stromů.^[13]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Josef Zahradníček, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jiří Tomešek.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů). Volební účast byla 60,13 %, tj. 285 ze 474 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (245 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (86 hlasů). Volební účast byla 70,46 %, tj. 334 ze 474 oprávněných voličů.^[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 68,40 %, tj. 316 ze 462 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (192 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (136 hlasů). Volební účast byla 70,97 %, tj. 330 ze 465 oprávněných voličů.^[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (120 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (79 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (70 hlasů). Volební účast byla 74.40 %, tj. 340 ze 457 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (179 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (158 hlasů). Volební účast byla 73,96 %, tj. 338 ze 457 oprávněných voličů.^[26]

• pomník osvoboditelům z roku 1920, na němž jsou reliéfy T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a J. V. Stalina^[27][28]
• detašované pracoviště Oddělení biologie obratlovců Akademie věd České republiky
• kaple sv. Václava – v roce 1832 byla postavena jako škola, již tehdy i se zvonicí, do roku 1933 sloužila jako škola a v témže roce získal budovu Farní úřad v Koněšíně a v roce 1936 byla budova přestavěna na Orlovnu. Mezi lety 1954 a 1986 budova fungovala jako prodejna smíšeného zboží a až v roce 1989 budovu opět získala farnost a stal se z ní tzv. katolický dům. Na počátku 90. let 20. století byly vybourány výlohy obchodu a usazena okna a byla upravena fasáda a v roce 2005 byla budova přestavěna a získala tak současnou podobu. Kaple svatého Václava byla 2. října 2005 vysvěcena^[29][28]
• kaplička, byla postavena mezi lety 1914–1918, opravena byla v letech 1987 a 2009^[28]

• 
  Kaple sv. Václava
• 
  Oddělení populační biologie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
• 
  Pomník obětem světových válek
• 
  Nádraží ve Studenci

• Technické muzeum Studenec^[30]
• sokolovna (+ přilehlý venkovní areál s tanečním parketem, taneční zábavy)
• 2 travnatá fotbalová hřiště + minihřiště s umělým povrchem + tenisový kurt
• fotbalové oddíly: muži „A“ (I.B třída), ženy, starší páni (Wiagra Studenec)

• Jan Jurka (1933–2004), spisovatel
• František Komárek (1891–?), legionář
• František Matějek (1910–1997), archivář a historik
• Vladislav Nevoral (* 1935), spisovatel
• Josef Zahradníček (* 1957), politik KSČM

• Římskokatolická farnost Koněšín
• Železniční trať Křižanov–Studenec
• Studenec (nádraží)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Studenec na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Studenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Studenec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Neoficiální stránky obce
• Web Sokola Studenec
• SDH Studenec
• Oddíl kopané Ženy Studenec
• Statistické informace o obci