Stulík žlutý

Stulík žlutý
	Stulík žlutý (Nuphar lutea)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida);
Řád	leknínotvaré (Nymphaeales);
Čeleď	leknínovité (Nymphaeaceae);
Rod	stulík (Nuphar);
Binomické jméno
	Nuphar lutea; (L.) Sm., 1809
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stulík žlutý (Nuphar lutea) je vytrvalá vodní rostlina (hydrofyt) vyskytující se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách.

Rozšíření

Stulík žlutý je rozšířen v celé Evropě kromě části Pyrenejského poloostrova a severní Skandinávie. Dále se vyskytuje v severní Africe, na Blízkém východě, v Malé Asii, Zakavkazsku, Kazachstáně, jihozápadní Sibiři až po jezero Bajkal a na severozápadě Mongolska. V Česku se vyskytuje mj. ve slepých ramenech řek a zbytcích lužního lesa. Na Slovensku roste až do nadmořské výšky asi 700 metrů. Ve větším množství roste na Malém Dunaji a na Klátovském rameně.

Popis

Kořen roste do hloubky 50 až 200 cm v bahnitém dně. Z kořene vyrůstá stonek a dlouhé stopky listů. Listy a květ plavou na hladině. Dává přednost slunečným stanovištím. Listy jsou vejčité, 15 až 40 cm velké, na okraji vlnité. Žiltnatina je třikrát rozvětvená.

Květy jsou pětičetné, velikosti 4 až 6 cm, žluté až oranžové barvy, zvenku často zelené. Blizna je uprostřed trychtýřovitě prohloubená. Kvete od června do srpna.

Plodem je tobolka podobná makovici. Dozrává nad hladinou, po dozrání opadává a klesá ke dnu.

Rostlina obsahuje alkaloidy. Léčebné využití bylo podobné jako u leknínu bílého.^[2]^[3]

Konzumovatelnost

Jedlé jsou zejména kořen a semena. Kořen je bohatý na škrob a je možné ho použít jako zeleninu. Sušené a rozemleté kořeny je možné použít jako náhražku mouky. Ve Švédsku se údajně mouka z kořene stulíku spolu s vnitřní kůrou skotské borovice používala k pečení koláče.^[4]

Semena jsou jedlá sušená a pražená.^[4]^[5] Jako takové je většinou lidé jedli už od střední doby kamenné.^[6]^[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku leknica žltá na slovenské Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1968. 478 s. Kapitola „Stulík", s. 394–395, dále údaj na s. 50 (drogy potlačující pohlavní pud).
↑ ŠÍR, Vladislav. Herbář: seznam všech léčivých bylin v Čechách a na Moravě ... s udáním, proti kterým nemocím a jakým spůsobem se jich užívá, jak u lidí, tak i u dobytka ... a seznam rostlin jedovatých, kterých jest se chrániti. V Praze: M. Knapp, 1889. 216 s. Kapitola „Stulík", s. 159–160.
↑ ^a ^b PADGETT, Donald Jay. A biosystematic monograph of the genus Nuphar sm (Nymphaeaceae). Durham, 1997 [cit. 2024-09-14]. 345 s. dizertační práce. University of New Hampshire. Vedoucí práce Garrett Crow. s. 30–31. Dostupné online. (anglicky)
↑ Russ Cohen. The Quick Guide to Wild Edible Plants: Easy to Pick, Easy to Prepare. Rhodora. 2014, roč. 116, čís. 965, s. 102–106. (anglicky)
↑ SCHWANTES, G.; GRIPP, K.; BEYLE, M. Der frühmesolithische Wohnplatz von Duvensee. Prähistorische Zeitschrift. 1925, roč. 16, s. 173–177. (německy)
↑ KUBIAK-MARTENS, Lucyna. New evidence for the use of root foods in pre-agrarian subsistence recovered from the late Mesolithic site at Halsskov, Denmark. Vegetation History and Archaeobotany. 2002, roč. 11, čís. 1–2, s. 23–32. DOI 10.1007/s003340200003. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu stulík žlutý na Wikimedia Commons
Galerie stulík žlutý na Wikimedia Commons

[a8e9bebb1913b910dba159f5649274dfcc49a59c-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1968. 478 s. Kapitola „Stulík", s. 394–395, dále údaj na s. 50 (drogy potlačující pohlavní pud).

[3] ŠÍR, Vladislav. Herbář: seznam všech léčivých bylin v Čechách a na Moravě ... s udáním, proti kterým nemocím a jakým spůsobem se jich užívá, jak u lidí, tak i u dobytka ... a seznam rostlin jedovatých, kterých jest se chrániti. V Praze: M. Knapp, 1889. 216 s. Kapitola „Stulík", s. 159–160.

[padgett-1997-4] PADGETT, Donald Jay. A biosystematic monograph of the genus Nuphar sm (Nymphaeaceae). Durham, 1997 [cit. 2024-09-14]. 345 s. dizertační práce. University of New Hampshire. Vedoucí práce Garrett Crow. s. 30–31. Dostupné online. (anglicky)

[5] Russ Cohen. The Quick Guide to Wild Edible Plants: Easy to Pick, Easy to Prepare. Rhodora. 2014, roč. 116, čís. 965, s. 102–106. (anglicky)

[6] SCHWANTES, G.; GRIPP, K.; BEYLE, M. Der frühmesolithische Wohnplatz von Duvensee. Prähistorische Zeitschrift. 1925, roč. 16, s. 173–177. (německy)

[7] KUBIAK-MARTENS, Lucyna. New evidence for the use of root foods in pre-agrarian subsistence recovered from the late Mesolithic site at Halsskov, Denmark. Vegetation History and Archaeobotany. 2002, roč. 11, čís. 1–2, s. 23–32. DOI 10.1007/s003340200003. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály