Sturer Emil

Sturer Emil
Sturer Emil v tankovém muzeu Kubinka
Typ vozidla	stíhač tanků
Země původu	Německo
Historie
Návrh	1941
Období výroby	1942
Vyrobeno kusů	2
Ve službě	1942-1943
Základní charakteristika
Posádka	5
Délka	9,7 m
Šířka	3,16 m
Výška	2,7 m
Hmotnost	35 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	15 - 50 mm
Hlavní zbraň	Rheinmetall PaK 40 L/61 128 mm
Sekundární zbraně	MG 34
Pohon a pohyb
Pohon	vodou chlazený Maybach HL116, V-6, 300 k (220 kW)
Max. rychlost	25 km/h
Poměr výkon/hmotnost	8,57 k/tunu

12.8 cm Selbstfahrlafette auf VK30.01(H) „Sturer Emil“ („Tvrdohlavý Emil“) byl experimentální německý stíhač tanků z období druhé světové války. Byl založen na podvozku Henschel VK3001 prodlouženém o jedno pojezdové kolo a vyzbrojen kanonem Rheinmetall 12,8 cm K L/61. Toto dělo mělo odměr 14° na každou stranu, náměr +10° a −15°. V bojovém prostoru vezl 15 granátů pro hlavní dělo. Sturer Emil byl vyroben ve dvou kusech (s názvem Max a Moritz) a oba sloužily na východní frontě. Jedno vozidlo bylo zničeno a druhé ukořistěno u Stalingradu v lednu 1943.

Nákres

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sturer Emil na Wikimedia Commons
• Sturer Emil na Achtung Panzer!