Sturla Holm Laegreid

Sturla Holm Laegreid
Laegreid ve sprintu na Mistrovství světa 2023
(c) Sandro Halank, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Datum narození20. února 1997 (27 let)
Místo narozeníBaerum, Norsko
StátNorskoNorsko Norsko
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubBaerum Skiklubb
LyžeMadshus[1]
ZbraňAnschütz[1]
Světový pohár v biatlonu
Debut6. března 2020
Nejlepší umístění2. místo (2020/2021, 2021/2022, 2022/2023)
Počet výher27 (12 individuální)
Stupně vítězů55 (35 individuálních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry1 – 0 – 0
Mistrovství světa6 – 5 – 1
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240310a10. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
zlato2022 Pekingštafeta
Mistrovství světa v biatlonu
zlato2021 Pokljukasmíšená štafeta
zlato2021 Pokljukavytrvalostní závod
zlato2021 Pokljukaštafeta
zlato2021 Pokljukahromadný start
zlato2023 Oberhofsmíšená štafeta
bronz2023 Oberhofsprint
stříbro2023 Oberhofstíhací závod
stříbro2023 Oberhofvytrvalostní závod
stříbro2023 Oberhofštafeta
zlato2024 Nové Městosprint
stříbro2024 Nové Městostíhací závod
stříbro2024 Nové Městoštafeta
Mistrovství Evropy v biatlonu
stříbro2020 Raubičistíhací závod
Mistrovství světa juniorů v biatlonu
stříbro2018 Otepäävytrvalostní závod
stříbro2018 Otepääštafeta

Sturla Holm Laegreid (* 20. února 1997 Bærum) je norský reprezentant v biatlonu, olympijský vítěz z mužské štafety z pekingské olympiády a šestinásobný mistr světa.

Ve své dosavadní kariéře zvítězil ve světovém poháru ve dvanácti individuálních závodech, když sedm z nich ovládl během průlomové sezóny 2020/2021. Patnáckrát zvítězil s norskou štafetou.

Sportovní kariéra

Biatlonu se věnuje od roku 2011.[1] Zúčastnil se juniorského mistrovství světa ve finském Otepää v roce 2018, kde ve sprintu získal stříbrnou medaili.

Ve světovém poháru debutoval v březnu 2020Novém Městě na Moravě, kde po bezchybné střelbě obsadil 13. místo ve sprintu a následně s jedním trestným kolem 15. místo ve stíhacím závodě.[1] Na navazujícím podniku v Kontiolahti se při teprve třetím závodě ve světovém poháru dokázal umístit v první desítce po další bezchybné střelbě ve sprintu. V následném stíhacím závodu, který se stal pro propuknutí pandemie covidu-19 posledním závodem sezóny, si pohoršil o jednu příčku.

Životní sezónu 2020/2021 zahájil překvapivým vítězstvím ve vytrvalostním závodě v Kontiolahti.[2] První kolektivní vítězství zaznamenal následující týden opět Kontiolahti jako součást mužské norské štafety. Na individuální stupně vítězů se vrátil před vánoční přestávkou v Hochfilzenu. Vůbec jako první závodník sezóny dokázal ovládnout více než jen závod a následně získal první kariérní „double“ – po sprintu ovládl i následný stíhací závod.[3] V lednovém dvojbloku v Oberhofu posbíral kompletní sadu individuálních medailí, když v prvním sprintu dojel třetí, ve druhém obsadil druhé místo a vítězství vybojoval ve stíhacím závodě během první zastávky.

Ve slovinské Pokljuce se vůbec poprvé se účastnil biatlonového mistrovství světa. Hned zahajovací smíšená štafeta znamenala premiérový cenný kov. Čistá střelba ve vytrvalostním závodě mu zajistila nejen první individuální zlato, ale celkové vítězství v hodnocení disciplíny.[4] Kvalitní střelbou se následně podílel v den svých 24. narozenin na norském triumfu v mužské štafetě. Čtvrtý titul mistra světa získal v závěrečném závodu s hromadným startem[5] a díky prvním místům se stal nejúspěšnějším mužským závodníkem mistrovství, když více medailí získala celkem pouze Tiril Eckhoffová.

V závěrečném trimestru sezóny zaznamenal další dvě umístění na stupních vítězů v kolektivních závodech – bronz v novoměstské mužské štafetě a o týden později opět v Novém Městě stříbro ze závodu smíšených dvojic. Díky stabilní střelbě zaznamenal v individuální závodech ve Vysočina Aréně čtyři umístění v první pětce výsledkové listiny a do závěrného podniku v Östersundu odjížděl s minimální ztrátou na vedoucího muže celkové klasifikace Johannese Thingnese Bø. Triumfem ve stíhacím závodu získal při rovnosti bodů s Bøem díky většímu počtu vítězných stíhaček druhý malý glóbus za hodnocení disciplíny.[6] V závěrečném závodu sezóny mohl celý ročník Světového poháru opanovat, potřeboval však dojet do osmého místa a před Bøem, který i přes úvodní nepřesnou střelbu dokázal dokončit závod na třetí místě a Laegreid obsadil v celkovém hodnocení 2. místo.

Výsledky

Mistrovství světa a zimní olympijské hry

SezónaAMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDVěk
2020/21MSSlovinsko Pokljuka7.6.1.1.1.1.23 let
2021/22ZOHČína Peking7.24.6.15.1.×24 let
2022/23MSNěmecko Oberhof3.2.4.2.2.1.25 let
2023/24MSČesko Nové Město na Moravě1.2.17.18.2.26 let

Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.

Mistrovství Evropy

SezónaAMístoSSSPSZSŠTSZDVěk
2019/20MEBělorusko Raubiči5.12.2.23 let

Juniorská mistrovství světa

SezónaAMístoSPSZIZŠTVěk
2017/18MSJEstonsko Otepää4.8.2.2.21 let

Světový pohár

Sezóna 2019/2020

Světový pohár v biatlonu 2019/2020
ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
7.Česko Nově Město na Moravě13.15.97 %
8.Finsko Kontiolahti10.11.zrušeno100 %
9.Norsko Holmenkollenzrušeno
Celkové umístění37.41.34.
115 bodů (43.)

Sezóna 2020/2021

Světový pohár v biatlonu 2020/2021
ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Finsko Kontiolahti18.1.97 %
2.Finsko Kontiolahti22.4.1.88 %
3.Rakousko Hochfilzen9.6.2.90%
4.Rakousko Hochfilzen1.1.6.96 %
5.Německo Oberhof3.1.2.-90 %
6.Německo Oberhof2.12.2.93 %
7.Itálie Anterselva14.2.2.87 %
8.Česko Nově Město na Moravě4.53.93 %
9.Česko Nově Město na Moravě5.4.2.90 %
10.Švédsko Östersund6.1.8.
Celkové umístění2.1.4.1.1.1.
1039 bodů (2.)

Sezóna 2021/2022

Světový pohár v biatlonu 2021/2022
ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Švédsko Östersund37.1.
2.Švédsko Östersund (2)6.DNS-
3.Rakousko Hochfilzen20.9.1.
4.Francie Annecy5.6.21.
5.Německo Oberhof3.4.
6.Německo Ruhpoldingneúčast
7.Itálie Anterselva3.5.1.
8.Finsko Kontiolahti22.6.1.
9.Estonsko Otepää2.1.
10.Norsko Oslo – Holmenkollen1.3.2.
Celkové umístění3.7.4.2.1.
736 bodů (2.)

Sezóna 2022/2023

Světový pohár v biatlonu 2022/2023
ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZD
1.Finsko Kontiolahti2.2.6.1.
2.Rakousko Hochfilzen3.2.1.
3.Francie Annecy2.1.2.
4.Slovinsko Pokljuka3.4.
5.Německo Ruhpolding3.4.1.
7.Itálie Anterselva3.2.1.
8.Česko Nové Město na Moravěnestartoval
9.Švédsko Östersund13.
10.Norsko Oslo-Holmenkollen5.3.5.
Celkové umístění2.2.3.8.1.2.
1098 bodů (2.)

Sezóna 2023/2024

Světový pohár v biatlonu 2023/2024
ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZD
1.Švédsko Östersund20.25.×12.2.
2.Rakousko Hochfilzen2.4.××1.××
3.Švýcarsko Lenzerheide4.3.[a]××××
4.Německo Oberhof2.2.××1.××
5.Německo Ruhpolding10.14.××1.××
6.Itálie Anterselva××18.25.×
8.Norsko Holmenkollen××1.1.×
9.Spojené státy americké Soldier Hollow4.××1.××
10.Kanada Canmore××××
Celkové umístění4.1.1.

Vysvětlivky

  1. Laegreidovi nebylo Mezinárodní biatlonovou unií umožněno startovat z důvodu porušení pravidel bezpečnosti při manipulování se zbraní.[7]

Vítězství v závodech světového poháru, mistrovství světa a na olympijských hrách

Individuální

Č.sezónadatummístodisciplína
1.2020/202128. listopadu 2020Finsko Kontiolahti, Finskovytrvalostní závod
2.17. prosince 2020Rakousko Hochfilzen, Rakouskosprint
3.19. prosince 2020Rakousko Hochfilzen, Rakouskostíhací závod
4.9. ledna 2021Německo Oberhof, Německostíhací závod
5.17. února 2021Slovinsko Pokljuka, Slovinsko (MS)vytrvalostní závod
6.21. února 2021Slovinsko Pokljuka, Slovinsko (MS)závod s hromadným startem
7.20. března 2021Švédsko Östersund, Švédskostíhací závod
8.2021/202227. listopadu 2021Švédsko Östersund, Švédskovytrvalostní závod
9.18. března 2022Norsko Oslo, Norskosprint
10.2022/202317. prosince 2022Francie Annecy, Franciestíhací závod
MS2023/202410. února 2024Česko Nové Město na Moravě, Česko (MS)sprint
11.1. března 2024Norsko Holmenkollen, Norskovytrvalostní závod
12.2. března 2023Norsko Holmenkollen, Norskozávod s hromadným startem
      – závod na mistrovství světa

Kolektivní

Č.sezónadatummístodisciplína
1.2020/20216. prosince 2020Finsko Kontiolahti, Finskoštafeta
2.10. února 2021Slovinsko Pokljuka, Slovinsko (MS)smíšená štafeta
3.20. února 2021Slovinsko Pokljuka, Slovinsko (MS)štafeta
4.2021/202212. prosince 2021Rakousko Hochfilzen, Rakouskoštafeta
5.23. ledna 2022Itálie Anterselva, Itálieštafeta
OH15. ledna 2022Čína Peking, Čína (ZOH)štafeta
6.4. března 2022Finsko Kontiolahti, Finskoštafeta
7.13. března 2022Estonsko Otepää, Estonskosmíšený závod dvojic
8.2022/20231. prosince 2022Finsko Kontiolahti, Finskoštafeta
9.10. prosince 2022Rakousko Hochfilzen, Rakouskoštafeta
10.13. ledna 2023Německo Ruhpolding, Německoštafeta
11.22. ledna 2023Itálie Anterselva, Itálieštafeta
MS8. února 2023Německo Oberhof, Německo (MS)smíšená štafeta
12.2023/202410. prosince 2023Rakousko Hochfilzen, Rakouskoštafeta
13.7. ledna 2024Německo Oberhof, Německoštafeta
14.11. ledna 2024Německo Ruhpolding, Německoštafeta
15.8. března 2024Spojené státy americké Soldier Hollow, Spojené státyštafeta
      – závod na mistrovství světa
      – závod na olympijských hrách

Odkazy

Reference

  1. a b c d Sturla Holm Laegreid v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  2. NOVÁČEK, Ondřej. Norská kometa Lägreid ovládl vytrvalostní závod v Kontiolahti, Moravec bezchybně pátý. ČT sport [online]. 2020-11-28 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  3. NOVÁČEK, Ondřej. Lägreid dominoval v Hochfilzenu i stíhačce, čeští biatlonisté si oproti sprintu pohoršili. ČT sport [online]. 2020-12-29 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  4. NOVÁČEK, Ondřej. Neomylný Laegreid si v individuálu dojel pro zlato, Čechům to tentokrát střílelo. sport.ceskatelevize.cz [online]. ČT Sport, 2021-03-21 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  5. Králem Pokljuky je Laegreid. Po individuálu ovládl na MS i závod s hromadným startem. ČT sport [online]. 2021-02-21 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  6. KUČERA, Stanislav. Johannes Bö ve stíhačce klopýtl, Lägreid vyhrál a sahá po velkém glóbu. iDNES.cz [online]. Mafra a.s., 2021-03-20 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  7. No permission to start for Sturla Holm Laegreid in Lenzerheide Mass Start after rifle incident. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-12-17 [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
2023-02-11 BMW IBU World Championships Biathlon Oberhof 2023 – Men 10 km Sprint by Sandro Halank–014.jpg
(c) Sandro Halank, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Men 10 km Sprint at the BMW IBU World Championships Biathlon 2023 in Oberhof