Stuttgart Open

Stuttgart Open
BOSS Open
Název turnaje v letech 1978–2021

Založeno1898[1]
1978 (jako MercedesCup)[1]
OdehránoBOSS Open 2023
MístoStuttgart, NěmeckoNěmecko Německo
DějištěTenisový klub Weissenhof
Souřadnice
Povrchantuka / venku (1898–2014)
tráva / venku (od 2015)
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace795 730 EUR
Prize money718 410 EUR
Obdobíčerven
ATP Tour
1990–1999Championship Series
2000–2001International Series Gold
2002International Series
2003–2008International Series Gold
2009–ATP Tour 250

bossopen.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stuttgart Open, oficiálně BOSS Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný na okruhu ATP Tour v německém Stuttgartu. Původně byl založen v roce 1898. V sezóně 2022 se na čtyři roky generálním sponzorem stala německá oděvní firma Hugo Boss.[2][3] V letech 1978–2021 turnaj probíhal jako MercedesCup s pojmenováním titulárního partnera, automobilky Mercedes-Benz. Vítěz dvouhry získával mimo finanční prémie také automobil Mercedes.[4] Na okruhu ATP Tour patří od sezóny 2009 do kategorie ATP Tour 250.[1]

Dějištěm je tenisový klub Weissenhof, kde se turnaj do roku 2014 konal na otevřených antukových dvorcích. V sezóně 2015 došlo ke změně na travnatý povrch. Tradiční červencový termín byl nahrazen červnovým, v týdnu po skončení French Open.[5] Centrální kurt má kapacitu 6 500 diváků.[1][4] Stuttgart hostí také ženský halový turnaj Porsche Tennis Grand Prix.

Historie

Stuttgart Open probíhá od roku 1990 na okruhu ATP Tour. Od sezóny 2009 patří do kategorie ATP Tour 250. Mezi roky 1990–1999 se řadil do úrovně ATP Championship Series a dalších deset let mezi události ATP International Series Gold. V období 1970–1989 se konal jako součást okruhu Grand Prix.

Organizátorem je skupina e|motion sports GmbH Germany, pořadatel turnajů Vienna Open, German Open a Mallorca Championships.[6] Do singlové soutěže nastupuje od roku 2015 dvacet osm tenistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Jediným vítězem, jenž dokázal obhájit singlový titul v otevřené éře, se stal rakouský antukář a první hráč světa Thomas Muster, který triumfoval v letech 1995 a 1996. Premiérový ročník 2015 na trávě ovládl další antukář Rafael Nadal a získal tak první travnatý titul od Wimbledonu 2010. Po Švédovi Ulfu Schmidtovi se tak stal druhým trojnásobným šampionem stuttgartské dvouhry. Nejvyšší počet tří deblových titulů vybojoval Čech Tomáš Šmíd. Nejstarším vítězem v otevřené éře turnaje se stal 36letý Roger Federer v ročníku 2018, jenž tak překonal věkový rekord 33letého Barryho Phillipse-Moorea z roku 1971. Španělu Juanu Carlosi Ferrerovi patřila při titulu v roce 2011 až 85. příčka na žebříčku.[7]

Ve Stuttgartu se v letech 1988–2001 paralelně konal halový turnaj mužů Eurocard Open, probíhající na koberci a později na tvrdém povrchu.

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
informace z let 1898–1948 jsou nedostupné
1949Západní Německo Werner BreuthnerZápadní Německo Otto Fürst6–3, 6–3, 4–6, 6–2
1950Západní Německo Helmut GulczČesko Jan Dostál2–6, 6–3, 6–3, 6–1
1951Západní Německo Otto FürstZápadní Německo Peter De Vos6–3, 6–3
1952Jugoslávie Milan BranovicFrancie Jacques Thomas4–6, 10–8, 7–5skreč
1953Dánsko Torben UlrichŠvédsko Bengt Axelsson2–6, 6–3, 6–2, 6–0
1954Západní Německo Gottfried von CrammKanada Robert Bédard6–4, 6–8, 6–2
1955USA Hugh StewartUSA Tony Vincent6–2, 8–6, 6–4
1956Austrálie Jack ArkinstallUSA Tony Vincent6–2, 8–6, 6–4
1957Rakousko Ladislav LegensteinJugoslávie Milan Branović
1958Švédsko Ulf SchmidtBelgie Jacques Brichant6–4, 6–4, 7–9, 6–1
1959Austrálie Warren WoodcockDánsko Torben Ulrich6–3, 6–2, 6–3
1960Švédsko Ulf Schmidt (2)Austrálie Warren Woodcock6–2, 2–6, 6–4, 1–6, 6–3
1961Austrálie Warren Woodcock (2)Austrálie Barry Phillips-Moore2–6, 5–7, 6–4, 6–2, 7–5
1962Švédsko Ulf Schmidt (3)Švédsko Jan-Erik Lundqvist6–4, 7–5
1963Jihoafrická republika Gordon ForbesAustrálie Warren Woodcock6–1, 8–6, 6–3
1964Jihoafrická republika Cliff DrysdaleJihoafrická republika Keith Diepraam6–1, 6–3
1965Jihoafrická republika Cliff Drysdale (2)Západní Německo Wilhelm Bungert6–0, 6–1, 6–1
1966Jihoafrická republika Frew McMillanJihoafrická republika Keith Diepraam6–4, 7–5
1967Austrálie Roy EmersonRumunsko Ion Țiriac1–6, 6–3, 6–4, 6–2
1968Indie Ramanathan KrišnanZápadní Německo Detlev Nitsche6–2, 6–8, 6–4skreč
1969Západní Německo Christian KuhnkeZápadní Německo Wilhelm Bungert2–6, 6–2, 6–0, 6–2
1970nehráno
1971Austrálie Barry Phillips-MooreMaďarsko István Gulyás6–4, 6–3, 6–4
1972Západní Německo Attila KorpasJugoslávie Zlatko Ivančić6–8, 6–2, 6–3, 6–4
1973Západní Německo Harald ElschenbroichZápadní Německo Hans-Jürgen Pohmann2–6, 6–0, 6–2, 6–4
1974Západní Německo Hans-Joachim PlötzFrancie Jacques Thamin6–1, 2–6, 6–4, 6–4
1975Západní Německo Jürgen Fassbender
Austrálie Richard Crealy
finále přerušeno
1976Západní Německo Attila Korpas (2)Jugoslávie Zlatko Ivančić
1977Západní Německo Jürgen FassbenderZápadní Německo Attila Korpas
1978Západní Německo Ulrich PinnerAustrálie Kim Warwick6–4, 6–2, 7–6
1979Československo Tomáš ŠmídZápadní Německo Ulrich Pinner6–4, 6–0, 6–2
1980USA Vitas GerulaitisPolsko Wojciech Fibak6–2, 7–5, 6–2
1981Švédsko Björn BorgČeskoslovensko Ivan Lendl1–6, 7–6, 6–2, 6–4
1982Indie Rameš KrišnanUSA Sandy Mayer5–7, 6–3, 6–3, 7–6
1983Španělsko José HiguerasŠvýcarsko Heinz Günthardt6–1, 6–1, 7–6
1984Francie Henri LeconteUSA Gene Mayer7–6, 6–0, 1–6, 6–1
1985Československo Ivan LendlUSA Brad Gilbert6–4, 6–0
1986Argentina Martín JaiteŠvédsko Jonas Svensson7–5, 6–2
1987Československo Miloslav MečířŠvédsko Jan Gunnarsson6–0, 6–2
1988USA Andre AgassiEkvádor Andrés Gómez6–4, 6–2
1989Argentina Martín JaiteJugoslávie Goran Prpić6–3, 6–2
1990Jugoslávie Goran IvaniševićArgentina Guillermo Pérez Roldán6–7, 6–1, 6–4, 7–6
1991Německo Michael StichArgentina Alberto Mancini1–6, 7–6(11–9), 6–4, 6–2
1992Ukrajina Andrij MedveděvJihoafrická republika Wayne Ferreira6–1, 6–4, 6–7(5–7), 2–6, 6–1
1993Švédsko Magnus GustafssonNěmecko Michael Stich6–3, 6–4, 3–6, 4–6, 6–4
1994Španělsko Alberto BerasateguiItálie Andrea Gaudenzi7–5, 6–3, 7–6(7–5)
1995Rakousko Thomas MusterŠvédsko Jan Apell6–2, 6–2
1996Rakousko Thomas Muster (2)Rusko Jevgenij Kafelnikov6–2, 6–2, 6–4
1997Španělsko Àlex CorretjaSlovensko Karol Kučera6–2, 7–5
1998Brazílie Gustavo KuertenSlovensko Karol Kučera4–6, 6–2, 6–4
1999Švédsko Magnus NormanNěmecko Tommy Haas6–7(6–8), 4–6, 7–6(9–7), 6–0, 6–3
2000Argentina Franco SquillariArgentina Gastón Gaudio6–2, 3–6, 4–6, 6–4, 6–2
2001Brazílie Gustavo Kuerten (2)Argentina Guillermo Cañas6–3, 6–2, 6–4
2002Rusko Michail JužnyjArgentina Guillermo Cañas6–3, 3–6, 3–6, 6–4, 6–4
2003Argentina Guillermo CoriaŠpanělsko Tommy Robredo6–2, 6–2, 6–1
2004Argentina Guillermo CañasArgentina Gastón Gaudio5–7, 6–2, 6–0, 1–6, 6–3
2005Španělsko Rafael NadalArgentina Gastón Gaudio6–3, 6–3, 6–4
2006Španělsko David FerrerArgentina José Acasuso6–4, 3–6, 6–7(3–7), 7–5, 6–4
2007Španělsko Rafael Nadal (2)Švýcarsko Stanislas Wawrinka6–4, 7–5
2008Argentina Juan Martín del PotroFrancie Richard Gasquet6–4, 7–5
2009Francie Jérémy ChardyRumunsko Victor Hănescu1–6, 6–3, 6–4
2010Španělsko Albert MontañésFrancie Gaël Monfils6–2, 1–2skreč
2011Španělsko Juan Carlos FerreroŠpanělsko Pablo Andújar6–4, 6–0
2012Srbsko Janko TipsarevićArgentina Juan Mónaco6–4, 5–7, 6–3
2013Itálie Fabio FogniniNěmecko Philipp Kohlschreiber5–7, 6–4, 6–4
2014Španělsko Roberto Bautista AgutČesko Lukáš Rosol6–3, 4–6, 6–2
2015Španělsko Rafael Nadal (3)Srbsko Viktor Troicki7–6(7–3), 6–3
2016Rakousko Dominic ThiemNěmecko Philipp Kohlschreiber6–7(2–7), 6–4, 6–4
2017Francie Lucas PouilleŠpanělsko Feliciano López4–6, 7–6(7–5), 6–4
2018Švýcarsko Roger FedererKanada Milos Raonic6–4, 7–6(7–3)
2019Itálie Matteo BerrettiniKanada Félix Auger-Aliassime6–4, 7–6(13–11)
2020zrušeno pro pandemii koronaviru
2021Chorvatsko Marin ČilićKanada Félix Auger-Aliassime7–6(7–2), 6–3
2022Itálie Matteo BerrettiniSpojené království Andy Murray6–4, 5–7, 6–3
2023USA Frances TiafoeNěmecko Jan-Lennard Struff4–6, 7–6(7–1), 7–6(10–8)

Čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1978Česko Jan Kodeš
Česko Tomáš Šmíd
Brazílie Carlos Kirmayr
Chile Belus Prajoux
6–3, 7–6
1979Zimbabwe Colin Dowdeswell
Jihoafrická republika Frew McMillan
Polsko Wojciech Fibak
Česko Pavel Složil
6–4, 6–2, 2–6, 6–4
1980Zimbabwe Colin Dowdeswell
Jihoafrická republika Frew McMillan
Nový Zéland Chris Lewis
Jihoafrická republika John Yuill
6–3, 6–4
1981Austrálie Peter McNamara
Austrálie Paul McNamee
Austrálie Mark Edmondson
USA Mike Estep
2–6, 6–4, 7–6
1982Austrálie Mark Edmondson
USA Brian Teacher
Německo Andreas Maurer
Německo Wolfgang Popp
6–3, 6–1
1983Indie Anand Amritraj
USA Mike Bauer
Česko Pavel Složil
Česko Tomáš Šmíd
4–6, 6–3, 6–2
1984USA Sandy Mayer
Německo Andreas Maurer
USA Fritz Buehning
USA Ferdi Taygan
7–6, 6–4
1985Česko Ivan Lendl
Česko Tomáš Šmíd (2)
USA Andy Kohlberg
Brazílie João Soares
3–6, 6–4, 6–2
1986Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
Írán Mansour Bahrami
Uruguay Diego Pérez
6–4, 6–3
1987USA Rick Leach
USA Tim Pawsat
Švédsko Mikael Pernfors
Švédsko Magnus Tideman
6–3, 6–4
1988Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Švédsko Anders Järryd
Dánsko Michael Mortensen
4–6, 6–3, 6–4
1989Česko Petr Korda
Česko Tomáš Šmíd
Rumunsko Florin Segărceanu
Česko Cyril Suk
6–3, 6–4
1990Jihoafrická republika Pieter Aldrich
Jihoafrická republika Danie Visser
Švédsko Per Henricsson
Švédsko Nicklas Utgren
6–3, 6–4
1991Austrálie Wally Masur
Španělsko Emilio Sánchez
Itálie Omar Camporese
Chorvatsko Goran Ivanišević
4–6, 6–3, 6–4
1992USA Glenn Layendecker
Jihoafrická republika Byron Talbot
Švýcarsko Marc Rosset
Španělsko Javier Sánchez
4–6, 6–3, 6–4
1993Nizozemsko Tom Nijssen
Česko Cyril Suk
Jihoafrická republika Gary Muller
Jihoafrická republika Piet Norval
7–6, 6–3
1994USA Scott Melville
Jihoafrická republika Piet Norval
Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
7–6, 7–5
1995Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
Jižní Afrika Ellis Ferreira
Nizozemsko Jan Siemerink
3–6, 6–3, 6–4
1996Belgie Libor Pimek
Jižní Afrika Byron Talbot
Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
6–2, 5–7, 6–4
1997Brazílie Gustavo Kuerten
Brazílie Fernando Meligeni
USA Donald Johnson
USA Francisco Montana
6–4, 6–4
1998Francie Olivier Delaître
Francie Fabrice Santoro
Austrálie Joshua Eagle
USA Jim Grabb
6–1, 3–6, 6–3
1999Brazílie Jaime Oncins
Argentina Daniel Orsanic
Makedonie Aleksandar Kitinov
USA Jack Waite
6–2, 6–1
2000Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
Argentina Lucas Arnold Ker
USA Donald Johnson
5–7, 6–2, 6–3
2001Argentina Guillermo Cañas
Německo Rainer Schüttler
Austrálie Michael Hill
USA Jeff Tarango
4–6, 7–6, 6–4
2002Austrálie Joshua Eagle
Česko David Rikl
Jižní Afrika David Adams
Argentina Gastón Etlis
6–3, 6–4
2003Česko Tomáš Cibulec
Česko Pavel Vízner
Rusko Jevgenij Kafelnikov
Zimbabwe Kevin Ullyett
3–6, 6–3, 6–4
2004Česko Jiří Novák
Česko Radek Štěpánek
Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Todd Perry
6–2, 6–4
2005Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Argentina Mariano Hood
Španělsko Tommy Robredo
7–6, 6–3
2006Argentina Gastón Gaudio
Bělorusko Max Mirnyj
Švýcarsko Yves Allegro
Švédsko Robert Lindstedt
7–5, 6–7, [12–10]
2007Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
Španělsko Guillermo García-López
Španělsko Fernando Verdasco
6–4, 6–4
2008Německo Christopher Kas
Německo Philipp Kohlschreiber
Německo Michael Berrer
Německo Mischa Zverev
6–3, 6–4
2009Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
Rumunsko Victor Hănescu
Rumunsko Horia Tecău
7–5, 6–4
2010Argentina Carlos Berlocq
Argentina Eduardo Schwank
Německo Christopher Kas
Německo Philipp Petzschner
7–6(7–5), 7–6(8–6)
2011Rakousko Jürgen Melzer
Německo Philipp Petzschner
Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 6–4
2012Francie Jérémy Chardy
Polsko Łukasz Kubot
Slovensko Michal Mertiňák
Brazílie André Sá
6–1, 6–3
2013Argentina Facundo Bagnis
Brazílie Thomaz Bellucci
Polsko Tomasz Bednarek
Polsko Mateusz Kowalczyk
2–6, 6–4, [11–9]
2014Polsko Mateusz Kowalczyk
Nový Zéland Artem Sitak
Španělsko Guillermo García-López
Rakousko Philipp Oswald
2–6, 6–1, [10–7]
2015Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
5–7, 6–2, [10–7]
2016Nový Zéland Marcus Daniell
Nový Zéland Artem Sitak
Rakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–7(4–7), 6–4, [10–8]
2017Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(4–7), 7–5, [10–5]
2018Německo Philipp Petzschner
Německo Tim Pütz
Švédsko Robert Lindstedt
Polsko Marcin Matkowski
7–6(7–5), 6–3
2019Austrálie John Peers
Brazílie Bruno Soares (2)
Indie Rohan Bopanna
Kanada Denis Shapovalov
7–5, 6–3
2020zrušeno pro pandemii koronaviru
2021Brazílie Marcelo Demoliner
Mexiko Santiago González
Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
4–6, 6–3, [10–6]
2022Polsko Hubert Hurkacz
Chorvatsko Mate Pavić
Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–3), 7–6(7–5)
2023Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić (2)
Německo Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
7–6(7–2), 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stuttgart Open na anglické Wikipedii.

  1. a b c d ATP Profile: Mercedes Cup [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. A NEW ERA IN TENNIS BEGINS WITH THE LAUNCH ANNOUNCEMENT OF THE BOSS OPEN AT WEISSENHOF, STUTTGART [online]. HUGO BOSS AG, 2022-05-23 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Weissenhof Stuttgart Tournament Renamed To BOSS OPEN. Tennis TourTalk [online]. 2022-05-23 [cit. 2022-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11. (anglicky) 
  4. a b ATP Staff. Thiem Wins Fourth Title Of Year In Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Stuttgart to make switch to grass courts in 2015 [online]. ATP, 29-03-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Gauff and Kenin commit to premiere on grass in Berlin. bett1 new main sponsor of the Berlin women’s tennis tournament. [online]. Bett1Open [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. (anglicky) 
  7. Marin Cilic Beats Felix For Stuttgart Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-13 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa (1928-1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa (1928–1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Brazil (1968-1992).svg
Flag of Brazil (1968-1992)
MC2016.png
Autor: Mercedescup, Licence: CC BY-SA 4.0
logo