Stvolínky (zámek)
Zámek Stvolínky | |
---|---|
Zámek Stvolínky | |
Účel stavby | |
obytné sídlo | |
Základní informace | |
Sloh | renesance baroko |
Výstavba | 16. století |
Přestavba | 1665 |
Materiály | kámen, zdivo |
Stavebník | Anežka z Helfenštejna, Maxmilián Rudolf Schleinitz |
Současný majitel | obec Stvolínky |
Poloha | |
Adresa | Stvolínky, Česko |
Souřadnice | 50°37′53,4″ s. š., 14°25′40,44″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 46622/5-3313 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Stvolínky byl postaven v 17. století na místě tvrze v obci Stvolínky ležící v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, zhruba 10 km jihozápadně od okresního města. Veřejnosti není trvale přístupný, z iniciativy obce a občanského sdružení Zámek Stvolínky se příležitostně otevírá při různých kulturních akcích nebo ve vybraných dnech během prázdnin.[1] Raně barokní zámek je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Založení
Na místě, kde stojí dnes zámek, stála tvrz s vodním příkopem, poprvé doložená roku 1505, kdy ji nechal zapsat pán na nedalekém Ronově Vilém II. z Illburka své ženě Anežce z Helfenštejna. Anežka nechala tvrz přestavět do renesanční zámecké podoby a pak zde žila. Další z majitelů sídla Jindřich Kurcpach z Trachenberka či roku 1608 Adam Hrzán z Harasova († 1619)[3] zámek rozšířili a upravili. Další vlastníci Stvolínek se zde pak střídali.[4]
Přestavby
Důležitým pro zámek byl rok 1647, kdy celé panství koupil za 53 000 zlatých kardinál Arnošt Vojtěch Harrach pro připravované biskupství v Litoměřicích. Správou panství byl pověřen litoměřický probošt, později první biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz. Původní renesanční zámeček nechal v letech 1655 až 1664 v raně barokním stylu přestavět a ten se stal biskupskou letní rezidencí.[5] Dalším uživatelem byl biskup Jaroslav Ignác Šternberk, dále vévoda a biskup Mořic Adolf Saský. Ten na zdejší zámek nechal z Litoměřic převést část obrazů. Mezi významné uživatele patřili také litoměřičtí biskupové Emanuel Arnošt z Valdštejna ve 2. pol. 18. stol., za něhož prošel zámek rokokovou adaptací, či Emanuel Jan Křtitel Schöbel závěrem 19. století, kdy zámek fungoval jako seminář.[6]
Po roce 1911
Od roku 1911 bylo na zámku letovisko pro děti z litoměřického konventu a část byla pronajímána, (mj. Rudolfem Korbem, který na nedalekém vrchu Dubina založil Boží zahradu) a po roce 1918 si zámek pronajal Karl Stellwag, od roku 1935 senátor za Henleinovu sudetoněmeckou stranu SdP.
Prvním poválečným správcem a současně předsedou MNV se stal Bohuš Urban, zatčený roku 1946.[7]
V roce 1950 (či 1951) byl zámek přidělen Státnímu statku Zahrádky, v přízemí zde měl kovárnu a v sálech prvního patra se sušila sklizeň. Byly zde i byty.
V roce 1970 byl poničený zámek převeden na MNV Stvolínky a od roku 1974 byl ve správě ONV Česká Lípa. Zároveň bylo rozhodnuto, že objekt bude využívat jako svůj depozitář Okresní vlastivědné muzeum v České Lípě (1. patro a většina podkroví) a Okresní archiv Česká Lípa (přízemí)[8] a část prostor bude užívat MNV Stvolínky. V roce 1976 poškodila vichřice střechu, byly problémy s podzemní vodou a dřevomorkou. To vše si vyžádalo velké investice. Žádná z dílčích rekonstrukčních prací nikdy nebyla fakticky dokončena nebo velmi nedbale, což se na stavu zámku negativně podepsalo. Tehdy byly odstraněny také komíny.[9]
Chátrající objekt byl po roce 1990 vyprázdněn. Ve zprávě Okresního archivu za rok 1998 se konstatuje, že zámek se několik let opravuje, v roce 1988 zejména střecha, dřevěné podlahy byly postupně nahrazovány dlažbou. Problémem bylo najít dodavatele oprav. V zámku byly uloženy sbírky a fondy v délce (na regálech) 1100 metrů.[10]
Objekt je ve vlastnictví obce, která jej postupně rekonstruuje. Mezi lety 2013 až 2023 bylo na opravy vynaloženo 23 milionů korun, z toho šest milionů přímo z rozpočtu obce.[11] Zámek se několikrát do roka otevírá pro veřejnost při kulturních akcích.[12][11]
Popis areálu
Zámek je čtyřkřídlou dvoupatrovou budovou. V zadní části je k budově situován park a kostel Všech svatých, jsou zde znatelné zbytky příkopu. Přes příkop byl postaven most. Nádvoří je lemováno částečně zasklenými arkádami.[13]
Dostupnost
U obce se nachází 1 km vzdálená železniční zastávka Stvolínky na trati 087 z Lovosic do České Lípy. Poblíž zámku vede silnice I/15 ze Zahrádek do Kravař a je zde autobusová zastávka, k níž směřuje červeně značená turistická cesta z Úštěka přes Blíževedly a hrad Ronov.[14] Zámek bývá zpřístupněn veřejnosti v době konání kulturních akcí, které zde pořádá obec, jako jsou například místní Zámecké slavnosti.[1][11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zámek nalezený v čase [online]. [cit. 2024-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-28]. Identifikátor záznamu 159136 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Michael Polák. O zámek ve Stvolínkách se stará operní pěvec. Českolipský deník [online]. 2013-09-23 [cit. 2013-09-24].
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V biskupské rezidenci ve Stvolínkách, s. 38.
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Stvolínky, s. 238.
- ↑ Máchův kraj, str. 39
- ↑ Máchův kraj, str. 40
- ↑ MAŘAS, Tomáš. Zámek Stvolínky ukrývá normalizační přestavbu i cenné barokní fresky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-12-13 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Dějiny Okresního archivu Česká Lípa. Ústí nad Labem: Alois International, 1997. ISBN 80-86067-07-6. Kapitola Archiv 1960-1996, s. 134.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Zpráva o činnosti Okresního archivu v České Lípě za rok 1988. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 115. ISSN 80-7065-071-20.
- ↑ a b c ČCHEIDZEOVÁ, Marie. Zámecké slavnosti ve Stvolínkách. Záchrana cenné památky stále pokračuje. Českolipský deník [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Michael Polák. Stvolínky opět otevřou své letní sídlo biskupů. Českolipský deník [online]. 2013-09-19 [cit. 2013-09-20]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha 2: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Bobří potok, s. 54.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
Literatura
- ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 103.
- ASCHENBRENNER, Martin: Zámky okresu Česká Lípa, (vydáno vlastním nákladem); Praha, 2022; kapitola Stvolínky, s. 246–262 ISBN 978-80-908430-0-4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Stvolínky na Wikimedia Commons
- Internetové stránky zámku Stvolínky
- Na webu Hrady.cz
- Na webu Toulky po Čechách
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Erb litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa Šlejnice nad hlavním vstupem do zámku.
an icon for castles and fortresses
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámecké slavnosti ve Stvolínkách (okres Česká Lípa), říjen 2023. Zdevastovaný renesanční zámek převzala po roce 2011 malá obec Stvolínky jako ruinu a od roku 2013 jej postupně opravuje.