Styracosaurus

Jak číst taxoboxStyracosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 75,5 až 75 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Model styrakosaura z polského Baltówa
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádCerapoda
Infrařádceratopsové (Ceratopsia)
NadčeleďCeratopsoidea
ČeleďCeratopsidae
PodčeleďCentrosaurinae
TribusCentrosaurini
RodStyracosaurus
Lambe, 1913
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Styracosaurus („ještěr s bodci“) byl rod býložravého dinosaura z čeledi Ceratopsidae, jež kulminovala obrovskými rohatými dinosaury, jakým byl např. Triceratops z úplného konce druhohorní éry. Styrakosauři obývali území současné kanadské provincie Alberta v období pozdní křídy.[1] Tento rod se také objevil ve slavném československém trikovém snímku Cesta do pravěku z roku 1955.[2]

Období existence

Replika lebky styrakosaura, umístěná v expozici Zoologické zahrady ve Zlíně.

Styracosaurus byl pozdně křídovým rohatým dinosaurem. Žil před přibližně 75,5 až 75 miliony let (geologický stupeň/věk kampán). Fosilie tohoto rodu byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Dinosaur Park. Jeho výskyt tedy spadal do období velkého početního i druhového rozmachu ceratopsidních dinosaurů na území současného západu Severní Ameriky. Své ekosystémy tak sdílel s několika dalšími druhy ceratopsidních dinosaurů.[3]

Rozměry

Při hmotnosti kolem 1,8 tuny byl tento bizarní ceratopsid dlouhý kolem 5,1 až 5,5 metru.[4][5] V plecích dosahoval výšky asi 1,8 metru. Patřil tedy ke středně velkým zástupcům této čeledi. Roh nad nozdrami mohl dosahovat délky až 60 cm a byl nebezpečnou zbraní. V roce 2020 byl z Alberty popsán nedospělý (juvenilní) jedinec druhu S. albertensis, dosahující asi 80 % velikosti dospělých exemplářů.[6]

Druhy

Ačkoli se k rodu Styracosaurus řadí 3 druhy - S. albertensis, S. ovatus a S. parksi - je přitom možné, že poslední jmenovaný je jen mladším synonymem druhu S. albertensis. V roce 1930 stanovený druh S. ovatus byl však rozeznán jako samostatný rod a v roce 2010 přejmenován jako Rubeosaurus ovatus. Přímým evolučním potomkem styrakosaura může být druh Stellasaurus ancellae, objevený v sedimentech souvrství Two Medicine na území Montany.[7]

Novější výzkum však dokládá vysokou variabilitu ve tvarech lebky a její ornamentace u rodu Styracosaurus. Druh R. ovatus tak může být ve skutečnosti jen mladším synonymem styrakosaura.[8]

Kostra styrakosaura

Fyziologie

V roce 1982 odhadl paleontolog Richard A. Thulborn, že styrakosauři se dokázali pohybovat rychlostí až 22,1 km/h (6,1 m/s).[9]

Odkazy

Reference

  1. Philip J. Senter and Jared J. Mackey (2023). Forelimb motion and orientation in the ornithischian dinosaurs Styracosaurus and Thescelosaurus, and its implications for locomotion and other behavior. Palaeontologia Electronica. 26 (3): a41. doi: https://doi.org/10.26879/1289
  2. http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2015/07/styracosaurus-beast-of-week.html
  3. Weishampel, David B.; et al. (2004). "Dinosaur Distribution", in The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. str. 517–606. ISBN 0-520-24209-2
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 261 (anglicky)
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 51). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Caleb Brown, Robert Holmes & Phillip Currie (2020). A subadult individual of Styracosaurus albertensis (Ornithischia: Ceratopsidae) with comments on ontogeny and intraspecific variation in Styracosaurus and Centrosaurus. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology, 8(1): 67-95. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29361
  7. Wilson, John P.; Ryan, Michael J.; Evans, David C. (2020). "A new, transitional centrosaurine ceratopsid from the Upper Cretaceous Two Medicine Formation of Montana and the evolution of the 'Styracosaurus-line' dinosaurs". Royal Society Open Publishing. 7 (4). doi: 10.1098/rsos.200284
  8. Robert B.Holmes, Walter Scott Persons, Baltej Singh Rupal, Ahmed Jawad Qureshi & Philip J. Currie (2019). Morphological variation and asymmetrical development in the skull of Styracosaurus albertensis. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104308
  9. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 93)

Literatura

  • Glut, Donald F. (1997). "Styracosaurus". Dinosaurs: The Encyclopedia. Jefferson, North Carolina: McFarland & Co. pp. 865–868. ISBN 0-89950-917-7.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Replika lebky styrakosaura v Zoologické zahradě Zlín.jpg
Autor: Meridas, Licence: CC BY-SA 4.0
Replika lebky ceratopsida styrakosaura, umístěná před expozicí o evoluci rostlin v areálu Zoologické zahrady ve Zlíně.
Styracosaurus body.jpg
Autor: D. Gordon E. Robertson, Licence: CC BY-SA 3.0
Styracosaurus skeleton at Canadian Museum of Nature, Ottawa, Ontario. The Vagaceratops irvinensis type specimen can be seen in the lower left corner.
Styracosaurus Baltow 20051003 1315.jpg
Autor: Jakub Hałun, Licence: CC BY-SA 3.0
Model of Styracosaurus in Bałtow Jurassic Park, Bałtów, Poland