Sušárna a sklad chmele Vinzenze Zulegera
Sušárna a sklad chmele Vinzenze Zulegera | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | secesní architektura |
Výstavba | 1913 |
Poloha | |
Adresa | Žatec, ![]() |
Ulice | Kovářská |
Souřadnice | 50°19′27,24″ s. š., 13°32′32,53″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 106238 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sušárna a sklad chmele Vinzenze Zulegera je secesní sklad a sušárna na chmel, která se nachází na roku ulice Kovářská a Smetanovo náměstí pod čp. 1232 v Žatci. Od roku 2018 je zapsán jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Památkově chráněná budova se nachází na území Krajiny žateckého chmele.
Historie
Tento objekt byl vyprojektován jako sklad chmele a sirná sušárna v lednu roku 1913 stavitelem a architektem Johannem Salomonem pro Vincenze Zulegera. Rodina Zulegerů byla v Žatci jednou z nejznámějších německých obchodních firem s chmelem. Díky kvalitnímu architektonickému řešení tohoto industriálního objektu mohl být začleněn do městské zástavby. V roce 1933 se sklad stal majetkem firmy Josef Rott a spol.. V témže roce byla stavba po obvodu zpevněna železobetonovými výztužemi a v roce 1938 byl stavitelem Wilhelmem Fuchsem ve dvorní přízemní komorové přístavbě zřízen nový komín. Po únorových událostech 1948 sloužil národnímu podniku Výkupní sklad chmele. Ke svým původním účelům byl užíván ještě i kolem roku 2000.[1][2][3][4]
Celou budovu tohoto bývalého skladu chmele a sušárny koupilo od CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec v roce 2016 za 2,4 milionu korun město Žatec a následně Ústecký kraj pro vybudování galerie pro sbírku cenných uměleckých děl, které manželé Petr Zeman a Eva Kunstová darovali Ústeckému kraji. Budova byla vybrána díky svému zachovalému interiéru, různým požadavkům na únikové východy a podmínce od dárců, že sbírka musí být umístěna v Žatci. Ve sbírce se nacházelo zhruba 1 500 převážně malířských a sochařských děl moderního umění, a to například od Josefa Čapka, Emila Filly, Otty Gutfreunda, Františka Kupky, Kamila Lhotáka, Františka Muziky, Jana Zrzavého a dalších. Kromě českého umění byl součástí sbírky i soubor starožitného afrického a nepálského umění.[5][6] V září 2016 schválili krajští zastupitelé darovací smlouvu, ale následně si manželé stanovili další podmínky a tento dodatek nebyl kvůli jednomu hlasu schválen.[7][8] Podle klauzule dne 28. února 2018 darovací smlouva přestala platit a následovala varianta, že by sbírku převzala Národní galerie a v Žatci by se vybudovala pobočka NGP. Na to ale také nedošlo, a tak správu nad sbírkou má nakonec od roku 2019 Kunsthalle Praha.[9]
Celý areál je od 5. září 2018 kulturní památkou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky[10] a v roce 2019 ji od kraje odkoupilo město Žatec.[11]
Popis
Budova postavená v uměřené klasicizující pozdní secese s lehce barokním nádechem byla vybudována v roce 1913. Jedná se o nárožní zděnou třípatrovou budovu s mansardovou střechou. Fasáda je omítaná nad kamenným soklem je v přízemí zdobeno kvádrováním a v prvním patře pásovou bosáží a okna jsou zapuštěná za líc, ohraničena pásovou šambránou. Druhé a třetí patro má okna na výšku spojená do pasů. Průčelí v mansardové střeše jsou do ulic a jejich štíty jsou bez výraznější architektonické výzdoby a mají pouze prosté šambrány a barokizující zvlnění. Na západní straně ve dvoře je tovární komín kruhového průřezu pro odtah ze sirných komor. Obytná a administrativní část je umístěna do přízemí a v prvním patře jihovýchodního průčelí, křídla levá a pravá byla určena pro sklad. Interiér má jednoduchý halový charakter, typický pro sklad chmele. Tvoří ho trámová nosná dřevěná konstrukce s mohutnými sloupy čtvercového průřezu, s jednoduše profilovanými sedly, pásky a na nich průvlaky, kolmo stropní trámy a záklop. Dochovala se původní technologie sušárny a sirné komory zahrnující například řetízky, táhla, násypky a skladové prostory. Budova je částečně podsklepená a její zděná kamenná konstrukce sklepa je zaklenutá cihelnými omítanými segmenty do kovových I profilů.[1][4][12][13]
Galerie
- Pohled na střechu
- Detail průčelí levého křídla
- Pohled na komín
Odkazy
Reference
- ↑ a b Žatecký areál sušárny a skladu chmele Vinzenze Zulegera se stal kulturní památkou. Propamátky.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ Sušárna a sklad chmele Vinzenze Zulegera. Industriální typografie [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ Nově zapsané kulturní památky v Ústeckém kraji za rok 2018. NPÚ [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ a b Zápisu na seznam kulturních památek se dočkala sušárna chmele na Smetanově náměstí. Ohře media [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ V Žatci má vzniknout nová galerie, bude vystavovat Fillu či Špálu. iDnes.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ V bývalých skladech chmele možná bude galerie a skanzen. Deník.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ Ústecký kraj zřejmě přišel o darovanou sbírku umění za stovky milionů. iDnes.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ Otevření nové žatecké galerie pro uměleckou sbírku se odsouvá. Deník.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ Nová sbírka pro Kunsthalle Praha. Art antiques [online]. [cit. 2025-02-23]. [https:/https://www.artantiques.cz/nova-sbirka-pro-kunsthalle-praha Dostupné online]./
- ↑ Bývalá sušárna a sklad chmele v Žatci jsou kulturní památkou. Deník.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ MATERIÁL NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATCE DNE 25. 04. 2019. Město Žatec [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ Sklad a balírna chmele Vinzenze Zulegera čp. 1232. Deník.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
- ↑ sušárna a sklad. Památkový katalog [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online./
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sušárna a sklad chmele Vinzenze Zulegera na Wikimedia Commons
- Sušárna na tovarnikominy.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Saaz (Žatec): Gebäude Nr. 1232, Kovářska / Smetanovo nám. - ehem. Hopfenhandelshaus Vinzenz Zuleger
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Saaz (Žatec): Gebäude Nr. 1232, Kovářska / Smetanovo nám. - ehem. Hopfenhandelshaus Vinzenz Zuleger