Su-čou

Su-čou
苏州市
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška5 m n. m.
StátČínaČína Čína
ProvincieŤiang-su
Su-čou
Su-čou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8 488,42 km²
Počet obyvatel10 578 700 (2013)
Hustota zalidnění1 246,3 obyv./km²
Správa
Statussamosprávné město
StarostaQu Futian
Oficiální webwww.suzhou.gov.cn
Telefonní předvolba+512
PSČ215000
Označení vozidel苏E
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Su-čou (čínsky pchin-jinem Sūzhōu, znaky zjednodušené 苏州, tradiční 蘇州; starověké jméno: Wu (čínsky pchin-jinem , znaky )) je město a městská prefektura s dlouhou historií, leží v oblasti dolního toku řeky Jang-c’-ťiang a březích jezera Tchaj v provincii Ťiang-su v Čínské lidové republice. Město je známé pro své krásné kamenné mosty, pagody a pečlivě navržené zahrady, které se staly vyhledávanou turistickou atrakcí. Su-čou bylo také, počínaje obdobím vlády dynastie Sung (960–1279), důležitým centrem produkce čínského hedvábnictví; toto významné postavení si udrželo dodnes. Je rovněž součástí oblasti zvané Zlatý trojúhelník. Ve městě je také přístav (známá lodní trasa Šizuoka-Su-čou). V roce 2004 dosahoval HDP na hlavu hodnoty 66 826 jüanů (tj. přibližně 7 649 USD), páté nejvyšší mezi 659 velkými čínskými městy.

Historie

Su-čou, kolébka kultury Wu, je jedním z nejstarších měst v údolí řeky Jang-c’-ťiang.

Před třemi a půl tisíci lety, během období vlády dynastie Šang, žily na území tehdy ještě neexistujícího města Su-čou kmeny, které se nazývaly „Kou Wu“.

V roce 514 př. n. l., v období Jar a podzimů, král Che Lu (阖闾), vládce státu Wu, založil „Che Luovo velké město“, které se stalo hlavním městem jeho říše. V roce 496 př. n. l. byl Che Lu pohřben v Chu-čchiou (Tygří pahorek, 虎丘).

Zahrada pokorného služebníka státu

V roce 473 př. n. l. byl stát Wu poražen státem Jüe, dalším z východočínských království, které bylo v roce 306 př. n. l. anektováno státem Čchu. Zlatá éra Su-čou byla u konce. Pozůstatky této kultury zastupují ruiny dva a půl tisíce let staré zdi a brány (brána Pchan).

V období dynastie Čchin bylo město známo jako okres Wu a v roce 209 př. n. l. se stalo místem povstání vedeného Siang Jüem (项羽), které přispělo k pádu Čchinů.

V roce 589 n. l., v období dynastie Suej, bylo město přejmenováno na Su-čou. S dokončením Velkého kanálu získalo Su-čou strategickou pozici na hlavní obchodní cestě. Bylo centrem průmyslu a obchodu jihovýchodního pobřeží Číny.

V roce 825, během vlády dynastie Tchang, postavil velký básník Paj Ťü-i (白居易) Šan-tchangský kanál (山塘街), kterým propojil Su-čou a Chu-čchiou.

V roce 1035 byl velkým básníkem a spisovatelem Fan Čung-jenem (范仲淹) založen Konfuciův chrám, jenž se stal místem konání císařských úřednických zkoušek.

V únoru roku 1130 ze severu postupující armáda dynastie Ťin město vyrabovala a zmasakrovala. Následovaly invaze Mongolů, jež proběhla roku 1275, a zničení královského města (v centru města obehnaného hradbami) na počátku vlády dynastie Ming roku 1367.

Poté však město opět prosperovalo. Mnohé ze slavných soukromých zahrad byly vybudovány příslušníky nižší šlechty za dynastií Ming a Čching. V roce 1860 však město postihla další pohroma, když se města zmocnili příslušníci povstání Tchaj-pchingů. Až v listopadu 1863 Vždy vítězná armáda Charlese Gordona město od tchaj-pchingských povstalců osvobodila.

Zahrada Mistra rybářských sítí v Su-čou.

Další krize město postihla během japonské invaze do Číny v roce 1937. Mnohé ze zahrad byly v průběhu války zdevastovány. Počátkem 50. let byly zrestaurovány a přivedeny zpět k životu zahrady Čuo-čeng jüan (Zahrada pokorného služebníka státu), Tung jüan (Východní zahrada) a další.

V roce 1981 bylo toto prastaré město čínskou vládou označeno za jedno ze čtyř měst (spolu s Pekingem, Chang-čou a Kuej-linem), v nichž má být ochrana historického a kulturního dědictví a přírodní scenérie prioritou. Od té doby se Su-čou se svými předměstskými ekonomickými projekty vyvinulo v jedno z nejvíce prosperujících měst v Číně.

Klasické zahrady v Su-čou byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v letech 1997 a 2000.

Administrativní členění

Městská prefektura Su-čou se člení na devět celků okresní úrovně:

Od roku 1994 je z obvodu Ku-su vyčleněn Sučouský průmyslový park.

Administrativní členění městské prefektury Su-čou
Chu-čchiou
Wu-čung
Siang-čcheng
Ku-su
Wu-ťiang
Čchang-šu
Čang-ťia-kang
Sučouský
průmyslový
park

Pamětihodnosti

Zahrady

Vstup do zahrady na Tygřím vrchu v Su-čou.
  • Zahrada pokorného služebníka státu (Čuo-čeng jüan)[1] (největší zahrada v Su-čou, vybudována v roce 1513, obnovena v roce 1860)
  • Zahrada Mistra rybářských sítí (Wang-š’ jüan) (vybudována v roce 1140 za dynastie Sung)
  • Zahrada otálení (Liou Jüan) [5] (vybudována v roce 1525, znovu vybudována v roce 1953)
  • Horská vila objímající krásy
  • Zahrada lvího hájku (vybudována v roce 1342)
  • Zahrada šlechtění mysli
  • Zahrada zátiší a odrazu ve vodě
  • Pavilón modré vlny (Cchang-lang tching)[2] (nejstarší zahrada v Su-čou)
  • Tygří vrch (Chu-čchiou)[3]

Chrámy

  • Chrám Chan-šan s’ (Hanshan Temple), v doslovném překladu „Chrám Studená hora“[4] (buddhistický chrám na západě města, postaven v roce 503, mnohokrát zničen a znovu vybudován, poslední přestavba z roku 1896, známý v celé Asii díky poémě básníka Zhang Ji z 8. století)
  • Chrám Süan-miao kuan (Xuanmiao Temple) (původně postaven v roce 276, přestavěn v roce 1584, největší taoistický chrám ve městě)
  • Chrám Si-jüan (Xiyuan Temple) (postaven za dynastie Jüan, největší buddhistický chrám ve městě)
  • Chrám Jün-jen (Yunyan Temple) na Tygřím vrchu (původně postaven v roce 327, přestavěn v roce 1871, z velké části zničen během Druhé čínsko-japonské války)

Pagody

  • Pagoda Jün-jen (Yunyan Pagoda) na Tygřím vrchu (postavena v roce 961)
  • Pagoda Pej-s’ (Beisi Pagoda) v areálu Severního chrámu (nejvyšší pagoda jižně od řeky Jang-c’)
  • Pagoda Žuej-kuang (Ruiguang Pagoda) v areálu brány Pchan (nejstarší pagoda ve městě)

Kanály a mosty

  • Brána Pchan (Pan Gate) (vodní a pozemní brána na jihozápadní straně historického města)
  • Most Pao-taj (Baodai Bridge) (postaven v roce 816, přestavěn v roce 1442)
  • Kanál Šan-tchang (vyhlouben v roce 825)

Doprava

Pagoda Jün-jen na Tygřím vrchu. Tato čínská šikmá věž je jednou z nejznámějších v celé východní Číně.

Su-čou se nachází na železnici spojující Šanghaj a Nanking, dvě hlavní města čínských provincií, do kterých jezdí vlaky ze Su-čou každou hodinu. Nádraží v Su-čou je jedním z nejrušnějších osobních železničních stanic v Číně, denně v něm staví 139 vlaků. Jízda vlakem do Šanghaje trvá 45 minut a do Nankingu hodinu a půl. Automobilem je Su-čou dostupné ze tří různých dálnic. Po vodě je Su-čou spojeno s Čang-ťia-kangem, Lu-č’, Liou-ťia a Čchang-šou.

Přestože se v okolí města nacházejí dvě civilní letiště – Su-nan Šuo-fang a Kuang-fu United Airlines, většina letecké dopravy je realizována přes Šanghaj, která je od města vzdálena jen hodinu cesty autem.

Kultura

Vzdělání

Citáty

Výstava čínských bonsají v zahradě na Tygřím vrchu v Su-čou
Velmi velké a vznešené město… Má 1600 kamenných mostů, pod nimiž může proplout galéra.“
— Marco Polo
Hlavní město hedvábí, Země dostatku, Město Ku-su, Benátky Orientu, Kolébka kultury Wu a Svět zahrad
— přezdívky pro Su-čou
V Nebesích je ráj. Na zemi jsou Su-čou a Chang-čou
— čínské přísloví
Narodit se v Su-čou, žít v Chang-čou, jíst v Kuang-čou a zemřít v Liou-čou.
— čínské přísloví

Partnerská města

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

China edcp location map.svg
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of China.

EquiDistantConicProjection : Central parallel :

  • N: 36.0° N

Central meridian :

  • E: 104.0° E

Standard parallels:

  • 1: 30.0° N
  • 2: 42.0° N

Latitudes on the central meridian :

  • top: 57.0° E
  • center: 37° 29′ N
  • bottom: 17.96° N
Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Master of the Nets Garden in Suzhou.jpg
Master of the Nets Garden in Suzhou.
Administrative Division Suzhou.png
Autor: Chk2011, Licence: CC BY-SA 4.0
administrative divisions of Suzhou City, Jiangsu, China
Bonsai forest at the gardens of pagoda Yunyan Ta.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Mr. Tickle assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Penjing (Chinese precursor of Japanese bonsai) "forest".
Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Suzhou, China).jpg
Autor: No machine-readable author provided. Mr. Tickle assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Tiger Hill) (Suzhou, China).
  • Pebble mosaic pavement and pine penjing (bonsai).
Suzhou montage.jpg
Autor: See above, Licence: CC BY-SA 4.0
Photos of Suzhou, Jiangsu, China.
Pagoda Yunyan Ta.jpg
Autor: Mr. Tickle, Licence: CC BY-SA 3.0
Yunyan Ta (Cloud Rock Pagoda), also known as leaning pagoda, at the top of Hu Qiu Shan (Tiger Hill) in Suzhou, China