Su Sung

Su Sung
蘇頌全身.jpg
Narození1020
Čchüan-čou
Úmrtí1101 (ve věku 80–81 let)
Povoláníkartograf, stavební inženýr, astronom, inženýr, diplomat, vynálezce, architekt, metalurg, matematik, astrolog, farmaceut, politik, básník, filozof, botanik, lékař, zoolog a přírodovědec
DětiSu Jing[1]
Su Xi[1]
Su Xi[1]
Su Jiong[1]
Su Jia[1]
RodičeSu Shen[1]
PříbuzníSu Shide[1] (vnuk)
Funkcevelvyslanec Číny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Su Sung (čínsky pchin-jinem Sū Sòng, znaky zjednodušené 苏颂, tradiční 蘇頌; 1020 – 1101) byl čínský vědec a vynálezce z období dynastie Sung. Díky širokému rozsahu oborů jeho činnosti bývá někdy řazen k polyhistorům; věnoval se například matematice, mechanice (zejména hodinářství), astronomii, kartografii, farmakologii, mineralogii, zoologii, botanice nebo architektuře.

Mimořádných výsledků dosáhl v oblasti konstrukce hodinářských mechanismů; dále se věnoval poezii, byl státním úředníkem a působil v diplomatických službách sungské dynastie. Jeho současníkem byl další čínský učenec a polyhistor Šen Kua.

Život a dílo

Narodil se v roce 1020 v prefektuře Čchüan-čou v provincii Fu-ťien.[2] Po absolvování čínských úřednických zkoušek (vynikl díky své eseji o čínském kalendáři)[3] působil na mnoha významných pozicích ve veřejné správě dynastie Sung, včetně tří kanceláří a šesti ministerstev; nejdřív byl ministrem státní správy, pak byl v roce 1086 jmenován ministrem trestů.[4] V roce 1077 byl vyslán na diplomatickou misi do říše Liao; kromě jiného pomohl urovnat hraniční spor mezi oběma říšemi.[5]

K jeho nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří například sestavení mapy hvězdné oblohy (jež je dodnes nejstarší dochovanou podobnou mapou v tištěné formě)[6] a redakce rozsáhlého farmakologicko-mineralogického pojednání, v němž tým učenců vytvořil například klasifikaci minerálů,[7] popsal len setý[8] nebo odhalil stimulační účinky efedrinu.[2]

V roce 1088 vytvořil v středověkém Kchaj-fengu mimořádně důmyslné vodní hodiny založené na hydraulickém principu a s obsaženým krokovým mechanismem; šlo o první mechanické hodiny světa, které navíc kromě času ukazovaly i pohyb Slunce, Měsíce a planet.[9] Su Sungovo hodinářské pojednání z roku 1092 vyšlo v roce 1094 a představuje (kromě jiného) nejstarší dochovanou zmínku o nekonečném řetězovém pohonu[10] a významný důkaz technologické vyspělosti soudobé čínské civilizace.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Biografická databáze čínských historických postav.
  2. ↑ a b NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. S. 446. (anglicky) 
  3. ↑ Needham, svazek 4, S. 447
  4. ↑ HARRIST, Robert E., Jr. The Artist as Antiquarian: Li Gonglin and His Study of Early Chinese Art. Artibus Asiae. 1995, roč. 55, čís. 3/4, s. 237–280. (anglicky) 
  5. ↑ WRIGHT, David Curtis. The History of China. Westport: Greenwood Press, 2001. S. 269. (anglicky) 
  6. ↑ SIVIN, Nathan. Science in Ancient China: Researches and Reflections. Svazek III. Brookfield, Vermont: Ashgate Publishing, 1995. S. 32. (anglicky) 
  7. ↑ Needham, svazek 3, S. 648
  8. ↑ Needham, svazek 6, část 1, S. 174-175
  9. ↑ FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Překlad Emanuel Geissler. Praha: Argo/Dokořán, 2014. (Zip; sv. 43). S. 45. 
  10. ↑ Needham, svazek 4, S. 111
  11. ↑ Ferguson, S. 45-46

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

蘇頌全身.jpg
蘇頌（1020年—1101年），字子容，福建路泉州同安縣葫蘆山（今廈門市同安區）人。祖籍光州固始蘇堆（今河南固始胡族鋪鎮蘇崗村）。北宋傑出博學家、科學家、數學家、政治家、天文學家、地圖學家、鐘錶學家、藥理學家、礦物學家、地質學家、生物學家、機械和建築工程師、詩人、古董家、外交大使等多重身份。