Suchá (Stebno)

Suchá
Zástavba spolu s kaplí sv. Floriána, duben 2015
Zástavba spolu s kaplí sv. Floriána, duben 2015
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecStebno
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel70 (2021)[1]
Katastrální územíSuchá u Stebna (1,37 km²)
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ400 04
Počet domů19 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce155420
Kód k. ú.755427
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchá (německy Suchey, popř. Suchei)[3] je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se v Českém středohoří, na horním toku Stadického potoka nad lesnatými Stadickými srázy, asi 1,5 km západně od Stebna a 6 km jihozápadně od Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.[4]

Suchá leží v katastrálním území Suchá u Stebna o rozloze 1,37 km².[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici se vyskytuje v latinsky psané listině z roku 1397 jíž Petrman z Pecky prodává svůj majetek v Suche (in Suche) Buškovi ze Sulevic. Název Suchá, vyskytující se i u řady jiných sídel, snad odvozuje svůj původ od občasně vysychajícího potoka.[6] Později ves patřila k tvrzi Hliňany. V roce 1610 Suchou spolu s Habrovany koupil Mikuláš Hochhauz z Hochhauzu a stala se součástí trmického panství. Během 20. století se správní začlenění Suché vícekrát měnilo, naposledy v roce 1992, kdy byla oddělena od obce Řehlovice jako část obce Stebno.

Dnešní podoba zástavby v Suché pochází většinou z přelomu 19. a 20. století; v roce 2011 se ves rozrostla o dva nově postavené domy. Ze Suché se naskýtá působivý výhled na Severočeskou hnědouhelnou pánev.

Suchá spadá do římskokatolické farnosti Stebno. Ta je dlouhodobě spravována excurrendo z farnosti Trmice (stav 2012).

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 110 obyvatel (z toho 57 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 103 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 123 obyvatel: osm Čechoslováků a 115 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9][4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé1111199711110911012372596942414844
Domy2323232325262723151811161619

Doprava

Do vesnice zajíždí příměstská autobusová linka č. 6 (Ústí nad LabemChvalov); dopravcem je Dopravní podnik města Ústí nad Labem (stav 2011/2012).

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána na návsi; obdélná stavba z roku 1872 s půlkruhovým závěrem a hranolovou zvoničkou vystupující na krakorcích z průčelního štítu

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  4. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24. 
  6. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 232. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kaple sv. Floriána, Suchá, 4-2014, 2.JPG
Autor: Ladislav Faigl, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Floriána ve vesnici Suchá, části obce Stebno.