Suchá Rudná

Suchá Rudná
	Suchá Rudná - panorama
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Světlá Hora
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°3′49″ s. š., 17°21′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	60 (2021)
Katastrální území	Suchá Rudná (11,02 km²)
Nadmořská výška	700 m n. m.
PSČ	793 31
Počet domů	54 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Suchá Rudná
Další údaje
Web	www.facebook.com/sucharudnaobec
Kód části obce	160458
Kód k. ú.	760455
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchá Rudná (dříve také Suchý Zejf^[3], německy Dürrseifen, polsky Sucha Rudna) je vesnice, část obce Světlá Hora v okrese Bruntál. Nachází se asi 3 km na severozápad od Světlé. Je to také název katastrálního území o rozloze 11,02 km².^[4]

Historie

Doklad o keltském osídlení Suché Rudné sahá až cca 3505 let př. n. l. V roce 1983 byly nalezeny při hloubení průzkumné rýhy přes historickou dobývku Měkká žíla vzorky zuhelnatělých dřev – hrotu šípu a zbytky dřevěného rýžovnického splavu a pomocí uhlíku C14 stanoveno stáří.^[5]

V roce 2013 byly v Suché Rudné při záchranném archeologickém průzkumu nalezeny dřevěné konstrukce, které prokazují zpracování zlata v této oblasti. Dle výzkumu spadají už do první třetiny 13. století.^[6]

Osídlení Suché Rudné a okolí bylo důsledkem zájmu českého krále Přemysla Otakara I. a jeho bratra moravského markraběte Vladislava Jindřicha využiti ložisek drahých kovů v Jeseníkách. Lze se domnívat, že má spojitost se založením města Bruntál v roce 1213. Město v té době získalo královské výsady právě proto, aby byla zajištěna kontinuita nově příchozích osadníků se zkušenostmi s těžbou drahých kovů.^[7]

První písemná zmínka o obci pochází z 1. října 1405 v dělicí listině, kterou si Bruntál s jeho správním obvodem a výnosy rozdělila mezi sebe opavsko–ratibořská knížata Jan II. a Mikuláš.^[8] Suchá Rudná se k roku 1880 uvádí jako Dürzejf, poté až do roku 1945 jako Suchý Zejf.^[9]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Suché Rudné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2013^[10]
Počet obyvatel	595	637	572	546	481	430	390^{[pozn. 1]}	150	144	126	87	69	77	56
poznámka	↑ z toho: 0 Čechoslováků, 387 Němců; 378 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.

V Suché Rudné je evidováno 97 adres: 60 čísel popisných (trvalé objekty) a 37 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočítáno 49 domů, z toho 24 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

kaple Nejsvětější Trojice byla postavená v roce 1796 nebo 1720 a to pravděpodobně v Karlově Studánce. Následně byla převezena v druhé polovině 19. století do Suché Rudné.^[12]
pomník obětem 1. světové války v Suché Rudné (1922) od sochaře Josef Obeth
archeologické stopy hutě na neželezné kovy na Měkké žíle
archeologické stopy po rudném dole Dehýnky

Turistika

V blízkosti obce můžeme nalézt pramen minerální vody obdobného složení, jako má pramen v Karlově Studánce, je však chudší na obsah CO₂. V roce 1773 prozkoumal pramen prof. Cranz, uvádí, že kyselka je vhodná při trudomyslnosti, srdeční vadě a nemoci sleziny. U pramene je turistický přístřešek s lavičkami a ohniště.^[13]

Tůň na okraji vsi zařazená mezi evropsky významné lokality v rámci systému Natura 2000 jedna ze dvou nejbohatších lokalit čolka velkého (Triturus cristatus) v Česku.^[14].

Vsí prochází cyklotrasy č. 6029, 6069.

Galerie

Panorama Suché Rudné kolem roku 1924
Suchorudenské panorama v roce 2009
Výhled ze Suché Rudné na sousední Andělskou Horu
Výhled ze Suché Rudné na Uhlířský vrch a další sopky
Výhled ze Suché Rudné na Praděd
Kaple Nejsvětější Trojce v roce 2015
Kaple Nejsvětější Trojice
Tůň na okraji vsi Suchá Rudná vyhlášená jako Evropsky významná lokalita v rámci systému Natura 2000. Unikátním je zde výskyt čolka velkého.

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
↑ HODNÝ, VÁCLAV; STROHALM, PETR. Historie dolování na Jesenicku – Andělskohorský rudní revír [online]. 2020 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
↑ JOSEF VEČEŘA, PAVEL MALÍK, MICHAL ZEZULA. Acta rerum naturalium. ISSN 1803-1587. 2014, roč. 2014, čís. 16, s. 75–84. Dostupné online.
↑ MARTIN TOMÁŠEK A KOLEKTIV. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2014. 438 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. S. 342–245. Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083.
↑ http://www.svetlahora.cz/o-obci/historie-obce/16-sucha-rudna.html [online].
↑ Statistický lexikon obcí - 2013. Statistický lexikon obcí - 2013 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
↑ http://www.svetlahora.cz/o-obci/mistni-asti-obce/48-sucha-rudna/202-kaple-nejsvtji-trojice-.html [online].
↑ RUDOLF, Jirkovský. Minerální prameny ve Slezsku. První. vyd. Opava: [s.n.], 1953.
↑ Archivovaná kopie. www.nature.cz [online]. [cit. 2015-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchá Rudná na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Sejfy (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Katastrální mapa katastru Suchá Rudná na webu ČÚZK
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2009-07-02 [cit. 2009-07-02]. Dostupné online.
Historie, zajímavosti a fotky ze Suché Rudné

[11] z toho: 0 Čechoslováků, 387 Němců; 378 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.

[Katastr-4] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.

[5] HODNÝ, VÁCLAV; STROHALM, PETR. Historie dolování na Jesenicku – Andělskohorský rudní revír [online]. 2020 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.

[6] JOSEF VEČEŘA, PAVEL MALÍK, MICHAL ZEZULA. Acta rerum naturalium. ISSN 1803-1587. 2014, roč. 2014, čís. 16, s. 75–84. Dostupné online.

[7] MARTIN TOMÁŠEK A KOLEKTIV. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2014. 438 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. S. 342–245. Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine.

[balcar-8] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083.

[9] http://www.svetlahora.cz/o-obci/historie-obce/16-sucha-rudna.html [online].

[10] Statistický lexikon obcí - 2013. Statistický lexikon obcí - 2013 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.

[Domy-12] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

[13] http://www.svetlahora.cz/o-obci/mistni-asti-obce/48-sucha-rudna/202-kaple-nejsvtji-trojice-.html [online].

[14] RUDOLF, Jirkovský. Minerální prameny ve Slezsku. První. vyd. Opava: [s.n.], 1953.

[15] Archivovaná kopie. www.nature.cz [online]. [cit. 2015-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[pozn. 1]

[11]

[12]

[13]

[14]

Navigation

Navigace

Tématické portály