Suchý vrch (Orlické hory)
| Suchý vrch | |
|---|---|
 Suchý vrch od jihozápadu | |
| Vrchol | 995[1] m n. m. |
| Prominence | 435 m ↓ S od Červené Vody[2] |
| Izolace | 8,5 km → Jeřáb |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #16 Hory a kopce Orlických hor |
| Poznámka | Nejvyšší bod Bukovohorské hornatiny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Orlické hory / Bukovohorská hornatina / Orličský hřbet / Suchovršský hřbet |
| Souřadnice | 50°3′3″ s. š., 16°41′38″ v. d. |
  Suchý vrch | |
| Povodí | Tichá Orlice, Labe, Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchý vrch (německy Schwarzberg[3]) je vrchol v České republice ležící v podřazeném celku Orlických hor Bukovohorské hornatině, jejímž je nejvyšším vrcholem[4]. Hora leží přímo na historické zemské hranici Čech a Moravy.
Poloha
Suchý vrch a celá Bukovohorská hornatina se nacházejí na jihovýchodním konci Orlických hor. Suchý vrch se nachází asi 6 km jihozápadně od města Králíky a asi 7 km severovýchodně od města Jablonné nad Orlicí. Tvoří pro své okolí dominantní dvojvrchol s o něco nižším Bradlem. Vrchol Bradla je v nadmořské výšce 988 m a nachází se asi 600 m severozápadně od vrcholu Suchého vrchu.[1] Oba vrcholy odděluje mělké sedlo. Ostatní svahy prudce spadají. Severovýchodní k Horním Bořikovicím, jihozápadní k Orličkám a jihovýchodní do sedla Hvězda. Suchý vrch leží na území přírodního parku Suchý vrch a Buková hora. Vrcholem prochází historická česko-moravská hranice, která je zde v přímé korelaci s úmořím a mění svůj směr z východo-západního průběhu na severo-jižní.
Vodstvo
Vrchol Suchého vrchu leží na hlavním evropském rozvodí Severního a Černého moře. Jihovýchodní svah je odvodňován pravými přítoky říčky Březné, jejíž vody jsou přes Moravskou Sázavu a Moravu odváděny do Dunaje. Ostatní svahy jsou odvodňovány levými přítoky Tiché Orlice. Na severovýchodě je to Boříkovický potok a na západě Černovický potok, Jamnenský potok a Orličský potok.
Vegetace
Přímo na vrcholu se nachází nevelká horská louka, jinak jsou svahy porostlé téměř výhradně a souvisle smrčinami.
Komunikace
Z Červenovodského sedla, kterým prochází silnice silnice I/11 vede po západním úbočí veřejná silnice ke Kramářově chatě stojící v sedle mezi Suchým vrchem a Bradlem. U chaty se nachází i v létě placené parkoviště. Na silnici zde navazují dvě významnější lesní cesty. První k vrcholu a druhá severozápadním směrem úbočím Bradla na vrchol Boudy. U Kramářovy chaty je též významné rozcestí turistických tras. Prochází tudy červeně značená Jiráskova cesta od Zemské brány na Jablonné nad Orlicí, prochází zde zeleně značená trasa 4234 z Jablonného na Červenovodské sedlo a končí modře značená trasa 1858 z Těchonína. Prochází tudy též červeně značená cyklistická trasa z Červenovodského sedla do Mladkova a vede sem krátká odbočka zeleně značené lyžařské trasy Buková hora - Mladkov.
Stavby
Přímo na vrcholu se nacházejí radiokomunikační převáděče. Další, vojenský, se nachází v sedle nad Kramářovou chatou. Neoplocený vojenský prostor okolo něj a přilehlé budovy se nachází v těsné blízkosti parkoviště a je na něj vstup zakázán.
V sedle se nachází i již zmíněná Kramářova chata. Původní zděná útulna byla dána veřejnosti do užívání 20. listopadu 1925. Dnešní stavba postavená dle projektu architekta Jaroslava Stejskala byla otevřena pro veřejnost 6. července 1928. Po 2. světové válce a v době komunismu se chata jmenovala Tyršova. Po privatizaci v devadesátých letech 20. století chata chátrala a v roce 1996 byla uzavřena. V červenci roku 2003 chata vyhořela a několik let dále chátrala. V roce 2010 započala rekonstrukce za přispění EU a roce 2012 byla zrekonstruovaná chata znovu otevřena veřejnosti. V prvním patře se nalézá restaurace, v přízemí je recepce a rychlé občerstvení.[5]
V letech 1931–1932 byla ke Kramářově chatě přistavěna rozhledna (původně sloužící i jako vodárenská věž), která zůstala požárem nedotčena. Střechu ve tvaru komolého kužele získala v roce 1986.[5] Je veřejnosti přístupná a v jejích prostorách se nachází i nevelký bufet. Z rozhledny je kruhový výhled východně na Hanušovickou vrchovinu a Hrubý Jeseník, severovýchodně na Kladskou kotlinu a Králický Sněžník, severně na Bystřické a Orlické hory a západně na Podorlickou pahorkatinu a dále do nitra Čech.
Přibližně 3 km severozápadně od rozhledny po červené turistické značce se nachází muzejně provozovaná dělostřelecká tvrz Bouda, která byla vybudována před 2. světovou válkou na obranu proti nacistickému Německu.
Reference
- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Druhé vojenské mapování na Mapy.cz (Z 19. století) [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Suchý vrch na Mapách.cz
- ↑ a b KOBZA, Miroslav. Kramářova chata na vrcholu Suchého vrchu byla postavena natruc Němcům v údolí. Český rozhlas Olomouc [online]. Český rozhlas, 2021-10-06 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchý vrch na Wikimedia Commons - Kramářova chata na Suchém vrchu
- Stránky Správy CHKO Orlické hory Archivováno 7. 1. 2010 na Wayback Machine.
- Orlické hory.NET
- Rozhledna na Suchém vrchu
- Dělostřelecká tvrz Bouda
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Suchý vrch v zimě