Suchardova vila (Slavíčkova 15)
Suchardova vila ve Slavíčkově 15 | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | novorenesance |
Architekt | František Schlaffer |
Výstavba | 1895–1896 |
Poloha | |
Adresa | Bubeneč, Česko |
Ulice | Slavíčkova |
Souřadnice | 50°5′55,38″ s. š., 14°24′31,12″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40460/1-1468 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Suchardova vila v Praze-Bubenči ve Slavíčkově ulici 151/15 je novorenesanční stavba vybudovaná v letech 1895–1896. Patrová rodinná vila se zahradou stojí ve vilové čtvrti v horní části Bubenče a svou architekturou spojuje prvky historických slohů s nastupující secesí. Od roku 1964 je budova včetně zahrady a ohradní zdi kulturní památkou.[1]
Historie
Vilu pro sochaře Stanislava Suchardu vyprojektoval a postavil v letech 1895–1896 architekt a stavitel František Schlaffer podle návrhu Jana Kouly (ten si postavil ve stejné době vlastní vilu na sousední parcele). Ve vile bydleli a pracovali i mladší sourozenci Stanislava Suchardy, bratr Vojtěch (rovněž sochař) a sestra Anna, provdaná Boudová (malířka a keramička; v roce 1901 se tu narodil a pak vyrůstal její syn Cyril Bouda, také známý výtvarník).[2]
Součástí vily sice byl i ateliér, ale když za několik let Sucharda spolu s Aloisem Dryákem vyhrál soutěž na pomník Františka Palackého, pro vytvoření tak rozsáhlého díla už tento ateliér prostorově nestačil. Sucharda proto koupil další nedalekou parcelu na konci ulice a požádal architekta Jana Kotěru o návrh nové vily spojené s dostatečně velkým ateliérem. Tato nová Suchardova vila byla dokončena v roce 1907. Původní vilu čp. 151 Stanislav Sucharda svým sourozencům přenechal a ti pak provedli některé úpravy v interiérech i na fasádách.[3]
Popis
Stavba má obdélný půdorys. Na severním průčelí obráceném do Slavíčkovy ulice je poněkud vlevo od středu výrazný rizalit s širokým obloukem hlavního vstupu v přízemí. V patře přechází rizalit do náznaku věže, která ale nepřekračuje výšku korunní římsy. Do rizalitu odlehčeného v patře sloupky s archivoltou ústí z pravé strany vnější schodiště. Kratší boční strany budovy jsou zakončeny výraznými stupňovitými štíty připomínajícími pozdní renesanci. Přízemí rizalitu a nároží pokrývá bosáž, pod korunní římsou je vlys se štukovými reliéfy, na kterých jsou secesně dekorované nápisové tabulky se jmény českých malířů, sochařů a architektů. Pravý, západní štít je ozdoben kartuší s nápisem "Vyzdviženo LP MDCCCXCV – nákladem Stan. Suchardy a jeho manželky Anny", obdobně je na levém štítu nápis "Provedeno a vystavěno – ode mne Fr. Schlaffera – architekta a stavitele".[4]
Nejvýraznějším zdobným prvkem je rozměrná nástěnná malba na severní fasádě v levém nároží budovy vedle rizalitu. V roce 1908 ji podle kartonu Mikoláše Alše provedl malíř Arnošt Hofbauer.[5] Freska zobrazuje sázavského opata Božetěcha v černém plášti s kapucí nesoucího kříž (podle legendy za to, že sám místo pražského biskupa Kosmase korunoval knížete Vratislava II., musel v rouchu kajícníka pěšky putovat s vlastnoručně vyřezávaným křížem až do Říma). Freska na jižní fasádě obrácené do zahrady je od Anny Boudové z let 1909–1910.
V interiéru je v přízemí velká hala se vstupem do zahrady. V patře, přístupném pouze po venkovním schodišti, byl původně vysoký ateliér. V roce 1905 byl přepatrován a v roce 1935 bylo na ateliéry upraveno podkroví.[1]
Oplocení na straně do ulice má kamennou podezdívku s barokizující kuželkovou balustrádou v horní části, napravo je vstupní dvoukřídlá branka v zaklenutém portiku se stříškou. Za jižní stranou vily je zahrada, táhnoucí se až k železniční trati; zahradě dominuje památný dub, podle odhadu vysazený kolem roku 1860, pod jehož korunou byl údajně v roce 1897 založen Spolek výtvarných umělců Mánes.[6]
Původní vzhled vily poněkud kazí garáž s vjezdovými vraty a ochranná stříška nad schodištěm.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Suchardova vila - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ BŮŽKOVÁ, Jitka; BŮŽEK, Michal. Místa u nás. mista.unas.cz [online]. 2008-01-01 [cit. 2020-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-24.
- ↑ RACKOVÁ, Kateřina. Slavné vily v Bubenči – část I. www.prahaneznama.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ První Suchardova vila | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ VORÁČKOVÁ, Hana. Secesní vily v Praze-Bubenči. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta, 2016. 78 s. Dostupné online. S. 26. Bakalářská práce.
- ↑ Dub letní v ulici Slavíčkova. In: Pražské stromy. Evidenční číslo MHMP: 105. Ing. Aleš Rudl, 2016. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online.
Literatura
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s. S. 400.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 155.
Související články
- Stanislav Sucharda
- Suchardova vila s ateliérem
- Vojtěch Sucharda, Anna Boudová Suchardová, Cyril Bouda
- Dub v ulici Slavíčkova v Bubenči
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchardova vila na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Památný dub č. 105657, v zahradě Suchardovy vily, Slavíčkova 151/15, Praha 6-Bubeneč 6
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: