Suchardova vila s ateliérem
Suchardova vila | |
---|---|
pohled od jihovýchodu | |
Základní informace | |
Sloh | raná secese |
Architekt | Jan Kotěra |
Výstavba | 1904–1907 |
Přestavba | 1926–1928 |
Stavebník | Stanislav Sucharda |
Další majitelé | ČSR |
Současný majitel | soukromí majitelé–dědici |
Poloha | |
Adresa | Slavíčkova 6/248, Praha 6-Bubeneč, Česko |
Ulice | Slavíčkova |
Souřadnice | 50°5′57″ s. š., 14°24′35″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44371/1-1470 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Suchardova vila v Praze, původně vila s ateliérem vznikla v letech 1904–1907 a nachází se ve Slavíčkově ulici č. 6, čp. 248, v Praze 6 – Bubenči. Stavbu na rohovém pozemku nynějších ulic Slavíčkova a Suchardova navrhl pro sochaře Stanislava Suchardu a jeho čtyřčlennou rodinu architekt Jan Kotěra. Vila se zahradou a ateliérem je zapsána v seznamu kulturních památek ČR a chráněna jako nemovitá památka.[1]
Historie
V roce 1901 vyhrál Stanislav Sucharda s architektem Aloisem Dryákem soutěž na vytvoření pomníku Františka Palackého v Praze.[2] Pro realizaci této zakázky potřeboval vhodné prostory a pro svoji rodinu se dvěma dětmi rodinné bydlení; jeho první vila postavená nedaleko v letech 1895–1896 už nestačila. Požádal proto svého přítele architekta Jana Kotěru o návrh nové vily s dostatečně velkým ateliérem. Výstavba probíhala v letech 1904–1907.
Charakter a popis stavby
Architekt navrhl dvě budovy. Rodinnou vilu v raně secesním stylu, inspirovaném lidovou architekturou, s bohatě zdobeným průčelím a mansardovou střechou s hrázděnými štíty a budovu ateliéru na obdélném půdorysu, která byla úzkým „krčkem“ připojena k budově vily. Spojovací krček byl osvětlen prosklenou střechou, kterou zdobila socha stojícího rytíře. Tento prostor využíval Stanislav Sucharda jako knihovnu. V letech 1926–1928 byl ateliér od vily oddělen a přestavěn na obytný dům (čp. 628). Spolu s přestavbou ateliéru došlo i k zahradním úpravám, při kterých zanikl dřevěný kuželník na konci zahrady.
Ústředním prvkem interiéru vily se stala schodišťová hala. V přízemí se nacházely reprezentační prostory, hala osvětlená barevnými okenními výplněmi a stylová jídelna se vstupem na verandu. V hale byl umístěn, na přání architekta, reliéf Stanislava Suchardy Praha a Vltava. Patro bylo vyhrazeno ložnicím a hostinskému pokoji. V suterénu domu byl byt pro domovníka a sádrovna. Vila se stala místem setkávání Suchardových přátel ze spolku Mánes, mezi které patřili malíř Antonín Slavíček nebo sochař Josef Mařatka.
Současnost
Od roku 2008 ve vile působí Muzeum Stanislava Suchardy, které vzniklo z iniciativy sochařových vnuků.[3]
Galerie
Pomník Františka Palackého v Praze
z roku 1912
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-19]. Identifikátor záznamu 156729 : Vila Suchardova s ateliérem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Praha virtuální – Palackého náměstí
- ↑ PŮROVÁ, Zuzana. Z rodinné vily kulturní památkou. Vaše 6. 31. březen 2014, roč. II, s. 13.
Literatura
- VEVERKA, Přemysl a kol. Slavné pražské vily. Praha: Foibos, 2004. 188 s. ISBN 80-7037-128-5. S. 33–36.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchardova vila na Wikimedia Commons
- (česky) Suchardova vila na stránkách slavnevily.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pomnik Františka Palackého / Palackého naměstí, Prague.
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: