Suchdol (zámek)

Suchdol
Východní průčelí
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Východní průčelí
Základní informace
Slohbarokní
Přestavba17.–18. století
Další majiteléVratislavové z Mitrovic
Čabeličtí ze Soutic
Poloha
AdresaSuchdol, Prosenická Lhota, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Suchdol
Suchdol
Další informace
Rejstříkové číslo památky41210/2-2952 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchdol je zámek ve stejnojmenné vesniciProsenické Lhotyokrese Příbram ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla středověká tvrz, která byla během sedmnáctého až osmnáctého století přestavěna na barokní zámek. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o suchdolské tvrzi pochází z roku 1543, ale panské sídlo ve vsi stálo už ve čtrnáctém století. Sídlil zde vladycký rod příbuzný s Břekovci z Ostromeče.[2] Patřili k nim Dobeš připomínaný v letech 1369 a 1375 a Ondřej zmiňovaný roku 1373, který však pravděpodobně měl svůj vlastní dvůr neznámo kde. Přídomek ze Suchdola používali také Dobešovi strýcové Bohuslav a Volkéř. Některý z uvedených vladyků měl dva syny: Buška a Olbrama ze Suchdola, kteří se v letech 1390 a 1401 dělili o podací právo ke hlasivskému kostelu a v letech 1400 a 1404 k hodětickému kostelu. Ve stejné době ve vsi existoval další samostatný drobný statek s panským dvorcem.[3]

Později v patnáctém století Suchdol patřil rodu Břekovců, kteří jej v roce 1473 drželi jakou součást panství hradu Kozí hřbet. Břekovci někdy poté hrad prodali, ale Suchdol jim zůstal a po roce 1518 tvořil součást červenohrádeckého panství, ke kterému jej připojili bratři Jan a Petr Břekovcové. Jan v roce 1560 Suchdol prodal k nalžovickému panství. To vlastnili jeho synové Bohuslav a Zikmund, kteří se před rokem 1578 o majetek rozdělili. Suchdol připadl Zikmundovi, ale po jeho smrti jej zdědil Bohuslav a opět vesnici připojil k Nalžovicím.[3]

Roku 1637 prodal Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic Suchdol s tvrzí a dvěma dalšími vesnicemi Kateřině Čabelické ze Soutic. Kateřina však žila a zemřela v Trkově a rodinný majetek v roce 1661 připadl jejímu synovi Václavu Karlovi Čabelickému ze Soutic.[3] Václav o čtyři roky později Suchdol prodal hraběti Karlovi z Millesima a ten jej připojil ke Kosově Hoře. V roce 1675 suchdolský statek koupila Anna Walderodová, rozené z Lilienthalu.[2] Po ní Suchdol patřil Barboře Doudlebské, rozené Vřesovcové, a po její smrti v roce 1699 dceři Zuzaně Oberburgerové. Za ní zadlužený statek připadl věřitelům.[3] Pozdější majitelé se často střídali a není jasné, který z nich nechal v sedmnáctém až osmnáctém století přestavět tvrz na zámek. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál sloužil státnímu statku.[2]

Stavební podoba

Podle popisu z roku 1675 byla tehdejší tvrz malá. V přízemí se nacházela kuchyně, ratejna a komora a v patře pouze dva pokoje s komorou.[2]

Zámecký areál se nachází na východním okraji vesnice. Budova zámku je součástí hospodářského dvora. Severní stranu dvora tvoří chlév a stavení, v jehož přízemí bývala konírna a v patře sýpka. Na západní straně stojí čeledník a proti němu stodola. Jednotlivé budovy propojuje ohradní zeď. Hlavní zámecká budova stojí na jižní straně dvora.[4] Má obdélníkový půdorys, jedno patro a mansardovou střechu. Na nádvorní straně bývaly v přízemí arkády, ale byly zazděny v devatenáctém století. Přízemní prostory jsou zaklenuté do pasů.[2] Na jižní straně dvora býval park.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-07]. Identifikátor záznamu 153316 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Suchdol – zámek, s. 325. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze při Osečanech, s. 252. 
  4. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Suchdol (Prosenická Lhota), čp. 1, zámek.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: