Suchdol nad Odrou (nádraží)

Suchdol nad Odrou
Staniční budova (březen 2024)
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Město	Suchdol nad Odrou
Ulice	Komenského
Souřadnice	49°38′32,88″ s. š., 17°56′19,72″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Suchdol nad Odrou
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	348045
Tratě	Přerov–Bohumín, Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, Suchdol nad Odrou – Fulnek, Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město
Nadmořská výška	272 m n. m.
V provozu od	1847
Zabezpečovací zařízení	Elektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje	11
Nástupiště (nástupní hrany)	6 (8)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Autobus
Služby ve stanici
Kód památky	49798/8-3979 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchdol nad Odrou je železniční stanice při městysi Suchdol nad Odrou, ležící poblíž levého břehu řeky Odry. Nádraží bylo postaveno během výstavby úseku Lipník nad Bečvou – Bohumín v rámci projektu tzv. Severní dráhy Ferdinandovy, kdy se měla spojit Vídeň se solnými ložisky v polské Haliči. Provoz nádraží byl zahájen v květnu 1847.

Suchdol nad Odrou (dřívější názvy: německy: Zauchtel, Zauchtel-Neutitschein, Zauchtel-Nordbahn; česky: Suchdol státní dráha).^[1]

V roce 1863 byl původní název Zauchtel změněn na Zauchtel-Neutitschein na žádost okresního zastupitelstva v Novém Jičíně. Změna na Zauchtel, respektive na Zauchtel-Nordbahn, byla provedena po dostavbě místní dráhy do Nového Jičína v roce 1880. V roce 1891 byl zahájen provoz na místní trati Suchdol–Budišov nad Budišovkou a Suchdol–Fulnek.^[2]

• 270 Přerov–Bohumín
• 276 Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou
• 277 Suchdol nad Odrou – Fulnek
• 278 Suchdol nad Odrou – Nový Jičín

• v km 231,770 DKV Olomouc, PP Suchdol nad Odrou^[3]
• v km 0,862 NAVOS, a.s. – vlečka Suchdol nad Odrou^[3]

Původní patrová klasicistní budova s valbovou střechou byla zdobená pětiosým rizalitem s trojici východů krytou stříškou, která byla nesena čtyřmi dórskými sloupy. Východy vedly z čekáren a vestibulu. Budova se nacházela na pravé straně kolejí. Plán vypracoval Ing. Karel Hummel. V sedmdesátých letech 19. století došlo k rozšíření výpravní budovy symetricky do obou stran. Byl zbořen vodojem, který byl vedle budovy a postaven nový vodojem za kolejemi naproti výpravny spolu s patrovou obytnou a kasárenskou budovou s valbovou střechou. Vedle výpravny bylo postaveno zděné skladiště s rampami a při obou zhlavích strážní domky. V roce 1880 byla postavena přízemní výpravní budova pro místní dráhu Suchdol–Nový Jičín v blízkosti výpravní budovy SDCF. V roce 1891 byla dána do provozu nová ostrovní výpravna postavena z režného cihelného zdiva. Původní výpravna byla upravena na obytný dům.

Nová výpravní budova byla koncipována jak pro SDCF (jedna podélná strana), tak pro místní dráhy (druhá podélná strana). Podchod pod kolejištěm spojoval lokální dráhu Suchdol–Nový Jičín s kratší štítovou stranu s trojicí vstupů do vestibulu, k této straně vede i příjezdová cesta.^[4] Výpravna tvoří dvě samostatné patrové budovy spojené pultovými přístřešky, které jsou usazeny na litinových sloupech. U příjezdové cesty v patrové budově s mansardovou střechou a kováním se nachází vestibul, který je prosvětlen střešním světlíkem, a po jeho stranách jsou umístěny pokladny a čekárny. Na druhou provozní patrovou budovu se sedlovou střechou štítovou stranou orientovanou ke kolejišti navazuje kolmo přízemní křídlo restaurace. Fasáda byla plasticky členěna a zdůrazněna použitím červených a žlutých cihel. Na zdi budovy je umístěná pamětní deska s nápisem:

LIDÉ BDĚTE!

DO KOLEJIŠTĚ TOHOTO NÁDRAŽÍ BYLO DNE 19.1.1945 NACISTY Z TRANSPORTU SMRTI VYHOZENO 47 NEZNÁMÝCH UMUČENÝCH POLITICKÝCH VĚZŇŮ RŮZNÝCH NÁRODNOSTÍ. BYLI ZAHRABÁNI U ŘEKY ODRY. PO OSVOBOZENÍ RUDOU ARMÁDOU V ROCE 1945 BYLI DŮSTOJNĚ POHŘBENI NA MÍSTNÍM HŘBITOVĚ, KDE JIM NA VĚČNOU PAMĚŤ BYLA VYBUDOVÁNA MOHYLA. ČEST JEJICH PAMÁTCE! MNV SPB ČSD SUCHDOL N.O. 1973.^[5]

V osmdesátých letech 20. století byla původní členitá okna nahrazena výklopnými, odstraněna dlažba, dřevěné dveře nahrazeny hlinkovými, fasáda opakovaně barevně natírána atd. V letech 2005–2006 byla provedena rekonstrukce budov podle projektu Ing. arch. Jaroslava Kotka a Ing. Pavla Krátkého. Výpravní budova byla 8. prosince 1998 prohlášena kulturní památkou České republiky.^[6]

Původní vodárna byla situována v linii s výpravní budovou na pravé straně kolejí. Tato vodárna byla zrušena při přestavbě výpravny. Vodárna z roku 1891 byla zděná patrová budova s postranními nižšími křídly s vlastní studnou v objektu. Voda byla přečerpávána do nádrže v patře odkud samospádem odpadovým potrubím tekla k vodním jeřábům. Vodárna byla přestavěna v roce 1936 na patrový objekt. Za kolejemi místních drah byla v roce 1936 postavena nová vodárna se dvěma kruhovými nádržemi. Voda byla čerpána ze studny staré vodárny.

Pro uložení přepravovaného zboží a surovin bylo v sedmdesátých letech postaveno vedle první výpravní budovy zděné skladiště s rampami a kanceláří. Budova byla omítaná, krytá sedlovou střechou nesenou na dřevěných sloupech a dochovala se v původní dispozici. Budova je orientovaná jednou podélnou stranou s prolomenými vraty ke kolejišti a sloužila k vykládce a nakládce na vagony. druhá podélná strana byla směrována k přednádražní straně a sloužila k nakládce a vykládce zboží z povozů.^[7] Ke skladišti vedla od roku 1872 úzkorozchodná animální dráha z mlýna v Jeseníku nad Odrou o délce 4 km a rozchodu 710 mm. V roce 1900 byla elektrifikována. Další kolej o délce 0,415 km odbočovala do továrny na rybí konzervy firmy Warhanek.^[4]

Lokomotivní remíza byla postavena v roce 1891. Obdélná zděná budova byla postavena podle typového plánu (Normalplan No 134) z režného zdiva pro čtyři stroje. Měla okna s hrázděnými parapetními výplněmi (nahrazeny luxfery) v okapových stranách, které byly členěny lizénami, štítová strana měla štít se svisle kladeným dřevěným bedněním.^[8]

v sedmdesátých letech 19. století byla postavena patrová obytná a kasárenská budova krytá valbovou střechou za kolejemi naproti původní první výpravní budovy. V roce 1891 byl pro drážní zaměstnance postaven patrový obytný dům z režného cihlového zdiva. Obytný dům byl postaven podle typového plánu (Normalplan No 356) a v obou podlažích byly dva dvoupokojové a dva jednopokojové byty s kuchyní a jedním společným příslušenstvím.^[9] Objekt je členěn lizénovými rámy z bílých cihel.

V roce 2021 suchdolské nádraží nabízí opět kvalitní spojení s hlavním městem České republiky Prahou. Brzy ráno je vypravován jeden spoj společnosti Leo Express a Českých drah (Expres Ostravan) ^[10]. Dále je během dne vypravováno několik spojů soukromého železničního dopravce Leo Express, ve směru do Prahy i Ostravy a Bohumína. Poslední vlak do Prahy odjíždí ve všední dny ze suchdolského nádraží v 16:27 hod, v neděli ve 20:35 hod.

Během dne jezdí každou hodinu přímé rychlíky do Brna (přes uzlové nádraží v Přerově), a Ostravy, 8 spojů ve směru do Prahy a 6 spojů^[10] ve směru do Ostravy a Bohumína nabízí také soukromý dopravce LEO Express.

Mimo důležité dálkové dopravy nádraží nabízí mnoho spojů v intencích osobních vlaků ve směru na Přerov a druhém směru na Bohumín. V nižší míře jezdí osobní vlaky přímo i do Olomouce (přes Přerov). Kromě toho je Suchdol nad Odrou přestupním uzlem pro města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov a Budišov nad Budišovkou, ve všech případech jezdí do těchto měst pouze osobní vlaky.

Provoz stanice je řízen Centrálním dispečerským pracovištěm Přerov.

Stanice zajišťující odbavení cestujících v mezinárodní a vnitrostátní přepravě včetně rezervačních dokladů (místenky, lůžka a lehátka).^[11]

V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: Vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), Mezinárodní pokladní přepážka (ČD), Platba platební kartou, Úschovna kol, Úschovna zavazadel, bezbariérové WC, Výdej In Karet (ČD)

• 
  Nástupiště ve stanici
• 
  Konec tratě č. 278
• 
  Pohled z ulice
• 
  Nádražní hala
• 
  Jičínské nástupiště
• 
  Jičínské kolejiště
• 
  Budišovské nástupiště se staniční budovou
• 
  Pamětní deska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchdol nad Odrou na Wikimedia Commons
• Výpravní budova železničního nádraží
• (česky) České dráhy a.s.
• Odjezdy vlaků
• Denní provoz ve stanici