Suchoj Su-9

Su-9
Určení	záchytný stíhací letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Závod č. 153 Závod č. 30 (Moskva)
Konstruktérská skupina	Suchoj
První let	24. června 1956
Zařazeno	1959
Vyřazeno	70. léta
Uživatel	Vojska protivzdušné obrany
Vyrobeno kusů	cca 1 100
Varianty	Suchoj Su-11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchoj Su-9 (v kódu NATO "Fishpot") byl sovětský proudový stíhací letoun pro protivzdušnou obranu z druhé poloviny 50. let 20. století. Kromě základní verze byla vyráběna ještě verze cvičná, která dostala označení Su-9U (v kódu NATO: Maiden), jíž bylo vyrobeno asi 50 kusů.

Jednalo se o jednomotorový, jednomístný, nadzvukový, celokovový stíhací středoplošník s deltakřídlem o šípovitosti 53° pro činnost za každého počasí. Pod křídlem byly čtyři závěsníky APU-7 pro protiletadlové řízené střely K-5/RS-2US (AA-1 Alkali) (respektive RS-2U u prvních strojů) s pasivním radiolokačním naváděním. Ozáření cíle zajišťoval radar RP-9 Safir (CD-30), případně RP-9U (CD-30T)^[1] umístěný v přídi. Na dvou trupových závěsnících mohly být neseny přídavné palivové nádrže. Doktrína leteckého boje té doby považovala kanónovou výzbroj za zbytečnou a zastaralou a proto rakety tvořily jedinou výzbroj tohoto letounu.

Vývoj

Su-9 vzešel z aerodynamických studií sovětského aerodynamického centra CAGI za korejské války, kdy zde navrhli několik optimálních aerodynamických konfigurací pro proudové stíhačky. Konstrukce poprvé vzlétla v roce 1956 jako prototyp T-405. Su-9 byl vyvinut ve stejné době jako Su-7 „Fitter“ a oba typy poprvé západní diváci zahlédli na leteckém dni na letišti Tušino 24. června 1956, kde byl Su-9 nazván Fitter-B. Do služby vstoupil v roce 1959.

Celková produkce Su-9 dosáhla asi 1100 letadel. Předpokládá se, že alespoň některé Su-9 byly modernizovány na standard Su-11 „Fishpot-C“. Žádný z nich nebyl exportován do žádného z klientských států SSSR ani do států Varšavské smlouvy. Zbývající Su-9 a později Su-11 byly vyřazeny během 70. let. Některá byly zachovány jako zkušební stroje nebo přeměněny na dálkově ovládaná letadla jako bezpilotní. Nahradily ho modernizované Su-11 a mnohem pokročilejší letouny Su-15 "Flagon" a MiG-25 "Foxbat".

Bojové záznamy Su-9, pokud existují, nejsou známy. Je možné, že se podílely na zachycení (nebo dokonce sestřelení) průzkumných misí, jejichž podrobnosti zůstávají utajeny, ale veřejně není nic přiznáno.

Bylo hlášeno, že Su-9 byl zapojen do zachycení letounu U-2 Francise Gary Powerse nad sovětským územím 1. května 1960. Nově vyrobený Su-9, který prováděl tranzitní let, se náhodou nacházel poblíž Powersovy U-2. Su-9 byl neozbrojený a byl nasměrován k U-2. Byl proveden jeden pokus o naražení, ale Su-9 minul U-2, především kvůli velkému rozdílu v rychlosti obou letadel. Žádný dalších pokusů o narážení proveden nebyl kvůli nedostatku paliva Su-9. Jeho pilot, kapitán Igor Menťukov později tvrdil, že jeho proudnice způsobily rozpad U-2. Nebere v úvahu oficiální verzi, že byl U-2 sestřelen střelou SA-2 s tím, že by kapitán Powers takový zásah nemohl přežít.

4. září 1959 vytvořil upravený Su-9 (úřadem označený jako T-431) pilotovaný Vladimirem Iljušinem nový světový rekord v absolutní výšce na 28 852 m (94 658 stop). V listopadu téhož roku Iljušin stanovil několik nových udržitelných rychlostních a výškových rekordů ve stejném letadle. Tento rekord byl později překonán 6. prosince 1959 velitelem Lawrencem E. Flintem Jr., který při pilotování stroje F4H-1 Phantom provedl „zoom climb“ na světový rekord 98 557 stop (30 040 m).

Varianty

T-405

Prototyp Su-9.

Su-9

Hlavní vyráběná verze, cca 1 100 vyrobeno.

Su-9U

Cvičná verze, cca 50 vyrobeno.

T-431

Upravená verze Su-9 pro světový výškový rekord v roce 1962.

Suchoj Su-11

Vývojová verze Su-9.

Uživatelé

Sovětský svaz Sovětský svaz

• Vojska protivzdušné obrany SSSR

894. stíhací letecký pluk, Ozernoje, Ukrajina, 1959-1979.^[2]

Specifikace (Su-9)

Technické údaje

• Posádka: 1
• Rozpětí: 8,43 m
• Délka: 16,50 m
• Výška: 4,88 m
• Nosná plocha: 34 m²
• Hmotnost prázdného stroje: 8 620 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 13 500 kg
• Pohon: 1× proudový motor Ljulka AL-7F se statickým tahem 88,29 kN

Výkony

• Maximální hmotnost: 13 500 kg
• Rychlost: 2 135 km/h ve velké výšce
• Max. rychlost: M = 1,8 ve výšce 11000 m
• Dostup: 16 760 m
• Dolet: 930 km
• Počáteční stoupavost: 136,7 m/s
• Plošné zatížení: 383 kg/m²
• Tah/Hmotnost: 0,73

Výzbroj

• 4 podkřídelní závěsníky pro rakety typu vzduch-vzduch K-5 (AA-1 'Alkali')

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchoj Su-9 na Wikimedia Commons
• (česky) Su-9 / Su-11 Fishpot
• (anglicky) Su-9@Global Aircraft
• (anglicky) Su-9@FAS