Sudoměřický potok (přítok Radějovky)
Sudoměřický potok Sudomerický potok | |
---|---|
Koryto Sudoměřického potoka v létě 2023 | |
Základní informace | |
Délka toku | 14,445 km |
Plocha povodí | 30,1 km² |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-13-02-063[1] |
Pramen | |
Radějov / Skalica 48°48′51,12″ s. š., 17°21′36,95″ v. d. 480 m n. m. | |
Ústí | |
Sudoměřice / Skalica 48°52′17,59″ s. š., 17°13′30,85″ v. d. 167 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Jihomoravský kraj), Slovensko (Trnavský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Černé moře, Dunaj, Morava, Radějovka | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sudoměřický potok je pohraniční potok v okrese Hodonín, levý přítok Radějovky resp. Baťova kanálu, potažmo Moravy. Od vlastního pramene je dlouhý asi 14 km, v kombinaci s přítokem Mandátem 17 km.
Celý tok vede podél česko-slovenské státní hranice, z větší části přesně po ní, na dolním toku se odchyluje vesměs na českou stranu. Historická moravsko-uherská hranice je tudy vedena v nezměněné podobě už od 13. století.
Průběh toku
Pramení v západních Bílých Karpatech na úbočí Tlsté hory v nadmořské výšce 450–500 metrů, teče zhruba na severozápad, nejprve po hranici mezi katastrem Radějova (Česko) a města Skalice (Slovensko). V radějovské osadě Mlýnky přijímá zprava významný přítok Mandát a ostře mění severní směr na západní až jihozápadní. Za malou vodní nádrží Mlýnky se obrací znovu na severozápad a jeho původně hluboké údolí se rozšiřuje a otevírá do Dolnomoravského úvalu. Protéká okrajem Sudoměřic a západně od nich se vlévá do Baťova kanálu (formálně Radějovka).
Přítoky
Zleva: Zlatnický potok; zprava: Mandát
Ochrana přírody
Velká většina pravého (českého) břehu Sudoměřického potoka patří do CHKO Bílé Karpaty, na slovenské straně sahá sousední CHKO Biele Karpaty jen po vodní nádrž Mlýnky/Kostolnica.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudoměřický potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“