Sue Barkerová
Sue Barker | |
---|---|
![]() | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 19. dubna 1956 (67 let) |
Místo narození | Paignton, Anglie |
Profesionál od | 1973 |
Ukončení kariéry | 1984 |
Držení rakety | pravou rukou |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 365–208 |
Tituly | 11 |
Nejvyšší umístění | 3. místo (20. březen 1977) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (1975, 1977 - pros.) |
French Open | Vítězka (1976) |
Wimbledon | semifinále (1977) |
US Open | 4. kolo (1976) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 33–38 |
Tituly | 12 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sue Barkerová (* 19. dubna 1956, Paignton, Spojené království) je bývalá britská profesionální tenistka a v současnosti sportovní komentátorka BBC. Do dějin světového tenisu se zapsala především jako vítězka Roland Garros roku 1976, kdy ve finále porazila československou tenistku Renátu Tomanovou. Roku 1977 se probojovala do finále Turnaje mistryň, ale podlehla Chris Evertové. Roku 1979 hrála finále Turnaje mistryň znovu, tentokrát však v ženské čtyřhře. Spolu s Američankou Ann Kiyomura podlehly francouzsko-nizozemskému páru Françoise Dürrová-Betty Stöveová. Krom toho Barkerová vyhrála 10 dalších turnajů WTA (Båstad 1974, Båstad 1975, Kitzbühel 1975, Adelaide 1975, Hamburg 1976, San Francisco 1977, Dallas 1977, Pittsburgh 1979, Sydney 1979, Brighton 1981).
Zajímavost
V roce 2011 po ženském finále Wimbledonu 2011 coby televizní reportérka podvakráte prováděla rozhovor s tehdejší vítězkou Petrou Kvitovou pro britskou televizi BBC.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sue Barkerová na Wikimedia Commons
- Profil na WTA
- Profil na stránkách International Tennis Federation Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Profil na stránkách Fed Cupu Archivováno 13. 11. 2013 na Wayback Machine.
- Profil na stránkách Speakers, věnovaných tv moderátorům Archivováno 18. 1. 2013 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Flickr user Steve Punter, Licence: CC BY-SA 2.0
Sue Barker, British television presenter and tennis player, presenting for BBC Sport at the parade in London to celebrate the achievements of British competitors at the 2008 Summer Olympics.