Sukně
Sukně, zastarale též suknice, je svrchní nebo spodní část oděvu, sahající od pasu dolů. V dnešní době ji nosí v Evropě a Americe převážně ženy.
Dějiny
Původ sukně sahá až do pravěku, do období, kdy oděv nebyl ještě vždy diferencován pro muže nebo ženy. Z archeologických nálezů byly rekonstruovány dívčí a ženské sukně, pletené či tkané, podobné formám pozdějším. Další vývoj sukně lze vysledovat ve starověkých říších až do třetího tisíciletí před naším letopočtem, v Egyptě jsou vyobrazeny krátké mužské sukně se sponou v pase, nazývané někdy zástěrka nebo kilt, a to jak u faraonů,[1], tak u jejich úředníků, bývaly někdy z palmového listu. Egyptské ženy nosily sukně dlouhé, z vlněné nebo bavlněné tkaniny. Také v Sumeru, Mezopotámii a v Persii nosili muži krátké sukně. Sumerská kaunakes byla z dřevěných destiček. Na Krétě a v Mykénách se dochovala vyobrazení bohyně i kněžky v dlouhé kaskádové sukni a s odhaleným poprsím z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem.
Ženské sukně se často nosily dvě, jedna spodní a jedna svrchní, větší počet sukní vyznačoval na venkově bohatou nevěstu. Zástěra byla od středověku pracovní sukní pro ženy i pro muže. U lidových krojů se zadní sukně nazývala kasanice (fěrtoch), přední zástěra šorec. [2]. Mužská sukně je součástí některých národních krojů, patří například ke skotskému oděvu.
Sukně se nosily prodloužené s vlečkou, podkasané, s vycpávkami či jinak vyztužené, krinolína či polokrinolína byla napjatá na obruči, sukně s honzíkem (turnýra). [3] Dětské sukně lze sledovat na portrétech chlapců od středověku až do 18. století.
Zatímco ve starších historických dobách převládaly dlouhé šaty, v 19. století se ujalo praktické dělení ženského oděvu na sukni a živůtek, nebo sukni s krátkým kabátkem, tato souprava byla nazvána kostým.
Ženy nosily sukni často také z hygienických důvodů kvůli menstruaci, v dnešní době její nošení již není univerzální z důvodu dostupnosti moderních hygienických potřeb. Na přelomu 19. a 20. století se objevila sukně kalhotová, zprvu ve sportu (cyklistky) a pro pracovní použití. Během 20. století se sukně rozvinuly jak svými materiály a úpravami (např. sukně skládaná či plisovaná), tak délkou (Minisukně).
Galerie
Pravěká sukně
Sumerské sukně kaunakes
Egyptský úředník
Asyrský král Aššurbanipal
Podkasaná sukně barokní, Václav Hollar
Sukně s honzíkem, 1890
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. matama.blog.cz [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-12.
- ↑ Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 544
- ↑ Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 543
Literatura
- Ludmila Kybalová, Olga Herbenová, Milena Lamarová, Obrazová encyklopedie módy. Artia Praha 1973, s. 543-554
Související články
- Kilt – tradiční pánská sukně ve Skotsku a částečně Irsku
- Minisukně
- Sarong – tradiční unisexová sukně v Jihovýchodní Asii
- Zástěra
- Fustanella – tradiční pánská sukně na Balkáně
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sukně na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo sukně ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Engraving, part of the 28 plates comprising "Livre Curieux"
The Evolution of the Skirt – an Australian short animation film. Part of an Australasian Gazette newsreel.
Mid-1880's fashion plate (scanned by C. Perrien in 2000), from which Image:Bustle.png and Image:1880s-fashions-overview.jpg were excerpted.
Autor: Hol63 Ger, Licence: CC BY-SA 4.0
Drawing of a girls skirt made of wool yarn found in a bronze age tomb in Borum Eshoj (Danmark)
Autor: Mohmmd Abd, Licence: CC BY-SA 4.0
جِدارية صَيد الأسود للمَلك أَشُورْ بَانِيبَال (668-631) ق.م، المُتحف البِريطاني.
by Husham Ahmed
Autor: Hol63 Ger, Licence: CC BY-SA 4.0
Egyptian official wearing a pleated kilt, ca. 2.250 BC