Sukno

Sukno (anglicky: broadcloth, německy: Tuch) je souhrnný pojem pro tkaniny se zplstěným povrchem dosaženým za určitých výrobních podmínek.^[1]

Způsob výroby

Tkanina se vyrábí v plátnové nebo keprové vazbě, ke tkaní se používá barevná mykaná nebo česaná příze, z jemnější, silně zkadeřené vlny nebo ze směsi vlny s polyesterem.^[1]

Zplstnatění tkaniny se dosahuje díky jejímu valchování, počesávání, postřihování, dekatování a kalandrování. Některé stupně úpravy se několikrát opakují, takže než je textilie hotová, prochází až 30 procesy.

V hotovém zboží zakrývá zplstnatěný povrch strukturu vazby tkaniny. Vzhled některých druhů sukna je podobný netkané plsti, se kterou se dá snadno zaměnit.^[2]

Použití

V minulosti se sukno nejčastěji používalo na kalhoty, sukně, saka a pláště uniforem pro armádu, policii, železničáře, lesníky a jiná povolání. Zhruba od poloviny minulého století se však pro tento účel sukno stále více nahrazuje praktičtějšími (a většinou levnějšími) druhy tkanin, takže sukno dnes nachází širší použití jen na kroje (a jejich módní aplikace) v některých regionech Bavorska a Rakouska a pro speciální technické účely (např. potahy kulečníkových stolů).^[3]

Související články

• Sukno (vazba pletenin)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sukno na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• GRAUS, František. Český obchod se suknem ve 14. a počátkem 15. století (K otázce významu středověkého obchodu). Praha: Melantrich, 1950. 128 s.