Sulfid železnatý
| Sulfid železnatý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Sulfid železnatý |
| Anglický název | Iron(II) sulfide |
| Německý název | Eisen(II)-sulfid |
| Sumární vzorec | FeS |
| Vzhled | Černá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1317-37-9 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 87,913 g/mol |
| Teplota tání | 1 193 °C |
| Hustota | 4,739 g/cm³ |
| Tvrdost | 4,5 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 62 g/100 g (18 °C) (prakticky nerozpustný) |
| Součin rozpustnosti | 6,3×10−18 |
| Součinitel tepelné vodivosti | 7,12 W·m−1.K−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Šesterečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 344,6 pm c= 587,7 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −100 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 238 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 60,29 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −100,4 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,575 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | žádné nejsou |
| Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulfid železnatý (chemický vzorec FeS) je černá krystalická látka ze skupiny sulfidů (sirníků), která se používá k přípravě sulfanu (sirovodíku).[1] V přírodě se vyskytuje jako přírodní minerál troilit a pyrhotin, který ale nemá přesně stechiometrický poměr prvků. Může také vzniknout při vaření vajec natvrdo jako šedý povlak na povrchu žloutku. Ve vodě je prakticky nerozpustný, ale za vyšší teploty dochází při kontaktu se vzdušným kyslíkem k oxidaci na trihydrát oxidu železitého a síru.
Příprava
Sulfid železnatý vzniká reakcí práškového železa a síry:[2][3]
- Fe + S → FeS
Nebo srážením vodných roztoků železnatých solí sulfidem:[3]
- FeCl2 + H2S → FeS + 2 HCl
Reakce
Sulfid železnatý reaguje se zředěnými kyselinami za uvolnění sulfanu:[3]
- FeS + 2 HCl → FeCl2 + H2S
- FeS + H2SO4 → FeSO4 + H2S
Na vlhkém vzduchu se oxiduje za vzniku oxidu železitého a síry.[3]
Struktura
Má strukturu NiAs, železnaté ionty jsou oktaedricky koordinovány šesti sulfidovými anionty. Je diamagnetický, z čehož lze odvodit, že železnatý ion má nízkospinovou elektronovou konfiguraci.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Anorganická chemie. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 2014. 1152 s. ISBN 978-0-273-74275-3. S. 736.
- ↑ H. Lux "Iron (II) Sulfide" in Handbook of Preparative Inorganic Chemistry, 2nd Ed. Edited by G. Brauer, Academic Press, 1963, NY. Vol. 1. p. 1502.
- ↑ a b c d e GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 1635 s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1335.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid železnatý na Wikimedia Commons - (anglicky) Making a Hydrogen Sulfide Generator
Média použitá na této stránce
Sulfid železnatý - FeS