Sulfid barnatý

Sulfid barnatý
(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0 Krystalová struktura sulfidu barnatého __ Ba2+     __ S2−
Obecné
Systematický název	Sulfid barnatý
Anglický název	Barium sulfide
Německý název	Bariumsulfid
Sumární vzorec	BaS
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	21109-95-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	244-214-4
PubChem	6857597
ChEBI	32590
Vlastnosti
Molární hmotnost	169,40 g/mol
Teplota tání	1 200 °C
Hustota	4,332 g/cm3 (0 °C) 4,25 g/cm3 (15 °C)
Index lomu	nD= 2,155
Rozpustnost ve vodě	2,88 g/100 g (0 °C) 4,89 g/100 g (10 °C) 7,86 g/100 g (20 °C) 10,38 g/100 g (30 °C) 14,89 g/100 g (40 °C) 27,7 g/100 g (60 °C) 49,9 g/100 g (80 °C) 60,3 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	methanol (málo) ethanol (ne)
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Hrana krystalové mřížky	a=636 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−460 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	78,2 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−456 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,291 5 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 GHS09 [1] Varování[1]
R-věty	R20/22, R31, R50
S-věty	(S2), S28, S61
NFPA 704	3 2 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid barnatý je anorganická sloučenina se vzorcem BaS. Chalkogenidy kovů alkalických zemin jsou nyní intenzivně studovány jako kandidáti na krátkovlnné emitery pro elektronické displeje.^[2] BaS se považuje za nejdůležitější syntetickou sloučeninu barya, je prekurzorem BaCO₃ a pigmentu lithoponu (ZnS/BaSO₄).^[3]

Objevení, výroba, vlastnosti

Jako první sulfid barnatý připravil Vincentius (či Vincentinus) Casciarolus (nebo Casciorolus, 1571-1624) postupem, který je dnes znám jako „karbotermická redukce“. Místo uhlíku však použil mouku:^[4]

BaSO₄ + 2 C → BaS + 2 CO₂

Látka byla díky své fosforescenci výjimečná a mnoho alchymistů a chemiků pak experimentovalo s materiálem známým jako Lapis Boloniensis (česky „boloňský kámen“) či Chrysolapis.^[5][6][7]

Andreas Sigismund Marggraf ukázal, že kalcit a sádra nejsou příliš vhodné pro výrobu boloňského kamene (na rozdíl od fluoritu), nakonec došel k závěru, že materiálem, ze kterého je boloňský kámen vyroben, je síran vápenatý.^[8]

BaSO₄ je k dispozici v podobě běžného nerostu barytu.

Sulfid barnatý taje při 1 200 °C, krystalizuje ve struktuře charakteru NaCl. Je bezbarvý, ovšem podobně jako jiné sulfidy se často vyskytuje v nečistých zbarvených formách. Nyní se vyrábí vylepšenou verzí Casciarolova postupu: místo mouky se používá koks.

Bezpečnost

BaS je jedovatý. Při kontaktu s vodou se (podobně jako u některých jiných sulfidů) uvolňuje velmi toxický plyn sulfan. Problémem může být záměna za síran barnatý, který je neškodný a podává se ve velkém množství jako rentgenová kontrastní látka. Pokud se omylem použije sulfid barnatý, způsobí to smrtelnou otravu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barium sulfide na anglické Wikipedii.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.