Sulfid měďný

Sulfid měďný
Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným

Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným

Obecné
Systematický názevSulfid měďný
Anglický názevCopper(I) sulfide
Německý názevKupfer(I)-sulfid
Sumární vzorecCu2S
Vzhledolověně šedý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS22205-45-4
PubChem62755
ChEBI51114
SMILES[Cu+].[Cu+].[S-2]
InChI1S/2Cu.S/q2*+1;-2
Číslo RTECSGL8910000
Vlastnosti
Molární hmotnost159,16 g/mol
Teplota tání~1 130 °C (~1 400 K)
Hustota0,895 g/cm3
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		slabě rozpustný v HCl, rozpustný ve vodných roztocích NH3 a KCN, rozklad v HNO3 a H2SO4
Součin rozpustnosti2,5×10−48[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid měďný je anorganická sloučenina se vzorcem Cu2S. V přírodě se vyskytuje jako minerál chalkocit (dříve nazývaný chalkosin). Jeho skutečné složení se pohybuje od Cu1,997S po Cu2,000S.[2]

Příprava a reakce

Cu2S se dá připravit zahříváním mědi v kapalné nebo plynné síře nebo v H2S.

2 Cu + S → Cu2S

Reakce u práškové mědi probíhá rychle, zatímco u granulované mědi je potřeba mnohem vyšší teplota.[3] Sulfid měďný reaguje s kyslíkem za vzniku SO2:[4]

2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2

Vzniká též jako odpadní produkt při výrobě methanu ze sirouhlíku a sirovodíku:

CS2 + 2 H2S + 8 Cu → CH4 + 4 Cu2S.

Při výrobě mědi se dvě třetiny roztaveného sulfidu měďného přemění touto reakcí na oxid, který zreaguje se zbylým sulfidem za vzniku kovové mědi:[4]

Cu2S + 2 Cu2O → 6 Cu + SO2

Struktura

Cu2S má dvě formy: při nižších teplotách existuje v monoklinické formě, která má komplexní strukturu s 96 atomy mědi v jednotkové buňce,[5] při vyšších teplotách v hexagonální formě, jež je stabilní nad 104 °C.[6]

Existuje i nestechiometrická fáze (minerál djurleit) se vzorcem Cu1,96S (ve skutečnosti se složení pohybuje v rozmezí Cu1,934S-Cu1,965S) a má monoklinickou strukturu s 248 atomy mědi a 128 atomy síry v buňce.[5] Cu2S a Cu1,96S mají podobný vzhled a je velmi nesnadné je od sebe rozlišit.[7]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(I) sulfide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://slideplayer.cz/slide/2814261/10/images/33/Sou%C4%8Diny+rozpustnosti+Z%C3%A1klady+l%C3%A9k.+chemie+Kapaliny+a+plyny+2013/2014.jpg
  2. ↑ Potter, R. W. An electrochemical investigation of the system copper-sulfur. Economic Geology. 1977, s. 1524–1542. DOI 10.2113/gsecongeo.72.8.1524. (anglicky) 
  3. ↑ Blachnik R., Müller A. The formation of Cu2S from the elements I. Copper used in form of powders. Thermochimica Acta. 2000, s. 31. DOI 10.1016/S0040-6031(00)00545-1. (anglicky) 
  4. ↑ a b Wiberg, Egon and Holleman, Arnold Frederick (2001) Inorganic Chemistry, Elsevier ISBN 0-12-352651-5
  5. ↑ a b EVANS, H. T. Djurleite (Cu1.94S) and Low Chalcocite (Cu2S): New Crystal Structure Studies. Science. 1979, s. 356–8. DOI 10.1126/science.203.4378.356. PMID 17772445. (anglicky) 
  6. ↑ Wells A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, 5th ed., Oxford Science Publications, ISBN 0-19-855370-6
  7. ↑ Evans H.T. Copper coordination in low chalcocite and djurleite and other copper-rich sulfides. American Mineralogist. 1981, s. 807–818. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce