Sulfid olovnatý
Sulfid olovnatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Sulfid olovnatý |
Anglický název | Lead(II) sulfide |
Německý název | Blei(II)-sulfid |
Sumární vzorec | PbS |
Vzhled | hnědočerný prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1314-87-0 |
PubChem | 14819 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 239,30 g/mol |
Teplota tání | 1 114 °C |
Teplota varu | 1 390 °C |
Hustota | 7,58 g/cm³ (20 °C) |
Index lomu | nD= 3,921 (20 °C) |
Tvrdost | 2,5–2,75 |
Rozpustnost ve vodě | 0,000 086 g/100 g |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | koncentrované silné kyseliny |
Součin rozpustnosti | 2,51×10−27 |
Relativní permitivita εr | 17,9 (15 °C) |
Měrný elektrický odpor | −3,2 Ώm |
Struktura | |
Krystalová struktura | kubická plošně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | a=592,3 až 593,6 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −94,37 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 91,2 J K−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −92,74 kJ/mol |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R61, R20/22, R33, R62, R50/53 |
S-věty | S53, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sulfid olovnatý (chemický vzorec PbS) je hnědočerná práškovitá látka, nerozpustná ve vodě, rozpustná pouze v roztocích silných koncentrovaných kyselin. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu galenitu, který patří k významným rudám olova.
Reakce a využití
Pražením lze sulfid olovnatý převést na oxid olovnatý PbO a oxid siřičitý SO2 a následně redukcí uhlíkem (koksem) se získá olovo, čehož se právě využívá při výrobě olova z galenitu.
- 2 PbS + 3 O2 → 2 PbO + 2 SO2
- PbO + C → Pb + CO
Sulfid olovnatý lze připravit srážením rozpustných solí olovnatých roztokem alkalického sulfidu nebo sulfanem, působením sulfanu na olovo nebo přímo slučováním olova se sírou za vyšší teploty.
- Pb2+ + Na2S → PbS + 2 Na+ nebo Pb2+ + H2S → PbS + 2 H+
- Pb + H2S → PbS + H2
- Pb + S → PbS
- Pb + H2S → PbS + H2
Velmi dlouho se využíval sulfid olovnatý jako černý pigment, ale nyní se využívá nejvíce pro své polovodičové vlastnosti. Využívá se na detekci prvků v různých infračervených detektorech.
Toxicita
Olovnaté sloučeniny jsou pro organismy normálně vysoce toxické, ovšem sulfid olovnatý je díky extrémně nízké rozpustnosti ve vodě a poměrně vysoké netečnosti vůči kyselinám netoxická sloučenina olova. Nebezpečným se stává po reakci s koncentrovanou kyselinou dusičnou, při reakci totiž vzniká rozpustný dusičnan olovnatý Pb(NO3)2 a navíc vysoce toxický sulfan H2S.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead(II) sulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Lead(II) sulfide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid olovnatý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Sulfid olovnatý - PbS