Sulfid stříbrný
| Sulfid stříbrný | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Sulfid stříbrný |
| Anglický název | Silver sulfide |
| Německý název | Silbersulfid |
| Sumární vzorec | Ag2S |
| Vzhled | ocelově šedý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 21548-73-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 247,802 g/mol |
| Teplota tání | 845 °C (α) 825 °C (β) |
| Teplota změny krystalové modifikace | 175 °C (α → β) |
| Hustota | 7,326 g/cm³ (α) 7,317 g/cm³ (β) |
| Tvrdost | 2–2,5 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | silné kyseliny |
| Součin rozpustnosti | 6,31×10−50 |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,27×10−6 cm3g−1 (α) −3,27×10−6 cm3g−1 (α) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná (α) krychlová (β) |
| Hrana krystalové mřížky | modifikace α a= 423 pm b= 693 pm c= 786 pm β= 99°35´ modifikace β a= 487 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −32,59 kJ/mol (α) −29,41 kJ/mol (β) |
| Entalpie tání ΔHt | 56,5 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 144,0 JK−1mol−1 (α) 150,6 JK−1mol−1 (β) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −40,67 kJ/mol (α) −39,46 kJ/mol (β) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,308 8 JK−1g−1 (α) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | S24/25 |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulfid stříbrný (chemický vzorec Ag2S) je černá látka, nerozpustná ve vodě. Rozpouští se v silných kyselinách za vzniku stříbrných solí a uvolňuje se sirovodík. Tato látka se postupně vytváří na všech stříbrných předmětech a způsobuje jejich typické šednutí a ztrátu lesku.
Krystalické modifikace
Tato sloučenina krystaluje ve dvou modifikacích – modifikace α je jednoklonná (monoklinická) a modifikace β je krychlová (kubická). Obě modifikace se vyskytují běžně i v přírodě v podobě minerálů, modifikace α jako minerál akantit a modifikace β jako minerál argentit. Modifikace β je stabilnější a při teplotě 175 °C na ni modifikace α přechází.
Příprava
Jelikož je sulfid opravdu extrémně nerozpustný a sráží se přednostně před jinými "více" rozpustnými látkami, tak ho lze jednoduše připravit srážením roztoku stříbrné soli roztokem alkalického sulfidu nebo sirovodíkem:
- 2 Ag+ + S2− → Ag2S↓
Další jednoduchou cestou je reakce stříbra se sirovodíkem, kdy na povrchu stříbra vzniká intenzivně černý povrch sulfidu:
- 2 Ag + H2S → Ag2S + H2
Poslední z jednoduchých cest je přímá syntéza prvků, tedy síry a stříbra:
- 2 Ag + S → Ag2S
Reakce
Jediné 2 běžně rozpustné sloučeniny stříbra jsou fluorid stříbrný AgF a dusičnan stříbrný AgNO3. Proto pro převedení sulfidu stříbrného do roztoku je potřeba připravit jednu z těchto látek. Výhodnější je příprava běžnějšího dusičnanu. Při reakci ale vzniká sirovodík a je potřeba proto být v dobře větrané místnosti:
- Ag2S + 2 HNO3 → 2 AgNO3 + H2S
Odkazy
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid stříbrný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Sulfid stříbrný - Ag2S