Sulkovecká vrchovina
| Jedlovská plošina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | Horní les (772 m) |
| Rozloha | 69,7 km² |
| Nadřazená jednotka | Nedvědická vrchovina |
| Sousední jednotky | Pohledeckoskalská vrchovina, Jedlovská plošina, Vírská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | migmatit, rula, svor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulkovecká vrchovina je geomorfologický okrsek tvořící součást Nedvědické vrchoviny, v jejíž severovýchodní části se nachází. Povrch vrchoviny je převážně tvořen táhlými hřbety mezi hlubokými údolími levých přítoků Svratky.[1] Je složena především z rul, svorů a migmatitů (zejména věstínským komplexem a svrateckým krystalionikem). Značně členitý povrch vrchoviny pochází z jeho rozřezání hlubokými údolími Svratky jejích přítoků. Nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině se nachází na Svratce u Víru. Byla v něm postavena Vírská údolní nádrž. Na hřbetech vrchoviny se vyskytují kryogenní tvary. Jejím nejvyšším bodem je Horní les (772 m). Význačným bodem je Ostražka (679,6 m). Oblast je zalesněna rozptýleně. Lesy jsou převážně tvořeny smrkovými monokulturami, místy s příměsí buku a jedle. Od jihu přirozené rozšíření dubu zasahuje až nad Vírskou přehradu. Zbytkové bory zůstávají na skalních ostrožích. Polokulturní louky a pastviny, na nichž je přítomna rozptýlená dřevinná vegetace bříz, jeřábů ptačích, lísek aj.) zpravidla převládají na zemědělské půdě nad poli.[2]
Reference
- ↑ BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Nedvědická vrchovina, s. 86.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Sulkovecká vrchovina, s. 428.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“