Sultán
Sultán je panovnický titul používaný v muslimských zemích.
V arabštině to bylo původně abstraktní podstatné jméno s významem vládnutí, panovnická moc. Postupně se stalo obecným označením pro vládní hodnostáře, ministry či panovníky, až od 12. století se stalo panovnickým titulem, ekvivalentem evropského krále. Seldžukové v 11. století význam tohoto titulu opět posunuli. Nyní měl označovat svrchovaného panovníka celého islámského světa – tedy pozici, o kterou Seldžukové a později osmanští Turci trvale usilovali. Stalo se tak ekvivalentem perského titulu pádišáh (který osmanští sultání rovněž používali) a evropského císaře.
Sultán se někdy zaměňuje s titulem chalífa, což však není přesné. Chalífa byl později pouze titul nejvyšší náboženské autority v islámu, tedy ne světský panovník. (Po smrti proroka Muhammada se vládce všech věřících označoval chalífa, což znamená následovník, v tomto případě právě proroka Muhammada. Chalífa byl náboženský i politický hodnostář).
Se zánikem chalífátu došlo k rozdělení funkcí. V Osmanské říši si však od 16. století sultán nárokoval i titul chalífa, čímž oba pojmy fakticky splynuly.
Během procesu jmenování nového sultána byl užívaný tradiční Osmanův meč (Osman'ın Kılıcı).
Sultanát
Sultanát je státní útvar s monarchistickým zřízením, kterému vládne sultán. Sultanát je ekvivalentem evropského císařství. Sultanáty vznikaly od středověku, v současné době existují dva samostatné sultanáty – Brunej a Omán a další v rámci Malajské federace (Johor, Kelantan, Kedah, Pahang, Perak, Selangor a Terengganu).
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu sultán na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sultán v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Royal Crown of Savoy
Delle tre versioni del ritratto di Solimano, ricordate dalle fonti come «di mano di Tiziano», ne sono giunte fino a noi solo due, iconograficamente diverse tra loro, ma entrambe riferibili alla bottega di Tiziano, piuttosto che alla sua mano. Ciò che per altro non vorrebbe dir nulla, perché molte opere di bottega venivano licenziate come autografe. Il primo ritratto di Solimano di stile tizianesco proviene dalla collezione dell’arciduca Ferdinando II d’Austria ed è registrato nell’inventario del castello di Ruhelust, nel 1596. Il quadro è stato esposto alla Mostra di Vienna nel 2007 come copia da Tiziano (Kunsthistorisches Museum, Gemäldegalerie, Inv.-Nr. 24291).