Sumečkovití
 Sumečkovití | |
|---|---|
 Sumeček americký, s nímž se lze setkat i v české přírodě | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | sumci (Siluriformes) |
| Čeleď | sumečkovití (Ictaluridae) |
| Rody[1] | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sumečkovití (Ictaluridae, dříve často též Ameiuridae) jsou sladkovodní čeledí ryb z řádu sumci rozšířenou endemicky v Severní Americe. Pro její zástupce, tak jako pro řadu dalších sumců, je charakteristické tělo kryté lysou kůží, přítomnost tukové ploutvičky na hřbetě, čtyři páry vousů kolem širokých úst a pevné paprsky na předním okraji hřbetní a prsních ploutví. Na rozdíl od většiny ostatních sumců postrádají zuby na patře. Některé druhy rodu Noturus jsou drobné, dosahují délky pouze cca 5 cm, naopak velikosti až přes 1,5 m dorůstají vzrostlí jedinci druhů sumeček velký (Ictalurus furcatus) a sumeček plochohlavý (Pylodictis olivaris). Tři rody (Prietella, Satan a Trogloglanis) zahrnují zástupce žijící v podzemních vodách s nápadnými adaptacemi na toto prostředí jako jsou zakrnělé oči, ztráta pigmentace, nedokonalá osifikace kostry nebo zmenšený plovací měchýř.[2][3][4] Samci sumečkovitých typicky připravují krytá místa k výtěru (jeskyně, prohlubně, sleť rostlin, podmleté břehy apod.) a střeží snůšku a mladé.[4][5] V potravě sumečkovitých převažuje spíše živočišná složka, někteří se zamlada živí všežravě.[4][6]
- Příklady zástupců sumečkovitých
Mladý jedinec sumečka tečkovaného (Ictalurus punctatus)
Vzrostlí jedinci sumečka tečkovaného
Noturus pulčí (Noturus gyrinus)
V dnešní fauně je zastoupeno 51 druhů sumečkovitých ryb řazených do 7 rodů, z nichž nejpočetnější je rod noturus (Noturus) s asi 29 druhy. Vyskytují se od jihu Kanady přes území USA a Mexika až na sever Guatemaly a do Belize. Obývají rozmanitá vodní prostředí od největších vodních toků Severní Ameriky po horské bystřiny nebo podzemní vody.[2][3] Sumeček americký (Ameiurus nebulosus) byl vysazen již koncem 19. století i v českých vodách a lze se s ním setkat v řadě evropských zemí.[7]
.jpg)
Sumečkovití mají v Severní Americe bohatý fosilní záznam, nejstarší vymřelé druhy rodů Ictalurus a Ameiurus jsou doloženy již z pozdního eocénu. Za nejstaršího zástupce čeledi byl dlouhou dobu považován fosilní rod Astephus známý již od paleocénu, podle podrobné analýzy morfologických dat však tento vymřelý sumec mezi sumečkovité pravděpodobně nepatří (ani není jejich sesterskou skupinou).[2]
Zvláště velké druhy sumečkovitých (např. sumeček velký, s. tečkovaný nebo s. plochohlavý) mají hospodářský význam, patří mezi ryby vyhledávané sportovními rybáři.[6] Některé z nich (obzvlášť sumeček velký) byly vysazeny na lokalitách mimo jejich původní areál, kde se mohou chovat jako invazní druhy.[8] Introdukovaný sumeček americký v České republice nevytváří příliš početné populace a přes chutné maso má spíše okrajový význam.[4][7]
Odkazy
Reference
- ↑ HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů. V., Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 4.. Praha: Národní muzeum Dostupné online. ISBN 80-7036-174-3.
- ↑ a b c ARCE-H., Mariangeles; LUNDBERG, John G,; O'LEARY, Maureen A. Phylogeny of the North American catfish family Ictaluridae (Teleostei: Siluriformes) combining morphology, genes and fossils. Cladistics. 2016-11-04, roč. 33, čís. 4, s. 406–428. Dostupné online [cit. 2023-01-15].
- ↑ a b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. Fifth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 235, 236.
- ↑ a b c d HANEL, Lubomír. Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí. 1. vyd. Praha: Albatros, 1998. 150 s. (Svět zvířat; sv. VIII). ISBN 80-00-00599-9, ISBN 978-80-00-00599-7. OCLC 40090835 S. 78–80.
- ↑ MOYLE, Peter B. Fishes : an introduction to ichthyology. 5th ed. vyd. Upper Saddle River, NJ: Pearson Prentice Hall xvi, 726 pages s. Dostupné online. ISBN 0-13-100847-1, ISBN 978-0-13-100847-2. OCLC 52386194 Kapitola 18.5 Siluriformes.
- ↑ a b GRAHAM, Kim. A Review of the Biology and Management of Blue Catfish. American Fisheries Society Symposium. 1999, roč. 24, s. 37–49. Dostupné online.
- ↑ a b HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2005. 447 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86327-49-3, ISBN 978-80-86327-49-5. OCLC 85543621 S. 292–294.
- ↑ SCHMITT, Joseph D.; PEOPLES, Brandon K.; BUNCH, Aaron J. Modeling the predation dynamics of invasive blue catfish (Ictalurus furcatus) in Chesapeake Bay. Fishery Bulletin. 2019-09-19, roč. 117, čís. 4, s. 277–290. Dostupné online [cit. 2023-01-13]. DOI 10.7755/FB.117.4.1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sumečkovití na Wikimedia Commons 
Taxon Ictaluridae ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Native Fish of Indiana
Autor: Apokryltaros, Licence: CC BY-SA 4.0
Illustration of the widemout blindcat, Satan Eurystomus
Sarah Huck, fish technician, holds a flathead catfish captured during sampling on the Wabash River – photo by Tim Edison, INHS
.jpg)
Autor: Smithsonian Environmental Research Center, Licence: CC BY 2.0
Tadpole Madtom. Zekiah Swamp Run, Charles County, MD - 10/03/20. Photo by Robert Aguilar, Smithsonian Environmental Research Center.
Autor: Ryan Somma, Licence: CC BY-SA 2.0
Ictalurus punctatus. Taken at the Virginia Living Museum.