Sunita Williamsová

Sunita Lyn Williamsová
Astronautka NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození19. září 1965 (58 let)
Místo narozeníEuclid, Ohio, USA
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnostkomandér (2003)
Čas ve vesmíru321 dní 17 hodin 16 minut
Kosmonaut od6. června 1998
MiseExpedice 14/15
(STS-116/ISS/STS-117)
Expedice 32/33
(Sojuz TMA-05M/ISS)
Znaky misíEmblém mise STS-116 Emblém Expedice 14 Emblém Expedice 15 Emblém mise STS-117 Emblém Expedice 32 Emblém Expedice 33
Kosmonaut dodosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sunita Lyn Williamsová (* 19. září 1965 Euclid, Ohio, USA) byla původně vojenská pilotka, od června 1998 je americká astronautka, 451. člověk ve vesmíru. Má za sebou půlroční kosmický let (od prosince 2006 do června 2007) na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako členka Expedice 14 a navazující Expedice 15. V červenci 2012 odletěla na stanici znovu, tentokrát jako členka Expedice 32 a 33. V současnosti se připracuje na misi Boeing Crew Flight Test, první let nové kosmické lodi Starliner s posádkou – i tentokrát by měla navštívit ISS.

Mládí a vzdělání

Williamsová se narodila v Euclidu v Ohiu, po svých rodičích má indické a slovinské kořeny. Dětství a mládí prožila v Needhamu ve státě Massachusetts.

Po maturitě na Needham High School v roce 1983 získala o 4 roky později bakalářský titul ve fyzikálních vědách na Námořní akademii USA (United States Naval Academy) a v roce 1995 také titul magisterský v oboru inženýrského managementu na Floridském technologickém institutu.[1]

Vojenská kariéra

Od května 1987 sloužila ve vojenském námořnictvu, zprvu na Velitelství námořního pobřežního systému (Naval Coastal System Command), kde prošla potápěčským výcvikem, a později na Velitelství námořního leteckého výcviku (Naval Air Training Command), kde se v červenci 1989 stala námořním letcem.[2][1]

Jako členka 8. letky bojové podpory vrtulníků (HC-8) v Norfolku ve Virginii absolvovala zahraniční mise ve Středozemním moři, Rudém moři a Perském zálivu v rámci operací Desert Shield a Provide Comfort. V září 1992 byla velícím důstojníkem jednotky H-46 vyslané do Miami na Floridě na pomoc při hurikánu Andrew na palubě USS Sylvania. V roce 1993 absolvovala výcvik ve Škole testovacích pilotů amerického námořnictva (U.S. Naval Test Pilot School) a poté létala zkušební lety na řadě letounů, byla také leteckou instruktorkou. Má nalétáno více než 3 000 hodin ve více než 30 typech letadel.[1]

V době výběru mezi astronauty sloužila na letadlové lodi USS Saipan jako letecký manipulant a asistentka šéfa letectva.[1]

Kariéra v NASA

V červnu 1998 byla v 17. náboru vybrána mezi astronauty NASA. Zahájila roční kosmonautický výcvik a v srpnu 1999 získala kvalifikaci „letový specialista“. Během letu Expedice 1 na ISS působila v Moskvě jako představitelka NASA u Roskosmosu. Po návratu do Houstonu se věnovala práci v oddělení vyvíjejícím pro ISS robotické manipulátory.[2]

1. kosmický let – STS 116/117 na ISS

Williamsová při svém maratónském běhu na ISS 16. dubna 2007

V listopadu 2002 byla zařazena do záložní posádky Expedice 10. Po havárii Columbie bylo složení posádek měněno, nakonec byla v prosinci 2003 určena do Expedice 12 jako vědecký pracovník. Po dalším odložení letů raketoplánu byla Expedice 12 omezena na dva členy a Williamsová z ní vypadla. Nakonec byla v květnu 2006 zařazena do Expedice 14.[2]

Do vesmíru odstartovala 10. prosince 2006 na palubě raketoplánu Discovery (let STS-116). Na stanici ISS vystřídala Thomase Reitera, aby se připojila k členům Expedice 14 (Michael López-Alegría a Michail Ťurin), pracujícím na stanici už od září téhož roku.

V průběhu letu provedla čtyři výstupy do otevřeného vesmíru o celkové délce 29 hodin 17 minut. Stala se také prvním člověkem, který ve vesmíru absolvoval maratónský běh, když trasu dlouhou přes 42 kilometrů zvládla 16. dubna 2007 uvnitř stanice na běžeckém pásu v čase 4 hodin, 24 minut a 10 sekund. Williamsová přitom byla uvedena na startovní listině souběžně konaného Bostonského maratonu 2007, na který se kvalifikovala v lednu 2006 výkonem 3 hodiny 29 hodin a 57 minut dosaženým na maratonu v Houstonu. Na počest Expedice 14 obdržela v Bostonu od organizátorů startovní číslo 14000 a na Zemi s ní – kromě 24 tisíc dalších účastníků – běžely také její sestra Dina Pandya a kolegyně, astronautka Karen Nybergová.[3][4]

V dubnu 2007 Lopeze-Alegriu a Ťurina v posádce ISS vystřídali Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov, čímž byla zahájena Expedice 15. Williamsová zůstala na stanici do června 2007, kdy ji odvezl raketoplán Atlantis v letu STS-117.[5]

2. kosmický let – Sojuz TMA-05M na ISS

Williamsová v únoru 2008 přešla mezi astronauty-manažery a byla jmenována zástupkyní vedoucího oddílu astronautů (Astronaut Office) NASA. V červnu 2008 se vrátila mezi aktivní astronauty.[2]

Roku 2009 zahájila přípravu k letu jako členka zálohy pro Expedici 30 (start v listopadu 2011) a hlavní posádky Expedice 32 se startem v květnu 2012.[6] Podruhé se tak na stanici ISS vypravila v Sojuzu TMA-05M 15. července 2012 společně s Jurijem Malenčenkem a Akihoko Hošidem.[7] O dva dny později se připojili k posádce ISS. Na ISS pracovala čtyři měsíce, od poloviny září jako velitelka Expedice 33. Mezi koncem září a začátkem listopadu uskutečnila další 3 výstupy do volného prostoru o délce celkem 21 hodin a 23 minut (s předchozími 4 výstupy celkem 50 hodin a 40 minut, přičemž se již svým šestým výstupem 5. září 2012 stala držitelkou rekordní kumulativní délky výstupů do vesmíru mezi kosmonautkami a astronautkami; o rekord ji až 30. března 2017 připravila svým osmým výstupem Peggy Whitsonová).

Williamsová s Malenčenkem a Hošidem se v Sojuzu TMA-05M odpojili od stanice 18. listopadu 2012 v 22:26:03 UTC a druhý den v 01:53:30 UTC přistáli v kazašské stepi severovýchodně od Arkalyku, let Sojuzu trval 126 dní, 23 hodin, 13 minut a 27 sekund.[8]

Připravovaný 3. kosmický let – Boeing Crew Flight Test

NASA v červenci 2015 oznámila zařazení Williamsové mezi první astronauty pro americké komerční kosmické lety. Zapojila se proto do přípravy k letům v lodích společností Boeing (Starliner) a SpaceX (Crew Dragon) a v srpnu 2018 byla zařazena na první let Starlineru k Mezinárodní vesmírné stanici, označovaný CTS-1. V dalších letech došlo z různých důvodů k přesunům členů posádek pro úvodní lety[9][10][11][12] a NASA poté 18. dubna 2022 uvedla, že ještě není definitivně rozhodnuto, kdo z kádru astronautů vybraných pro Starliner poletí na testovací let s posádkou a kdo na první operační let Starlineru.[13] Už 16. června ale 2022 agentura potvrdila,[14][15] že při testovacím letu Boeing Crew Flight Test (Boe-CFT) bude na palubě Starlineru velitel mise Barry Wilmore a právě Sunita Williamsová, která se tak stane první ženou v historii zapojenou do prvního letu zcela nového typu lodi.

Let se měl podle původních plánů uskutečnit v roce 2020. Po odkladech vyvolaných částečným neúspěchem předchozího nepilotovaného letu Boeing Orbital Flight Test v prosinci 2019 a dalšímu zpoždění kvůli technickým problémům před startem dodatečné bezpilotní mise Boeing Orbital Flight Test 2 v květnu 2022 byl první předběžný odhad termínu startu Bow-CFT byl zveřejněn počátkem července 2022[16] – počítal se startem 8. prosince 2022 a pobytem posádky na stanici mezi 9. a 14 prosincem s tím, že definitivní schválení termínu se odehraje po dokončení analýzy dat z předchozího testu OFT-2. Už o dva měsíce později ale přišel odklad nejdříve v únor 2023[17] kvůli vyřešení několika problémů zjištěných při testu OFT-2. V listopadu 2022 byl oznámen další odklad na duben 2023 a prodloužení letu zhruba na dva týdny[18] a další odklad v březnu 2023 odsunul start nejdříve na léto 2023.[19] Termín byl koncem téhož měsíce upřesněn na 21. července 2023,[20] ale už 1. června byl kvůli nepřipravenosti lodi odložen na neurčito[21] s tím, že je stále možné uskutečnit misi CFT v roce 2023.

Osobní život

Je provdána za Michaela J. Williamse, federálního policistu v Texasu, s nímž bydlí na předměstí Houstonu.

Vyznává hinduismus. Na svůj první let v roce 2006 si na ISS vzala výtisk Bhagavadgíty, jedné z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Při druhém letu v roce 2012 s sebou měla kopii Upanišad, staroindických nábožensko-filozofických literárních děl, a poslala zpět na Zemi přání ke slavnosti Díválí.[22] Po svém prvním letu také navštívila ášram Sabarmati a vesnici svých předků Jhulasan v západoindickém svazovém státě Gudžarát. Při té příležitosti jako historicky první osoba indického původu, která ale nebyla indickým občanem, obdržela od Světové gudžarátské společnosti cenu pojmenovanou po Sardáru Vallabhbhái Patelovi, jednom ze zakladatelů samostatné Indické republiky.[23] Několikrát navštívila také Slovinsko.[24]

Výbor veřejných škol města Needhamu, v němž Williamsová vyrůstala, schválil v červnu 2017 záměr pojmenovat po ní novou základní školu ve městě.[25][26][27]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunita Williams na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Astronaut Biography - Sunita L. Williams. nasa.gov/astronauts/biographies [online]. NASA, 2022-12 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  2. a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-10-05 [cit. 2009-12-14]. Kapitola Sunita «Suni» Lyn Williams. Dostupné online. (rusky) 
  3. JSC, Jerry Wright :. NASA - Race From Space Coincides with Race on Earth. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-10. (anglicky) 
  4. Astronaut to run Boston Marathon — in space. NBC News [online]. 2007-03-30 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2007-04-21 [cit. 2009-04-27]. Kapitola Expedice 14. Dostupné online. 
  6. Sunita L. Williams [online]. NASA, rev. 2009-12 [cit. 2009-12-14]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie NASA
  7. Ruská raketa Sojuz odstartovala. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-07-15 [cit. 2012-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-18. 
  8. RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-32/33 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. (rusky) 
  9. HEINEY, Anna. NASA Assigns First Crews to Fly Commercial Spacecraft. NASA [online]. 2018-08-03 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  10. GRANATH, Bob. NASA Announces Updated Crew Assignment for Boeing Flight Test. NASA [online]. 2019-01-22 [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-16. 
  11. HERRIDGE, Linda. NASA, Boeing Extend Crew Flight Test, Update Target Launch Dates. NASA [online]. 2019-03-22 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  12. POTTER, Sean. NASA Announces Astronaut Changes for Upcoming Commercial Crew Missions. NASA [online]. 2021-10-06 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  13. CLARK, Stephen. Starliner astronauts eager to see results from crew capsule test flight – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. POTTER, Sean. NASA Updates Astronaut Assignments for Boeing Starliner Test Flight. NASA [online]. 2022-06-16 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  15. NASA Updates Astronaut Assignments for Boeing Starliner Test Flight – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BERGER, Eric. Yes, Boeing’s Starliner spacecraft really could fly astronauts this year. Ars Technica [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. WALL, Mike. Boeing Starliner's 1st astronaut flight for NASA delayed to February 2023. Space.com [online]. 2022-08-25 [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. NASA Updates Commercial Crew Flight Manifest to Space Station – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ROULETTE, Joey. NASA delays Boeing Starliner's debut crewed voyage. Reuters. 2023-03-23. Dostupné online [cit. 2023-03-24]. (anglicky) 
  20. WALL, Mike. Boeing delays 1st Starliner astronaut mission again, targets July 21 liftoff. Space.com [online]. 2023-03-29 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. NASA, Boeing Adjust Starliner Crew Flight Test Date – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Sunita Williams sends out Diwali greetings from space. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. Sunita gets Vishwa pratibha award. Express India [online]. 2006-09-22 [cit. 2023-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-22. 
  24. One of the most notable female astronauts of all time is partly of Slovenian descent. rtvslo.si [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (slovinsky) 
  25. Massachusetts school to be named after NASA astronaut Sunita Williams. NBC News [online]. 2017-06-26 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Contact Information - Sunita L. Williams Elementary (01990035). profiles.doe.mass.edu [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  27. Sunita L. Williams Elementary. usnews.com [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ISS Expedition 33 Patch.svg
The Expedition 33 patch depicts the International Space Station (ISS) orbiting around the Earth, and into the future. The national flags of Japan, Russia, and the United States of America represent the crew of Expedition 33, which consists of six astronauts and cosmonauts from Japan, Russia and the United States. The five white stars represent the partners participating in the ISS Program – Canada, European countries, Japan, Russia and the United States. Expedition 33 will continue the work of the previous thirty-two expedition crews on board the multi-national laboratory in areas such as biology and biotechnology, earth and space science, educational activities, human research, physical and material sciences, and technology development and demonstration.
ISS Expedition 14 Patch.svg
This emblem embodies the past, present, and future of human space exploration. The Roman numeral XIV suspended above the Earth against the black background of space symbolizes the fourteenth expeditionary mission to the International Space Station (ISS), or Международная Космическая Станция. Elements of this symbol merge into a unified trajectory destined for the moon, Mars, and beyond, much as science and operations aboard the ISS today will pave the way for future missions to our celestial neighbors. The five stars honor the astronauts and cosmonauts of missions Apollo 1, Soyuz 1, Soyuz 11, Challenger, and Columbia, who gave their lives in the pursuit of knowledge and discovery.
ISS Expedition 15 Patch.svg
The operational teamwork between human space flight controllers and the on-orbit crew take center stage in this emblem. Against a backdrop familiar to all flight controllers, past and present, independent of any nationality, the fifteenth expedition to the ISS is represented in Roman numeral form as part of the ground track traces emblazoned on the Mercator projection of the home planet Earth. The ISS, shown in its fully operational, assembly complete configuration, unfurls and then reunites the flags of this Russian and American crew in a show of our continuing international cooperation. Golden spheres placed strategically on the ground track near the flight control centers of the United States and Russia serve to symbolize both the joint efforts from each nation's team of flight controllers and the shuttle and Soyuz crew vehicles in their chase orbit as they rendezvous with the ISS. A rising sun provides a classic touch to the emblem signifying the perpetual nature of manned space flight operations and their origin in these two space-faring nations.
STS-117 patch new2.svg
The STS-117 crew patch symbolizes the continued construction of the International Space Station (ISS) and our ongoing human presence in space. The ISS is shown orbiting high above the Earth. Gold is used to highlight the portion of the ISS that will be installed by the STS-117 crew. It consists of the second starboard truss section, S3/S4, and a set of solar arrays. The names of the STS-117 crew are located above and below the orbiting outpost. The two gold astronaut office symbols, emanating from the '117' at the bottom of the patch represent the concerted efforts of the shuttle and station programs toward the completion of the station. The orbiter and unfurled banner of red, white and blue represent our Nation's renewed patriotism as we continue to explore the universe.
ISS-14 Williams Marathon.jpg
Astronaut Sunita Williams, Expedition 14 flight engineer, circled Earth almost three times as she participated in the Boston Marathon from space. She is seen here with her feet off the station treadmill on which she ultimately ran about six miles per hour while flying more than five miles each second
STS-116 emblem.svg
Insignia for NASA's STS-116 mission.
ISS Expedition 32 Patch.svg
This patch represents the 32nd expedition to the International Space Station (ISS) and the significance of the science being conducted there for current and future generations. The arch shape of the patch symbolizes the "doorway" to future space exploration possibilities. The ISS, an orbiting laboratory above the Earth, provides a unique perspective for Earth observation and monitoring. The flame depicts the pursuit of knowledge and highlights the importance of education as the key to future human space flight. The astronaut symbol circles the Earth, acknowledging the work of all astronauts, past, present, and future. The names of each crew member located on the border of the patch are written to honor the various cultures and languages on the mission. The three flags also depict the home countries of the Expedition 32 crew members and signify the collaborative ISS partnership of 15 countries working as one.