Suržyk

Používání suržyku v ukrajinských regionech. Data: Kyjiv International Institute of Sociology (2003)[1]
Západ 2,5 %, střed 14,6 %, středovýchod 21,7 %, východ 9,6 %, jih 12,4 %

Suržyk (ukrajinsky, rusky a v suržyku суржик) je smíšený jazyk vzniklý na základě ukrajinštiny (substrát) a ruštiny (superstrát).[2] Gramatika a výslovnost jsou převážně ukrajinské, v lexiku však převažuje ruština. Původní význam výrazu suržyk je „mouka či pečivo ze směsi různých druhů obilí“.

V 18. století byla carským Ruskem získána oblast tzv. Divokých polí a z Ruska na území dnešní Ukrajiny začala migrace obyvatel. Ti si s sebou přivezli mnoho vlastních věcí, včetně ruského jazyka. Ruština se používala ve vojenské i civilní správě a mezi vědci vedle němčiny. V ruštině se také zpečeťovaly obchody, ruština se používala i na kulturní scéně a to vše vedlo k postupné rusifikaci místního obyvatelstva.[3] S rusifikační politikou Sovětského svazu ve 20. století užívání jazyků ostatních sovětských národů postupně klesalo, zvláště ve 30. letech a okolo roku 1980; podmínky byly nastaveny tak, aby pro obyvatele bylo výhodnější užívání ruštiny, jejíž osvojení však nebylo samozřejmé. Proto se také suržyk v jednotlivých regionech liší. Užíván je především v severovýchodní části Ukrajiny (Slobodská Ukrajina, Donbas, Dnipro), ale také v přilehlé části Ruska (okolí Starodubu, Kurska, Rostova, Kubáň) a jeho prvky lze najít i na západní Ukrajině.

Jelikož vznik suržyku nebyl pro oficiální místa vítaným jevem, nebyl ani vědecky zkoumán. To se změnilo teprve rozpadem SSSR a vznikem nezávislé Ukrajiny.

Odkazy

Reference

  1. Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji).
  2. Suržyk aneb O možnosti zániku jednoho jazyka – iLiteratura.cz. iLiteratura [online]. 2012-03-21 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  3. MELNYK, Svitlana. Contested Tongues: Language Politics and Cultural Correction in Ukraine. Laada Bilaniuk (2005). Ithaca, NY: Cornell University Press, 2005. xiv, 230pp. ISBN 0801472792.. Sociolinguistic Studies. 2007-06-26, roč. 1, čís. 2, s. 337–339. Dostupné také na: [1]. ISSN 1750-8657. doi:10.1558/sols.v1i2.337. 

Literatura

  • MASENKO, Larysa Terentìjivna. Suržyk: mìž movoju ì jazykom. Druhe vydannja, zì zmìnamy ì dopovnennjamy. Kyjiv: Vydavnyčyj dìm Kyjevo-Mohyljans‘ka akademìja, 2019. 229 s. ISBN 978-966-518-759-2.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu suržyk na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

SurzhykUseRu.PNG
Autor: User:Russianname (Russianname), Licence: CC BY 2.5
The Usage of the Surzhyk, a map with the Russian legenda