Surjekce

Zobrazení na (surjektivní zobrazení, surjekce), je typ zobrazení mezi množinami, které zobrazuje výchozí množinu na celou cílovou množinu. Každý prvek cílové množiny má tedy alespoň jeden vzor. Tudíž obor hodnot je celá cílová množina.

Zobrazení ${\displaystyle f\colon X\rightarrow Y}$ nazýváme surjektivní, jestliže se na každý prvek množiny ${\displaystyle Y}$ zobrazí alespoň jeden prvek množiny ${\displaystyle X}$:

${\displaystyle \forall y\in Y:\exists x\in X:f(x)=y}$

nebo ekvivalentně:

${\displaystyle Y=\{f(x)|x\in X\}}$.

Počet možných surjekcí pro ${\displaystyle p=|X|}$, ${\displaystyle q=|Y|}$ se vypočte jako:

${\displaystyle q^{p}-{\begin{pmatrix}q\\q-1\end{pmatrix}}(q-1)^{p}+{\begin{pmatrix}q\\q-2\end{pmatrix}}(q-2)^{p}-...+(-1)^{q-1}{\begin{pmatrix}q\\1\end{pmatrix}}1^{p}=\sum _{i=0}^{q-1}(-1)^{i}{\begin{pmatrix}q\\q-i\end{pmatrix}}(q-i)^{p}}$,

přičemž ${\displaystyle p\geq q}$.

Tabulka pro počet surjekcí:

Pro odlišení od obecného zobrazení se někdy zobrazení „na“ značí ${\displaystyle f:X\twoheadrightarrow Y}$.^[1]

• Reálná funkce ${\displaystyle f(x)=2x+1}$ je surjekce, protože pro každé ${\displaystyle y}$ existuje ${\displaystyle x=(y-1)/2}$, pro které ${\displaystyle y=f(x)}$.
• Reálná funkce ${\displaystyle g(x)=x^{2}}$ není surjekce, neboť pro ${\displaystyle y<0}$ neexistuje ${\displaystyle x}$, pro které by ${\displaystyle y=g(x)=x^{2}}$. Pokud však budeme uvažovat funkci ${\displaystyle g}$ jako funkci komplexní ${\displaystyle g:\mathbb {C} \rightarrow \mathbb {C} }$, je tato funkce surjektivní, neboť pro každé ${\displaystyle y\in \mathbb {C} }$ existuje ${\displaystyle x={\sqrt {y}}}$.

• BARTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce. 4. vyd. Praha: Academia, 1994. 832 s. ISBN 80-200-1448-9. 
• MATOUŠEK, Jiří; NEŠETŘIL, Jaroslav. Kapitoly z diskrétní matematiky. [s.l.]: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1411-3. 

• Prosté zobrazení
• Vzájemně jednoznačné zobrazení

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zobrazení na na Wikimedia Commons