Surveyor 1
| Surveyor 1 | |
|---|---|
 | |
| COSPAR | 1966-045A |
| Katalogové číslo | 2185 |
| Start | 30. května 1966 14:41:00 UTC |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Atlas Centaur D |
| Stav objektu | přistání na Měsíci |
| Přistání | 2. června 1966 |
| Zánik | Přistání |
| Zánik | 2. června 1966 |
| Provozovatel | USA, NASA |
| Výrobce | Hughes Aircraft |
| Druh | měsíční sonda |
| Program | Program Surveyor |
| Hmotnost | 281 kg po přistání[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Surveyor 1 byla umělá sonda, vyslaná agenturou NASA na Měsíc v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-045A.[2]
Úkol mise
Sonda měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a pořídit odtud fotografie. Byla předstupněm programu Apollo, při němž měli astronauti z USA vstoupit na Měsíc a doplňovala souběžné bezpilotní lety programů Lunar Orbiter, Lunar Explorer, Ranger, zčásti i Pioneer.
Základní údaje
Sonda měla při startu hmotnost 1019 kg, část určená k přistání 281 kg. Měla mj. brzdicí motor, vlastní pohonné hmoty, dvojici radarů, tři řídící trysky, snímací fotografickou aparaturu se dvěma kamerami, parabolickou anténu.
Průběh mise
Raketa Atlas Centaur D se sondou Surveyor odstartovala z mysu Canaveral na Floridě dne 30. května 1966. Den poté byla provedena korekce dráhy. Dne 2. června, po 63 hodinách letu, byl ve výši 85 km nad povrchem Měsíce zapnut brzdicí motor na automatický pokyn z výškoměru. Před přistáním se již nepotřebný motor ve výšce cca 9,2 km od sondy oddělil.[3]
Poslední přistávací etapu sonda absolvovala s řídícími tryskami, jejich činnost byla korigována radary. Přistála rychlostí asi 3-5 m/sec na povrch Měsíce mezi krátery Flamsteed D, Flamsteed F v oblasti Oceanus Procellarum ráno 2. června 1966 za velkého aplausu řídícího střediska. Ještě tentýž den pořídila tisíce barevných i černobílých snímků a ač se s tím nepočítalo, ve snímkování pokračovala ještě den poté. Na Zemi se dostalo celkem 11 147 snímků.[2]
Mise byla natolik úspěšná, že po ní byl zásadním způsobem celý program Surveyor přepracován. Znamenala také první měkké americké přistání tělesa na Měsíci, když prvenství v prestižním souboji velmocí zaznamenal SSSR se svou Lunou 9 o čtyři měsíce dříve.
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Vítek. 1966-045A - Surveyor 1 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 270.
- ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Také Američané chtějí přistát, s. 99.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Surveyor 1 na Wikimedia Commons - Na webu Kosmo
Média použitá na této stránce
The Atlas-Centaur 10, carrying the Surveyor 1 spacecraft, lifting off from Pad 36A. The Surveyor 1 mission scouted the lunar surface for future Apollo manned lunar landing sites.
Surveyor - NASA Lunar soft lander. The Surveyor program received the Collier Trophy in 1967 together with the Hughes Aircraft Company, the Jet Propulsion Laboratory, and associated organizations which put the successful series of spacerraft on the Moon, and facilitated the success in 1969, of the Apollo lunar landing of humans on another planet. This mock-up of the Surveyor spacecraft was taken in 1966.
This image of Surveyor 1's shadow shows it against the lunar surface in the late lunar afternoon, with the horizon at the upper right.