Suva Reka

Suva Reka Сува Река
Poloha
Souřadnice	42°22′48″ s. š., 20°49′19″ v. d.
Nadmořská výška	389 m n. m.
Stát	Kosovo Kosovo
Okruh	Prizrenský
Suva Reka Suva Reka, Kosovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	361 km²
Počet obyvatel	10 422 (2011)
Hustota zalidnění	28,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	kk.rks-gov.net/suhareke/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suva Reka (albánsky Therandë, nebo také Suharekë, v srbské cyrilici Сува Река) je město a centrum stejnojmenné opštiny na jihozápadě Kosova, na spojnici mezi Prištinou a Prizrenem. Podle sčítání obyvatel roce 2011 žilo v Suvé Rece 10 422 lidí (v celé opštině 59 722 osob). Městem protéká řeka Topluga (albánsky Toplluhë).

Název

Srbský název, který lze do češtiny doslovně přeložit jako Suchá řeka je původem podle místní řeky. Albánský název Therandë pochází od jména nedaleké středověké pevnosti a vytvořil jej Albanologický institut. Místy se vyskytuje i převzatý slovanský název v albanizované podobě Suharekë.

Historie

První dochovaný písemný záznam o existenci sídla pochází z roku 1465, kdy již oblast byla pod nadvládou Osmanské říše. V roce 1689 vznikla od benátského kupce Giacomo Cantelli mapa, která již tehdejší obec zahrnovala. Obec se postupně rozvinula jako město okolo silnice M-25, spojující Prištinu s Prizrenem.

Pod názvem Sahrika se objevila v tureckých záznamech. Jako sídlo existující v rámci Kosovského vilájetu měla v roce 1893 1311 obyvatel. Obyvatelstvo žilo tradičním zemědělským způsobem života. Změnu přinesla až výstavba železniční trati na Kosovo Pole.

Po první balkánské válce bylo sídlo připojeno k Srbsku. Roku 1938 zde byl postaven pravoslavný kostel sv. apoštolů Petra a Pavla, u něj vznikl také hřbitov. Do Suvé Reky se dosídlili kolonisté, kteří změnili etnické poměry ve prospěch slovanských národností. Po druhé světové válce byla obec urbanizována a stalo se z ní skutečné město. Podporován byl rozvoj především potravinářského průmyslu.

Během války v Kosovu docházelo v Suvé Rece k násilnostem. Vlna útoků začala přibližně od konce března 1999.^[1] Mimo jiné byly pleněny místní knihovny. Ztratilo se nenávratně okolo třiceti tisíce knih.

Obyvatelstvo

Většina obyvatel města je albánské národnosti. Do roku 1999 zde žila srbská menšina, kterou tvořilo několik set až tisíc osob.^[zdroj?]. V roce 1991 měla podle informací z jugoslávského sčítání lidu 10 497 obyvatel. Podle sčítání obyvatel roce 2011 žilo v Suvé Rece 10 422 lidí (v celé opštině 59 722).

Samospráva

Obecní zastupitelstvo má 35 křesel. V čele obce je starosta.

Zeleň a životní prostředí

V centru města se nachází malý městský park.

Doprava

Kromě uvedené hlavní magistrální silnice se severně od Suvé Reky nachází také dálnice, která propojuje Prištinu a Prizren. Město má vlastní autobusové nádraží v severní části, železniční spojení se zbytkem Kosova nemá.

Kultura

V Suvé Rece se nachází městské muzeum, městská knihovna a kulturní centrum "Ukë Bytyçi".

Ostatní instituce

Jižně od města leží vojenská základna Casablanca. V Suvé Rece stojí policejní stanice. Město v roce 2013 spadalo pod rakouskou misi KFOR.^[2]

Sport

Město je domovem fotbalového klubu KF Ballkani, který vyhrál kosovský ligový titul v roce 2022. Následně se klubu podařilo stát se prvním v historii Kosova, který se kvalifikoval do skupinové fáze evropské soutěže a v tomto případě do evropské konferenční ligy UEFA. Tým hraje na městském stadionu, který se nachází poblíž muzea.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suva Reka na srbské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Suva Reka na Wikimedia Commons