Suzan Lamensová
Suzan Lamensová | |
---|---|
Suzan Lamensová v kvalifikaci French Open 2022 | |
Stát | Nizozemsko |
Datum narození | 5. července 1999 (25 let) |
Místo narození | Berkel en Rodenrijs, Nizozemsko |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 438 683 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 278–205 |
Tituly | 1 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 88. místo (21. října 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2023, 2024) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2022, 2024) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2022, 2024) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2022, 2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 198–108 |
Tituly | 0 WTA, 16 ITF |
Nejvyšší umístění | 183. místo (22. května 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 25. října 2024
Suzan Lamensová (* 5. července 1999 Berkel en Rodenrijs, Jižní Holandsko[1]) je nizozemská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu na 88. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 183. místě.[3]
V nizozemském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 světovou baráží proti Francii, v níž prohrála dvouhru s Diane Parryovou i vyhrála čtyřhru po boku Demi Schuursové. Francouzky zvítězily 3–1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 7–4 ve dvouhře a 8–1 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Copa Colsanitas 2022 v Bogotě,[5][6] když zvládla kvalifikační kolo proti Američance Emině Bektasové. Na úvod dvouhry porazila sedmou nasazenou Australanku Astru Sharmaovou znamenající první vyhraný zápas nad členkou elitní světové stovky.[5] Ve druhém kole ji vyřadila Rumunka Irina Baraová. Po skončení poprvé v kariéře pronikla do Top 200,[5] když se 11. dubna 2022 posunula z 204. na 182. místo žebříčku. Z úvodních osmi grandslamových kvalifikací, mezi French Open 2022 a US Open 2024, nikdy nepostoupila do hlavní soutěže.[7][2]
Průlomovou sezónu prožila v roce 2024, kdy získala první tituly na okruzích WTA 125 i WTA Tour a stala se členkou první světové stovky. V dubnové 1. skupině euroafrické zóny Billie Jean King Cupu 2024 zdolala poprvé v kariéře příšlušnici Top 10, desátou v pořadí Jeļenu Ostapenkovou z Lotyšska.[8][9] Poté ovládla navazující Oeiras Ladies Open 2024, čímž vybojovala první trofej v sérii WTA 125. V závěrečné fázi porazila Francouzku Kristinu Mladenovicovou, jíž ušťedřila po ztrátě úvodní sady dva „kanáry“, a Dánku Claru Tausonovou.[10] Bodový zisk ji 22. dubna 2024 katapultoval do Top 150, s posunem ze 163. na 134. příčku.[9] Na divokou kartu zasáhla do travnatého Libéma Open 2024. Přes Američanku Bernardu Peraovou prošla do druhého kola, v němž nenašla recept na Japonku Naomi Ósakaovou.[11]
Na červencovém Hungarian Grand Prix 2024, konaném na budapeštské antuce, si poprvé na okruhu WTA Tour zahrála čtvrtfinále.[12][6] Po vítězství nad Francouzkami Varvarou Gračovovou a Carole Monnetovou ukončila její cestu soutěží Aljaksandra Sasnovičová z druhé stovky klasifikace.[13] Časnou porážku na Livesport Prague Open 2024 jí přivodila Španělka, stá jedenáctá žena klasifikace Rebeka Masárová]. První trofej v rámci túry WTA si odvezla z říjnového Japan Open 2024, když včetně kvalifikace vyhrála sedm zápasů v řadě. Do Ósaky přicestovala pouze s dvěma vyhrami nad hráčkami světové stovky, jichž dosáhla na antuce. Do hlavní soutěže postoupila přes Evu Lysovou. Na cestě za titulem poprvé v kariéře porazila tři členky Top 100 na tvrdém povrchu, Viktoriji Tomovovou, Luciu Bronzettiovou a Diane Parryovou.[14][15][16] Úvodní výhrou nad Tomovovou dosáhla druhého vítězství nad členkou ze světové padesátky.[17] V závěrečném souboji zdolala australskou spolukvalifikantku Kimberly Birrellovou ve dvou sadách. Jednalo se o páté finále dvou kvalifikantek na okruhu od zavedení statistik v roce 1990.[14][14] Po skončení debutovala v elitní světové stovce, když se 21. října 2024 posunula o třicet sedm příček výše, na 88. místo žebříčku.[18]
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 1 (1–0)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (1–0) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | říjen 2024 | Ósaka, Japonsko | WTA 250 | tvrdý | Kimberly Birrellová | 6–0, 6–4 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–0 D; 0–0 Č) |
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | duben 2024 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Clara Tausonová | 6–4, 5–7, 6–4 |
Tituly na okruhu ITF
Kategorie okruhu ITF | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50/W40 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (6 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | červen 2019 | Alkmaar, Nizozemsko | W15 | antuka | Marina Yudanovová | 7–5, 6–2 |
2. | červenec 2019 | Parnu, Estonsko | W15 | antuka | Elena Malõginová | 6–4, 6–0 |
3. | červenec 2021 | Telavi, Gruzie | W25 | antuka | Joanne Zügerová | 7–5, 6–2 |
4. | březen 2022 | Medellín, Kolumbie | W25 | antuka | Ylena In-Albonová | 6–4, 6–2 |
5. | srpen 2023 | Malmö, Švédsko | W25 | antuka | Ayla Aksuová | 6–1, 6–4 |
6. | březen 2024 | Trnava, Slovensko | W75 | tvrdý (h) | Céline Naefová | 6–2, 6–2 |
Čtyřhra (16 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2016 | Alphen a/d Rijn, Nizozemsko | W10 | antuka | Nina Kruijerová | Chayenne Ewijková Rosalie van der Hoeková | 6–0, 3–6, [10–5] |
2. | říjen 2016 | Heráklion, Řecko | W10 | antuka | Nina Kruijerová | Mira Antonitschová Phillis Vanenburgová | 6–4, 4–6, [12–10] |
3. | listopad 2016 | Heráklion, Řecko | W10 | antuka | Nina Kruijerová | Steffi Distelmansová Vlada Katicová | 6–2, 4–6, [10–8] |
4. | říjen 2017 | Šarm aš-Šajch, Egypt | W15 | tvrdý | Nina Kruijerová | Barbara Bonić Nastja Kolarová | 3–6, 7–5, [10–8] |
5. | srpen 2018 | Rotterdam, Nizozemsko | W15 | antuka | Svjatlana Piraženková | Dewi Dijkmanová Isabelle Haverlagová | 6–3, 4–6, [10–5] |
6. | září 2018 | Haren, Nizozemsko | W15 | antuka | Arianne Hartonová | Jukina Saigóová Dominique Karregatová | 6–1, 6–7(1), [10–4] |
7. | červen 2019 | Montemor-o-Novo, Portugalsko | W15 | antuka | Anna Pribylovová | Maria Inês Fonteová Francisca Jorgeová | 6–2, 2–6, [10–7] |
8. | září 2019 | Praha, Česko | W25 | antuka | Marina Melnikovová | Katarzyna Piterová Anastasija Šošynová | 6–2, 5–7, [10–8] |
9. | listopad 2019 | Pärnu, Estonsko | W15 | tvrdý (h) | Anastasija Pribylovová | Iveta Daujotaitė Patrīcija Špaková | 6–1, 6–2 |
10. | únor 2020 | Manacor, Španělsko | W15 | tvrdý | Nina Stadlerová | Maria Marfutinová Camilla Rosatellová | 4–6, 6–1, [10–6] |
11. | srpen 2020 | Alkmaar, Nizozemsko | W15 | tvrdý | Marine Partaudová | Eva Vedderová Stéphanie Visscherová | 7–5, 7–6(3) |
12. | listopad 2020 | Ortisei, Itálie | W15 | tvrdý (h) | Kimberley Zimmermannová | Federica di Sarraová Anastasia Kulikovová | 3–6, 6–4, [11–9] |
13. | duben 2021 | Oeiras, Portugalsko | W25 | antuka | Marina Melnikovová | Natela Dzalamidzeová Sofja Lansereová | 6–3, 6–1 |
14. | červenec 2021 | Amstelveen, Nizozemsko | W60 | antuka | Quirine Lemoineová | Amina Anšbaová Anastasia Dețiuc | 6–4, 6–3 |
15. | listopad 2022 | Haabneeme, Estonsko | W25 | tvrdý (h) | Malene Helgøová | Dalila Jakupovićová Arantxa Rusová | 6–2, 6–1 |
16. | srpen 2023 | Malmö, Švédsko | W25 | antuka | Lexie Stevensová | Jacqueline Cabaj Awadová Lisa Zaarová | 6–4, 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suzan Lamens na anglické Wikipedii.
- ↑ Suzan Lamens wil nu écht de 'nieuwe Kiki Bertens' worden: 'Volgende stap is nog ver weg'. sportnieuws.nl [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ a b Suzan Lamensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 25. října 2024
- ↑ Suzan Lamensová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 25. října 2024
- ↑ Suzan Lamensová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 25. října 2024
- ↑ a b c Welcome to the tour: All of 2022's WTA debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-06 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Suzan Lamens Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Suzan Lamens Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Suzan Lamens met stunt tegen nummer 10 van de wereld aan basis van Nederlandse zege op Letland. de Gelderlander [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ a b MACPHERSON, Alex. Rankings Watch: Raducanu climbs more than 80 spots; Kostyuk makes leap. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-22 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Unseeded Lamens rallies for first WTA 125 title in Oeiras. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-21 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Osaka powers into last eight of Libema Open ahead of Wimbledon. Sportstar [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lamens defeats Monnet in Budapest to reach first WTA quarterfinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sasnovich knocks out Lamens to reach semi-finals. Tennis Majors [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Lamens wins all-qualifier final in Osaka to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Osaka Open 2024: Lamens wins the trophy against Birrell. Tennis Majors [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Suzan Lamens zet in Osaka kroon op droomweek met overtuigende zege in finale. AD [online]. DPG Media B.V., 2024-10-20 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Lamens upsets Tomova in Osaka for second career Top 50 win. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-14 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Greg Garber, Alex Macpherson. Rankings Watch: The numbers behind Sabalenka’s climb to the top. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-21 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suzan Lamensová na Wikimedia Commons
- Suzan Lamensová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Suzan Lamensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Suzan Lamensová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Suzan Lamensová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: DarDarCH, Licence: CC BY-SA 4.0
Suzan Lamens lors de son premier des qualifications de Roland Garros 2022.