Suzanne Renaud
Suzanne Renaud | |
---|---|
Narození | 30. září 1889 Lyon Francie |
Úmrtí | 21. ledna 1964 (ve věku 74 let) Havlíčkův Brod Československo |
Povolání | jazykovědkyně, překladatelka, spisovatelka a básnířka |
Témata | poezie, literatura a překlad |
Manžel(ka) | |
Děti |
|
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Suzanne Renaud, provdaná Reynková (30. září 1889, Lyon, Francie – 21. ledna 1964, Havlíčkův Brod[1]) byla francouzská básnířka a překladatelka.
Život
Narodila se v rodině důstojníka Abela Renauda a jeho ženy Félicie, rozené Tartari.[2] Když jí bylo pět let, přestěhovala se její rodina z Lyonu do Grenoblu, kde v roce 1910 její otec zemřel. Měla o 9 let mladší sestru Marcelle. Absolvovala Stendhalovo lyceum. S matkou obě sestry procestovaly Švýcarsko, Normandii a Anglii. Za první světové války tam pracovala ve vojenské nemocnici jako ošetřovatelka raněných. Pracovala jako překladatelka do The Anglo-French Review a přednášela o moderní francouzské literatuře na filozofické fakultě grenobelské univerzity.[2]
V roce 1923 se v Grenoblu seznámila s českým básníkem Bohuslavem Reynkem, který ji vyhledal, aby ji požádal o povolení přeložit její první básnickou sbírku Ta vie est là. Reynek ji po smrti její matky požádal o ruku. Renaudová nejprve z důvodu smutku nad ztrátou matky odmítala, avšak 13. března 1926 se za něj v kostele svatého Josefa v Grenoblu provdala. Po svatbě se s ním odstěhovala na statek do Petrkova na Havlíčkobrodsku.[2] Susanne byla Petrkovem překvapena, pozornost místních poutala svým vystupováním (k rybníku nosila slunečník, oblékala se jako dáma do rukaviček atd.). Během dalších deseti let žili střídavě ve Francii a Československu, kde se nakonec v roce 1936 usadili.
V červnu 1928 se jim narodil syn Daniel Václav (1928–2014), který se stal fotografem, a v červenci 1929 syn Jiří Michael (1929–2014).[2]
Život v drsné krajině Vysočiny Susanne těžce snášela, stýskalo se jí po krajině kolem Grenoblu, nicméně na Vysočinu si postupně zvykla, a kraj si oblíbila, jak dokazují některé její pozdní básně (básně sbírky Dveře v přítmí, báseň Vánoce či báseň Chardons - Bodláky).
Překládala manželovu poezii do francouzštiny, on její do češtiny. Do francouzštiny překládala také díla českých básníků Vladimíra Holana a Františka Halase. V letech 1947–1959 udržovala korespondenci s francouzským spisovatelem Henri Pourratem, jehož dílo později překládal její syn Jiří Reynek.
Dílo
- Ta vie est là (Zde tvůj život, Bohuslav Reynek, Petrkov 1926)
- Ailes de cendre (Křídla z popele, přeložil a ilustroval Bohuslav Reynek, Václav Vokolek, Pardubice 1932)
- Noël (Vánoce, přeložil a ilustroval Bohuslav Reynek, Václav Vokolek, Pardubice 1939)
- Victimae laudes (Václav Vokolek, Pardubice 1939; český překlad Bohuslava Reynka pod názvem Chvála oběti vyšel v roce 1948 v Brně u Jana V. Pojera)
- La porte grise (Dveře v přítmí, přeložil a ilustroval Bohuslav Reynek, Kroměříž 1947)
- Romarin ou Annette et Jean: Ballades et poésies populaires tchèques et moraves (Rozmarýna aneb Anička a Jan, české a moravské balady a poezie, do francouzštiny přeložila Suzanne Renaud, ilustrace Jana Švábová, Romarin, Grenoble 1992)
- Oeuvres (Dílo, sebrané spisy, Romarin, Grenoble 1995, ISBN 2-910544-01-X)
Odkazy
Reference
Literatura
- REYNEK, Bohuslav; RENAUD, Suzanne. Paprsek mezi mraky : Manželé Reynkovi píší příteli nejen o knihách a poesii : korespondence 1942 - 1952. Příprava vydání Karel Křenek. Praha: Antikvariát Křenek, 2017. 70 s. (Starý svět; sv. 2).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suzanne Renaud na Wikimedia Commons
- Recenze knihy Suzanne Renaud, Petrkov 13
- TUČKOVÁ, Lucie. Vůně lip a hrst popela. Petrkov Suzanne Renaudové [online]. Český rozhlas, 2019-09-29 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online.
- Suzanne Renaud v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 3.0
Могила семьи Рейнек, в том числе чешского католического поэта Богуслава Рейнека (Bohuslav Reynek) и его жены французской поэтессы Сузан Рено (Suzanne Renaud).