Suzdal
| Suzdal Суздаль | |
|---|---|
 | |
 znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°25′16″ s. š., 40°26′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 115 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Vladimirská |
| Rajón | Suzdalský |
_-_Vladimir_Oblast.svg) Vladimirská oblast na mapě Ruska | |
  Suzdal | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15 km² |
| Počet obyvatel | 9 749 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 657,67 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Status | Město (1778) |
| Starosta | Larisa Majorova |
| Vznik | 1024 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 4931 |
| PSČ | 601291 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suzdal (rusky Суздаль) je město v Rusku, administrativní centrum Suzdalského rajónu Vladimirské oblasti. Leží na řece Kamence, přítoku Něrlu, 26 km severně od Vladimiru. Žije zde okolo 10 tisíc obyvatel.
Suzdal je městem mnoha historických památek, z nichž některé jsou od roku 1992 v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO. Suzdal je také nedílnou součástí zlatého prstenu Ruska.
Název
V nejstarší ruské kronice Pověst dávných let je roku 1024 sídlo označeno jako Suždal (Суждаль) [3], což může znamenat založit zde město nebo město má být zde.
Dle teorie etymologa a lingvisty O. N. Trubačova má název města původ ve staroslověnském slovese съзьдати (s'zdati), jehož jedním z významů bylo slepit z hlíny. (Od tohoto slovesa je odvozen moderní ruský výraz „создать“ – vytvořit, stvořit, postavit, vyrobit apod. [4]). Lingvista V. P. Něroznak se domníval, že název Суздаль vznikl z tvaru téhož slovesa v první osobě - ziždu (зижду), tedy stavím.[5].
V 19. století přišel finský etnograf D. E. D. Europaeus s teorií, že úvodní část suzda- má původ ve finském výrazu “susi“, resp. estonském “suzi“ s významem vlk[6][7]. Lingvista А. А. Šachmatov ve finsko-ugrickém klíči název rekonstruoval jako *susudal, což však odmítl М. Vasmer, s odůvodněním, že takový výraz ve finštině neexistuje[8].
Historie
Nejstarší písemná zmínka o Suzdalu pochází z Novgorodského kodexu, kde se roku 999 píše, že jakýsi mnich Isaakij byl ustanoven popem v suzdalském chrámu svatého Alexandra-Arména. Nejstarší kronikářská zmínka pochází z Pověsti dávných let, kde se upomíná povstání pohanských žreců roku 1024.
Roku 1107 město oblehli a dobyli Volžští Bulhaři.
Na počátku 12. století, za vlády knížete Jurije I. Dolgorukého byl Suzdal centrem Rostovsko-suzdalského knížectví. Roku 1157 však kníže Andrej Bogoljubskij přenesl hlavní město do Vladimiru. V polovině 13. století byl Suzdal krátce hlavním městem Suzdalského knížectví, na počátku 14. století Suzdalsko-nižněnovgorodského knížectví, až se konečně roku 1392 stal součástí Moskevského velkoknížectví. Od roku 1572 byl Suzdal carským městem.
Město bylo značně poškozeno v letech 1608-1610 během polsko-litevské okupace, takže v Suzdalu zůstalo pouze 78 dvorů. Roku 1612 Poláci opět obléhali město, avšak tentokrát bezúspěšně.
Roku 1634 vyplenili město Krymští Tataři. V roce 1644 lehla popelem část města přiléhající ke kremlu. Další pohroma přišla v letech 1654-1655, kdy morová rána zahubila téměř polovinu z 2467 obyvatel města.
V roce 1681 bylo napočítáno 6145 obyvatel a 515 dvorů. Od roku 1708 spadalo město do Moskevské gubernie, od roku 1796 získalo status újezdního města Vladimirské gubernie.
Suzdal býval také důležitým náboženským centrem, v 16. století zde existovalo 11 klášterů (v 19. století již jen 5).
Ačkoliv ještě v 17. století zažilo město hospodářský rozkvět, později začalo upadat, až v polovině 19. století zcela ztratilo na významu, když se mu vyhnula železnice.
Za Sovětského svazu bylo v Suzdalu zbouráno 15 chrámů. Nicméně roku 1967 byl přijat generální plán rozvoje Suzdalu, podle kterého se měl stát Suzdal městem-muzeem. Byla tak zrušena nápravná zařízení, která ve městě fungovala, bylo vybudováno turistické centrum, zřízeny muzejní expozice, začalo se s restaurací památek.
Roku 1992 byly Suzdalský kreml a Spaso-Jevfimijův klášter v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO.
Obyvatelstvo
K 1. lednu 2016 byl Suzdal 936. největším městem Ruska (z celkových 1112).[9]
| Vývoj počtu obyvatel | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1856 | 1859 | 1897 | 1913 | 1923 | 1926 | 1959 | 1970 | 1979 | |
| 6100 | ▲6145 | ▲6412 | ▲7700 | ▼7100 | ▼6600 | ▲9012 | ▲10 179 | ▲11 529 | |
| 1989 | 1992 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2005 | 2006 | 2009 | |
| ▲12 063 | ▲12 100 | ▼12 000 | ▼11 900 | ▼11 357 | ▲11 400 | ▼11 200 | ▬11 200 | ▼10 965 | |
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| ▼10 535 | ▲10 553 | ▼10 409 | ▼10 240 | ▼10 061 | ▼9978 | ▼9865 | |||
Ekonomika
Ekonomika města je orientována především na turismus, provoz stravovacích a ubytovacích zařízení, prodej suvenýrů atp.
Funguje zde šicí dílna, výrobna suvenýrů z březové kůry a keramická dílna, které zastřešuje společnost Cech suvenýrů města Suzdal. Vyrábí se zde také medovina.
Každoročně se pořádají nejrůznější trhy spojené s kulturními akcemi.
Kultura
Od roku 2002 hostí Suzdal každoročně Ruský festival animovaného filmu pod širým nebem, hlavní přehlídku ruské animované tvorby.
Každou druhou sobotu v červnu se koná v Muzeu dřevěného stavitelství Festival okurek.
Od roku 2010 se zde každoročně pořádá festival ruské sauny.
Klima
| Suzdal – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | −8 | −7 | −1 | 8 | 17 | 22 | 24 | 22 | 15 | 7 | 0 | −6 | 8 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −15 | −16 | −10 | −2 | 5 | 9 | 12 | 10 | 6 | 0 | −6 | −12 | −2 |
| Průměrné srážky [mm] | 32 | 26 | 28 | 30 | 44 | 61 | 80 | 64 | 55 | 49 | 39 | 39 | 547 |
| Zdroj: http://www.svali.ru/catalog~73~27533~index.htm 26. 12. 2016 | |||||||||||||
Pamětihodnosti
Památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Kláštery
- Spaso-Jevfimijův klášter
- Pokrovský klášter
- Klášter svatého Alexandra
- Klášter Položení řízy Přesvaté Bohorodice
- Klášter svatého Vasila
Chrámy
- Chrám vzkříšení (1732)
- Chrám Kazaňské ikony Boží Matky (1739)
- Chrám svatých Konstantina a Heleny (1707)
- Chrám ikony Boží Matky radosti všech truchlících (1750-1787)
- Chrám vjezdu Páně do Jeruzaléma (1702-1707)
- Chrám Paraskjevy Pjatnicy (1772)
- Chrám Setnutí hlavy svatého Jana Křtitele (1720)
- Chrám svatého Antipy (1745)
- Chrám svatého Lazara (1667)
- Chrám svatého Mikuláše (1770)
- Chrám svatých Kosmy a Damiána na Jarunové hoře (1725)
- Chrám Kžiřování na Mžaru (1749)
- Chrám Položení řízy Přesvaté Bohorodice na Mžaru (1777)
- Chrám svatých Borise a Gleba na Borisovské straně (1749)
- Chrám proroka Eliáše na Ivanově hoře (1744)
- Chrám Zjevení Páně v Koželužské čtvrti (1781)
- Chrám Narození svatého Jana Křtitele v Koželužské čtvrti (1739)
- Chrám Tichvinské ikony Boží Matky (konec 17. století)
- Chrám svatého Mikuláše u kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice (1712)
- Chrám svatého Petra a Pavla u kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice (1699)
- Chrám Smolenské ikony Boží Matky (1696-1707)
- Chrám Simeona Stylity staršího (1749)
- Chrám Povýšení svatého Kříže v Korovinkách (1696)
- Chrám svatých Kosmy a Damiána v Korovinkách (18. století)
- Chrám svatých Flory a Laura v Michalích (1803)
- Chrám Archanděla Michaela v Michalích (počátek 18. století)
- Chrám Alexandra Něvského v Michalích (počátek 20. století)
- Chrám Archanděla Michaela v Ivanovském (polovina 18. století)
Ostatní
- Tržnice (1806-1811)
- Muzeum dřevěného stavitelství (skanzen)
Osobnosti
- Alexej Kapitonovič Gastěv (1882–1939) – revolucionář, vědec a básník
Partnerská města
Rothenburg ob der Tauber, Německo, 1988
Cles, 1991
Évora, 2006
Loches, 2011
Šang-žao, 2012[10]
Louny, Česko, do 80. let[11]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Суздаль na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Dostupné online. [cit. 2017-07-31].
- ↑ Полное собрание русских летописей. — Т. 1. I. II. Лаврентьевская и Троицкая летописи. — СПб.: Тип. Эдуарда Праца, 1846. — s. 147.
- ↑ Горбаневский М. V., Дукельский V. Ю. По городам и весям «Золотого кольца». — MOSKVA, 1983. — s. 130.
- ↑ V. P. Něroznak Названия древнерусских городов. / red. ak. D. S. Lichačov; АН СССР; Ин-т языкознания. — MOSKVA: Наука, 1983. — s. 164.
- ↑ V. A. Nikonov Краткий топонимический словарь. — MOSKVA: Мысль, 1966. — s. 397.
- ↑ V. P. Něroznak Названия древнерусских городов. / red. ak. D. S. Lichačov; АН СССР; Ин-т языкознания. — MOSKVA: Наука, 1983. — s. 165.
- ↑ Фасмер М. Этимологический словарь русского языка. — MOSKVA: Прогресс, 1987. — Т. 3. — s. 797.
- ↑ Каталог публикаций::Федеральная служба государственной статистики. www.gks.ru [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-06.
- ↑ Международные связи - Администрация города Суздаля. Официальный сайт. www.gorodsuzdal.ru [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KASSAL, Tomáš. Z lounského náměstí u historické brány zmizí bazénky a přibude přechod. iDNES.cz [online]. 2013-04-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suzdal na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Suzdal ve Wikislovníku- Suzdal — oficiální stránky města
- Suzdal — dějiny, architektura, hotely, restauranty
- Vladimirsko-suzdalské muzeum-rezervace
- Dějiny znaku Suzdali
- Suzdal na WikiMAPIA
- Autorský cestopisný průvodce po Suzdali. Co navštívit, jak kam dojet, fotografie
- Fotogalerie města Suzdal
- Osobní certifikovaný průvodce pro Suzdal
- Suzdal na wikiway.com
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Suzdal, Vladimir Oblast, Russia
Original Description: View of Suzdal along the Kamenka River.
Autor: Владимир Берестовский, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a cultural heritage object in Russia, number:
Autor: Stasyan117, Licence: CC BY-SA 4.0
Владимирская область на карте России
Coat of Arms of Suzdal, a town in Russia
Autor: Ludvig14, Licence: CC BY-SA 3.0
The Holy Gate of the Rizopolozhensky Monastery, Suzdal, 1688
Autor: Евгений Чернобук, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a cultural heritage object in Russia, number:
Autor: Suzdal traveler, Licence: CC BY-SA 4.0
Музей деревянного зодчества
Autor: Виктор В, Licence: CC BY-SA 2.0
Позиционная карта Владимирской области
- Проекция — равноугольная.
- Стандартная параллель — 56°00′00″с.ш.
- Параметры шаблона (координаты краёв):
|top = 57.01 |bottom = 25.0 |left = 39.06 |right = 25.0