Suzi Gabliková

Suzi Gabliková
Narození1934
New York
Úmrtí7. května 2022 (ve věku 87–88 let)
Alma materHunter College
Black Mountain College
Povoláníkritička umění, malířka, kolážistka, historička umění a umělkyně
OceněníCena Ženského uměleckého výboru za celoživotní přínos (2003)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Suzi Gabliková (26. září 1934[pozn. 1] New York – 7. května 2022)[1][2] byla americká umělkyně, spisovatelka a kritička. Působila rovněž jako profesorka dějin výtvarného umění na několika univerzitách. Žila v Blacksburgu ve Virginii.[3]

Mládí a vzdělání

Gabliková se narodila Anthony J. Gablikovi a Geraldine Schwarz-Gablikové v roce 1934 v New Yorku. Po studiu v Black Mountain College v Asheville v Severní Karolíně se zapsala do Hunter College City University of New York, kde byla žákyní Roberta Motherwella. Titul bakalář umění obdržela v roce 1955. Jako odměnu za dokončení studia obdržela od rodičů finanční prostředky na cestu do Evropy. Po návratu se ale kvůli milostnému vztahu s rodiči rozešla a byla nucena opatřit si vlastní zdroje k živobytí. V té době jí Dollie Chareau, vdova po architektovi a designérovi Pierre Chareauovi (1883–1950) umožnila bydlet v jeho ateliéru. Gabliková začala pracovat jako asistentka u německo-amerického knihkupce a vydavatele George Wittenborna (1905–1974). Witteborn obchodoval s knihami o umění a vydával malotirážní publikace. Zde začala poprvé publikovat články o dějinách umění.[4]

Historička umění

Gabliková psala do časopisů Art in America (byla patnáct let jeho londýnskou korespondentkou),[5] The Times Literary Supplement[6] a The New Criterion.[7] Její první knížka z roku 1970 se jmenovala Pop Art Redefined, kterou napsala společně s anglickým historikem umění Johnem Russelem (1919–2008). Sama dále napsala knihy Progress in Art (1977),[8] Has Modernism Failed? (1982, vyšla rovněž v českém překladu),[9] The Reenchantment of Art (1992),[10] Conversations Before the End of Time (1995)[11] a Living the Magical Life: An Oracular Adventure (2002). Ve stejném roce jako její prvotina vyšla Gablikové monografie Magritte. Gabliková ji psala, když po určitou dobu pobývala u Magrittových.

Ve své knížce The Reenchantment of Art vyjádřila rozčarování "z chorobného a utlačujícího konzumního rámce, v němž tvoříme". Zastávala zde názor, že jen opětovné spojení s prapůvodními rituály umožní návrat duše do umění. Místo tradičních forem náboženství však Gabliková hledala východisko v tvorbě umělců, kteří podle jejího názoru vybočovali ze zaběhnutého systému. V této souvislosti vyzdvihla díla tvůrců a publicistů jako jsou Frank Gohlke (* 1942), Gilah Yelin Hirsch (* 1944), Nancy Holt (1938–2014), Dominique Mazeaud (* 1941), Fern Shaffer (1944), Otello Anderson (1949–2018), Starhawk, James Turrell (* 1943) a Mierle Laderman Ukeles (* 1939). Jejich tvorbě se věnovala i v pozdější publikační činnosti. Kromě odborných studií vyšly Gablikové rozhovory s dalšími umělci, kritiky či filosofy, např. s Richardem Shustermanem (* 1949). Psala také eseje a úvody do katalogů výstav, jichž byla kurátorkou. Její písemnosti jsou uloženy v Archives of American Art v rámci Smithsonova institutu.

Pedagožka

Gabliková přednášela na Virginia Commonwealth University's School of the Arts v Richmondu, Washington and Lee University rovněž ve Virginii a mnoha dalších vysokých školách. V letech 1976–1979 se účastnila přednáškových zájezdů americké USIA (Vládní informační agentury Spojených států) v Indii, Maďarsku, Pákistánu a zemích jižní Asie. Na podzim 1986 vystoupila na sympoziu v Mountain Lake na téma: Postmodernismus a otázka smyslu: za nový spiritualismus.

Výtvarnice

Gabliková se rovněž řadí mezi výtvarné umělce. Její práce jsou součástí sbírky Smithsonian American Art Museum a Black Mountain College Museum v Asheville v Severní Karolíně. Vystavovala rovněž v Muzeu moderního umění v New Yorku. V roce 2003 obdržela Gabliková od Ženského výboru pro umění, newyorské neziskové organizace, vyznamenání za mimořádné výsledky v oblasti vizuálního umění.

V soukromí

Po absolutoriu prožila krátký vztah s Harrym Torczynerem. Zemřela 7. května 2022 ve svém domě v Blacksburgu ve Virginii. Bylo jí 87 let, dlouho se potýkala s vážnými zdravotními obtížemi, zemřela na blíže nespecifikovanou nemoc.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle jiného zdroje[1] se narodila 1. září 1934.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suzi Gablik na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c GREENBERGER, Alex. Suzi Gablik, Well-Connected Critic Who Asked Tough Questions, Dies at 87. ARTnews [online]. 2022-05-12 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Suzi Gablik (1934–2022). Artforum [online]. 2022-05-12 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Bibliografie na serveru resurgence.com
  4. ↑ STIEBER, Jason. Collector's Note: Suzi Gablik Abroad. S. 140. Archives of American Art Journal [online]. Smithsonian Institution, 2014 [cit. 7.11.2021]. Roč. 53, čís. 1/2, s. 140. Dostupné online. 
  5. ↑ Archives of American Art. Smithsonian Institution
  6. ↑ A Catalogue of Horrors: Suzi Gablik on Edward Kienholz, in 1965. ARTnews [online]. 26. 8. 2016 [cit. 7.11.2021]. Dostupné online. 
  7. ↑ GABLIK, Suzi. Julian Schnabel Paints a Portrait of God. The New Criterion [online]. Leden 1984 [cit. 7.11.2021]. Dostupné online. 
  8. ↑ Recenze ROSE, Barbara. Yes, but Is It Art?. S. 196. The New York Times [online]. 26. 6. 1977. S. 196. Dostupné online. 
  9. ↑ GABLIKOVÁ, Suzi. Selhala moderna?. Olomouc: Votobia, 1995. 157 s. ISBN 80-85885-20-4. 
  10. ↑ Recenze The Reenchantement of Art. Kirkus [online]. 29. 7. 1991. Dostupné online. 
  11. ↑ Recenze LACHMAN-CHAPIN, Mildred. Conversations before the End of Time, the Artist in Society: Rights, Roles, and Responsibilities. S. 207–208. Art Therapy [online]. The American Art Therapy Association, 1998 [cit. 7.11.2021]. Roč. 15, čís. 3, s. 207–208. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy